Radiožurnál stále nemá náhradu za Tachecí. Už 8 měsíců

Michal Pavec
28. 10. 2008 18:54
Jsme znepokojeni, říká rozhlasová rada
Foto: Český rozhlas Radiožurnál

Praha - Veřejnoprávní Radiožurnál je už osm měsíců bez ředitele.

Po únorovém odvolání Barbory Tachecí, která ve stanici provedla mnoho diskutovaných změn, za ni vedení Českého rozhlasu stále nedokázalo najít náhradu.

Stanici by to ale nemuselo až tak vadit - Radiožurnál dočasně spravuje šéfredaktor Alexandr Pícha a změny nastartované kontroverzní šéfkou jí přinášejí výrazný nárůst posluchačů.

Radě Českého rozhlasu, dohlížející na plnění veřejnoprávního poslání stanice, se však současné "bezvládí" vůbec nezamlouvá.

"Jsme znepokojeni, ta situace nás určitě nenechává klidnými. Je to vážná věc," zlobí se místopředsedkyně rady Dana Jaklová.

Rada ale plní spíše funkci poradního orgánu a do personálních záležitostí, včetně jmenování ředitele, nemůže zasahovat - ty jsou plně v kompetenci generálního ředitele.

Vedení ČRo stále tápe

Šéfredaktor stanice Alexandr Pícha. Po odvolání Barbory Tachecí je pověřen řízením Radiožurnálu
Šéfredaktor stanice Alexandr Pícha. Po odvolání Barbory Tachecí je pověřen řízením Radiožurnálu | Foto: www.rozhlas.cz

Záměry generálního ředitele ČRo Václav Kasíka, jak řešit mnoho měsíců trvající neobvyklou situaci, jsou však stále nejasné. Kasík se navíc k této záležitosti pro deník Aktuálně.cz nechtěl vyjádřit. "Generální ředitel Kasík stále hledá vhodného kandidáta," tlumočil oficiální stanovisko vedení rozhlasu mluvčí René Zavoral.

Kasíkovým favoritem na post ředitele Radiožurnálu byl šéfredaktor stanice Alexandr Pícha, který byl také po odvolání Tachecí pověřen vedením stanice.

V červenci byl ve výběrovém řízení na ředitele Pícha jediným kandidátem, ale po prezentaci svých vizí před rozhlasovou radou svoji kandidaturu nakonec stáhl. Necítil konsensus, jak řekl tehdy po jednání.

Spokojený Radiožurnál

Nadále ale stanici vede. K původní ředitelčině koncepci připojil vlastní programové návrhy, udělal výrazné finanční škrty a podařilo se mu prosadit rozpočet stanice na příští rok.

"Necítím žádný negativní dopad na fungování stanice, redakce se stabilizovala a výrazně nám stoupla poslechovost," rekapituluje důsledky neobvyklého stavu. "Stanice funguje standardně, a řekl bych i nadstandardně," pochvaluje si Pícha a odkazuje na statistiky poslechovosti.

V oblasti získávání nových posluchačů je Radiožurnál v současnosti nejúspěšnější stanicí v Česku. V první polovině tohoto roku ho denně poslouchalo v průměru o 41 tisíc lidí více - celkem 750 tisíc. Celkově mu v poslechovosti patří na českém trhu čtvrtá pozice.

Nejvíce si ale Radiožurnál cení nárůstu v oblasti posluchačů s vysokoškolským vzděláním, což podle něj dokládá neoprávněnost kritiky z počátku roku, která stanici - tehdy ještě pod vedením Barbory Tachecí - vyčítala příklon ke komerčnímu stylu.

"Z hlediska vzdělání posílili především vysokoškoláci - ve srovnání s minulým pololetím o 28 tisíc v denním a o 44 tisíc v týdenním publiku," rekapituluje vedoucí Oddělení výzkumu ČRo Václav Hradecký.

Kategorie starších posluchačů, jejichž pozornost mohly změny teoreticky ohrozit, podle statistiky zůstala beze změny.

Odpůrci: Radiožurnál je stále nepřijatelný

Odpůrce nového trendu vysílání veřejnoprávního rozhlasu ale ani tato čísla nepřesvědčila a současný Radiožurnál je pro ně stále nepřijatelný.

"Nelze mluvit o nárůstu poslechovosti. Tento průzkum je cílený na takzvané čtvrthodinové posluchače, kteří stanici poslouchají krátkou dobu, ne na lidi, kteří ji sledují v průběhu celého dne," myslí si jeden z iniciátorů petice Nechceme přeladit, nemáme kam Roman Kučera.

"Stanici zajímá posluchač, který ji poslouchá krátkodobě. Typově posluchač rádia Impuls, i když to stanice oficiálně nepřizná," doplňuje Kučeru jeho kolegyně z iniciativy Jana Kopecká.

 

Právě se děje

Další zprávy