


Opoziční strany doteď tvrdily, že nedopustí volbu radních ČT, pokud mezi kandidáty budou Pavel Matocha a Roman Bradáč. Blokovat ji chtěly kvůli nahrávce, se kterou přišel server Fórum 24 s tím, že na ní údajně spolu mluví způsobem, který může naznačovat korupční jednání. Jenomže ve sněmovně vzniká politický „deal“, který mění situaci.

Ještě před několika týdny opozice v rozličných variacích tvrdila totéž: dokud budou mezi kandidáty do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize Pavel Matocha a Roman Bradáč, budou volbu blokovat. Potvrdili to Aktuálně.cz zástupci ODS, TOP 09, Pirátů, STAN i lidovců.
Nyní je ale vše jinak. A v pátek se volba, respektive její druhé kolo, uskuteční. A to navzdory tomu, že oba kontroverzní kandidáti zůstávají v seznamu těch, mezi nimiž se bude vybírat. Vysvětlení je prosté: koalice se veřejně zaváže, že pro Matochu s Bradáčem ruku nezvedne.
Zároveň si vládní strany s opozicí zřejmě odhlasují veřejné hlasování. S informací, kterou Aktuálně.cz potvrdilo několik zástupců opozice, už přišel týdeník Respekt. A také podle jeho zjištění mezi nově zvolenými členy Rady ČT nebudou Matocha s Bradáčem. Respektu to potvrdily čtyři zdroje z vládních stran.
Součástí „dealu“, který se nyní peče ve sněmovně, jsou ale ještě další personální volby. V pátek se totiž nebudou volit pouze členové Rady ČT, ale také třeba ombudsman, místopředseda či místopředsedkyně dolní komory, členové správní rady VZP a další. A byť se do pátku může ještě leccos změnit, v danou chvíli se zdá, že za dohodou s koalicí stojí hlavně ODS a STAN.
Jednoduše řečeno: ač se to ještě před několika týdny jevilo tak, že nějaká dohoda mezi stranami koalice a opozice není možná, neboť si vzájemně nedůvěřují, ODS a STAN nyní doufají, že ANO dodrží slovo. Profitovat z toho mají nejen vládní strany, které si tak budou moct do Rady ČT navolit své lidi, údajně bez Matochy a Bradáče, ale právě také STAN a ODS.
Starostové a nezávislí se tak podle scénáře, který je ve hře, konečně dočkají svého zástupce ve vedení Poslanecké sněmovny, kam by měla být zvolena jejich poslankyně Barbora Urbanová. O post sice opakovaně usiloval předseda STAN Vít Rakušan, avšak neúspěšně.
STAN proto po čase z jeho nominace vycouval a Rakušana jako kandidáta do vedení dolní komory nahradila právě Urbanová. Jenže ani ta napoprvé volbou neprošla. Nyní by se za výše uvedený příslib, tedy že opozice – nebo její významná část – nebude blokovat volbu radních ČT, měla zvolení do funkce dočkat.
Podobně je na tom ODS s volbou svého nominanta do správní rady VZP. Občanští demokraté zprvu navrhovali Zbyňka Stanjuru, ten byl ale pro hnutí ANO a jeho koaliční partnery zhola nepřijatelným kandidátem – stejně jako Vlastimil Válek, kterého zase opakovaně navrhovala TOP 09.
ODS nicméně minulý týden namísto Stanjury do správní rady VZP navrhla Zdenku Němečkovou Crkvenjaš. A byť ani ona napoprvé – stejně jako Urbanová do vedení sněmovny – neprošla, v pátek by měla rovněž být zvolena. Obě volby jsou podle našich informací součástí stejného politického obchodu.
Ten tedy počítá s tímto scénářem: ANO se veřejně zaváže, že do Rady ČT nezvolí Matochu s Bradáčem. Opozice, respektive její podstatná část, tomuto slibu uvěří a nebude blokovat volbu šesti nových členů kontrolního orgánu veřejnoprávní televize. ANO a spol. si tam potom, byť veřejně, budou moci navolit své lidí.
Svého ale docílí také opozice, respektive její část: STAN bude mít konečně svého zástupce v čele dolní komory a ODS zase svého člověka ve správní radě VZP.
Kontury vznikající dohody Aktuálně.cz potvrdil poslanec ODS a její stínový ministr zdravotnictví Štěpán Slovák. „V pátek by měly standardně proběhnout volby, kdy jsme ochotni hlasovat o Radě ČT pouze za předpokladu, že vládní koalice veřejně deklaruje, že nebude hlasovat pro Matochu a Bradáče,“ uvedl.
A dodal: „Volby do dalších orgánů a institucí (například do správní rady VZP) proběhnou rovněž v pátek a nevidím žádný důvod, proč by naši nominanti neměli být zvoleni. Zatím to vypadá, že by volby měly proběhnout, ale chování koalice predikovat nedokážu,“ podotkl.
Pozoruhodná je ovšem na celé věci jedna drobnost, o které nikdo nemluví: co když vládní strany nedodrží své slovo? V takovém případě by ve volbách uspěly nejen Barbora Urbanová a Zdenka Němečková Crkvenjaš, ale také Pavel Matocha a Roman Bradáč, o kterých opozice ještě před několika týdny tvrdila, že jejich zvolení do Rady ČT už nedopustí.
(Autor byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT.)






Tři týdny od prvního zasedání nové maďarské vlády hlásí Budapešť „historickou dohodu“ se svým východním sousedem, která má řešit dlouhodobé spory o práva maďarské menšiny na Ukrajině. Tato otázka je přitom dlouhodobým zdrojem napětí mezi Kyjevem a Budapeští – a předchozí maďarský premiér Viktor Orbán tohoto napětí cíleně využíval.



Češi, Němci i potomci těch, kdo poválečnému masakru neunikli. Ti všichni se sešli v Postoloprtech, aby připomněli, jaké krutosti tu na přelomu května a června 1945 české obyvatelstvo připravilo sudetským starousedlíkům. Zapomenuté detaily a okolnosti nyní ožily i díky bratrům Erichu a Waltrovi Urbanovi, kterým se konec války podařilo přežít, a nyní mohli říct, co tehdy prožili.



Desítky hodin plánování, batohy plné munice a tříčlenné týmy připravené postupovat jako stroje. Instruktor ukrajinského pluku Azov popsal, jak vypadá útok na nepřátelské zákopy, jedna z nejnebezpečnějších disciplín války na Ukrajině.



Mezinárodní agentura pro atomovou energii v pátek ráno oznámila, že kvůli nutným opravám vyjednala dočasné příměří mezi Moskvou a Kyjevem u Rusy okupované Záporožské jaderné elektrárny. Nicméně šéf ruské státní jaderné korporace Rosatom Alexej Lichačev odpoledne podle agentur obvinil Ukrajinu z porušení příměří a zranění tří techniků při útoku dronem. Ukrajina se k obvinění dosud nevyjádřila.



Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS.