Radioaktivní suť a 42 500 mrtvých. SNB se chystal na vlnu, která po útoku na přehrady smete Prahu

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
21. 11. 2017 14:17
V roce 1982 vytvořila pražská civilní obrana s tehdejší policií - Sborem národní bezpečnosti - model, jak by Prahu poničilo zničení Orlické a Slapské přehrady. Plán nastiňuje také prvotní reakci a úsilí o zmírnění škod. Materiál nyní zveřejnil Archiv bezpečnostních složek.

Praha - Archiválie s názvem Průlomová vlna byla plánem katastrofického scénáře, který by mohl postihnout Prahu při jaderné válce. Alespoň podle modelu, který v roce 1982 vytvořily pražská civilní obrana a SNB.

Archiv bezpečnostních složek uvádí, že plán reakce na zničení Orlické a Slapské přehrady jadernými zbraněmi byl mimo jiné odpovědí na tehdejší růst počtu teroristických útoků ve světě. V principu ale byly jaderné zbraně především vojenskou hrozbou. Stržení mostů přes Vltavu a Labe vlnou valící se z přehrad by značně ztížilo zásobování československých jednotek na západní hranici. Strašákem byly i úspěšné britské útoky na německé přehrady za války.

Co by se tedy v případě nečekaného zničení plných přehrad jadernými zbraněmi v roce 1982 stalo?

Následky pro Prahu by byly katastrofální. Okamžitě by zahynulo 42 500 lidí. "Takový byl odhad štábu civilní obrany, jaký by byl bezprostřední důsledek dojití přívalové vlny na území Prahy, než by se podařilo situaci alespoň nějak konsolidovat a odvést obyvatele do nouzových shromaždišť," popisuje Josef Vávra z Archivu bezpečnostních složek.

Další lidé by utrpěli ozáření z kontaminované vody, naplavenin a sutin. Čtvrt milionu lidí by se muselo evakuovat, nízkopodlažní domy by voda strhla.

Plán, jehož součástí jsou podrobné mapy zatopení, ležel v nezpracované části fondu Krajské správy SNB Prahy a Středočeského kraje. "Je zveřejněný nově," podotýká Vávra, který pracuje v oddělení archivních fondů ministerstva vnitra ČSR, StB a vojsk ministerstva vnitra.

Představa Prahy zasažené kontaminovanou vlnou je pochmurná. Záchranáři se snaží prorazit nánosy radioaktivní suti a naplavenin ke zraněným. Jako první zprovozňují Nemocnici Na Františku a několik dalších zdravotnických zařízení. Statisíce lidí stanují v parcích, na stadionech a na náměstích, desítky tisíc těl pohřbívají v Hloubětíně a na Olšanských hřbitovech…

Rychle vypustit přehrady? Nemožné

Ještě v polovině 50. let stát s možností jaderných útoků na přehrady vltavské kaskády nepočítal. Změnilo se to v roce 1961, kdy se komunisté zabývali plánem velkovýroby těžkých mostních souprav, které by nahradily mosty, s jejichž stržením záplavovou vlnou se počítalo.

Obavy z jaderné války v roce 1962 přiživila karibská krize, započatá rozmístěním sovětských raket na Kubě.

Československo sice mohlo přehrady na Vltavě vypustit, to by ale v případě nečekané eskalace a začátku války trvalo příliš dlouho. Vypuštění přehrad Slapy a Orlík by trvalo i s přípravnými pracemi přes tři týdny, s Lipnem ještě výrazně déle. Preventivní trvalé vypuštění přehrad by znamenalo rezignaci na jejich hospodářskou, energetickou i rekreační funkci.

Jednotlivé dokumenty si můžete prohlédnout nahoře v tomto článku.

Foto: Archiv bezpečnostních složek

Celkový plán rozlivu Vltavy v Praze

Celkový plán zatopeného území v Praze. Průlomová vlna by zaplavila 32 kilometrů čtverečních, celá řada pražských údolí by se změnila na zálivy. Jeden z největších by vznikl v Nuselském údolí, zatopeném až po stadion fotbalového klubu Bohemians a náměstí Svatopluka Čecha. Pod vodou by byly i Staré Město, Nové Město včetně takřka celého Václavského náměstí, Holešovice či Libeň. Průhledné praporky znázorňují původní dislokace útvarů SNB, červené praporky záložní stanoviště, na která se měly útvary přesunout. Zakreslená jsou i shromaždiště evakuovaných lidí.

 

Právě se děje

Další zprávy