Půlrok ministra Blatného: narůstající kritika premiéra i opakované spekulace o konci

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
7. 4. 2021 11:37
Ministerské působení Jana Blatného trvalo půl roku. Po většinu doby musel čelit výtkám premiéra i prezidenta. V posledních týdnech mu Andrej Babiš posílal vytýkací dopisy s kritikou, kterou ministr odmítal. Prezidenta Miloše Zemana Blatný popuzoval tím, že nechtěl vyhovět jeho přání, aby bylo možné v Česku očkovat ruskou vakcínou Sputnik.
Spekulace ohledně konce Jana Blatného ve vládě se táhly řadu týdnů, sám ministr avizoval, že bude pracovat do poslední chvíle bez ohledu na tyto spekulace. Ve středu byl odvolán.
Spekulace ohledně konce Jana Blatného ve vládě se táhly řadu týdnů, sám ministr avizoval, že bude pracovat do poslední chvíle bez ohledu na tyto spekulace. Ve středu byl odvolán. | Foto: Libor Fojtík

"Já to fakt beru tak, že teď jsem tady v práci jako ministr zdravotnictví a budu tady, dokud mi neskončí ministerské období nebo dokud mě někdo nevyhodí," odpovídal Jan Blatný nedávno na dotaz Aktuálně.cz, jestli necítí, že ho chce premiér Andrej Babiš odvolat.

Byl začátek března, kolem ministerstva bylo prázdno, stejně jako jinde po Praze a po celé zemi, protože začínal platit částečný lockdown. Smrtelný vir se totiž šířil se stále větší zákeřností, takže bylo zřejmé, že vládě se boj proti covidu příliš nedaří. Souběžně s tím už poněkolikáté sílily spekulace, že Blatného dny ve vládě jsou sečteny. Zejména, když po odvolání ministra krátce předtím volal i prezident Miloš Zeman. 

"Prohlédněte si mě ze všech stran. Vypadám unavený nebo vyhořelý? Řekněte sám. Co myslíte?" ptal se v rozhovoru pro Aktuálně Blatný v narážce na prezidentova slova, že je vyhořelý a měl by si odpočinout. "Dokud budu ministrem, budu dělat všechno pro to, abych svou práci dělal co nejlépe," ujišťoval Blatný a čtenáře prosil, aby jeho prosbu ohledně ochrany před covidem brali vážně bez ohledu na to, jak vratké je jeho vládní postavení. To bylo hodně nejisté už od konce ledna, kdy v pořadu České televize Otázky Václava Moravce zaznělo, že prý Blatný skončí do několika málo týdnů.

Sice neskončil, ale minimálně už v únoru Babiš hledal za Blatného náhradu. V polovině března sdělil hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal týdeníku Reflex, že na přelomu února a března dostal od premiéra Babiše nabídku vést ministerstvo zdravotnictví. "Dostal jsem nabídku a tu jsem odmítl. Před čtrnácti dny, před třemi nedělemi," řekl Smejkal a neurčitě dodal, že to "nebyla úplně otevřená nabídka."

Tento Babišův krok přišel v období, kdy výrazně sílila zmiňovaná kritika Blatného z úst prezidenta Miloše Zemana. Tomu se nelíbilo, že Blatný se staví proti jeho snaze očkovat v Česku ruskou vakcínou Sputnik. Svou nechuť dal nejvíce najevo 10. března v rozhovoru pro Parlamentní listy.

"Já vzhledem k některým jeho tiskovým konferencím na něm pozoruji syndrom vyhoření. Takže soucit, poděkování za vykonanou práci. Ale na druhé straně vidět k smrti vyčerpaného člověka je smutné. A kdyby si odpočinul, možná, že by to bylo k dobrému. Ale znova opakuji, nebyl to špatný ministr. Udělal kus práce. A teď mně připadá, že už je velmi, velmi unavený," řekl prezident a podotkl, že pokud by ponechal Blatného ve funkci, nepřispělo by to ke zlepšení přátelských vztahů mezi Hradem a premiérem.

Když se na zámku v Lánech prezident a premiér 22. března setkali, Babiš si mimo jiné postěžoval Zemanovi, že od něj nebylo rozumné veřejně jej vyzývat k odvolání Blatného. Mnozí komentátoři i opoziční politici tvrdili, že pokud Babiš Zemana poslechne, ukáže se, že je pouhou jeho loutkou. Babiš ale i tak naznačoval, že dny ministra jsou patrně sečteny. "V březnu žádné výměny neplánuju. Jestli plánuji nějaké výměny v měsíci dubnu, to se uvidí," řekl při odchodu z Lán.

Babiš přitom v době, kdy oslovil epidemiologa IKEM Petra Smejkala, začal ministrovi zdravotnictví v krátkém sledu posílat vytýkající dopisy. Nejdříve na začátku března napsal podle Radiožurnálu dopis, ve kterém vyjádřil nelibost nad tím, že chce ministerstvo po Správě státních hmotných rezerv atest na antigenní testy, které se správa chystala nakupovat v množství pěti milionu kusů. "Děláte ze správy rezerv 'zkušební laboratoř'," vytkl premiér Blatnému.

Následovaly ještě další tři dopisy. Ve druhém Babiš Blatnému psal, že manažersky selhal, protože prý nemocnice nebyly včas a řádně informovány o léčivech s protilátkami proti koronaviru. Ve třetím vyjadřoval nespokojenost s některými připomínkami Blatného ke strategii boje proti rakovině. A ve čtvrtém ministra žádal, aby jeho resort umožnil pacientům v co největší míře léčbu bamlanivimabem.

"Očekávám od Vás jasnou a stručnou odpověď hodnou ministra zdravotnictví ČR a lékaře, nikoli další slohové cvičení, co nejde a proč to nejde," psal podle Deníku N značně ostrým stylem předseda vlády. "Pan premiér dobře ví, že minulý týden proběhla, bez ohledu na dopisy, odborná diskuse o indikaci protilátkových léků. Na základě zkušeností lékařů a podle výsledků diskuse jsme upravili kritéria k jejich podání," zareagoval Blatný s tím, že používání léků je lékařské, ne politické téma.

Nejdříve rozvolňování, později přísné restrikce

Ohlédnutí za půlroční prací ministra zdravotnictví ukazuje, že se ocitl od začátku ve velmi složité situaci. A to jak kvůli přicházející další vlně covidu, tak proto, že byl označovaný za "člověka v nouzi".

Babiš hledal narychlo nástupce odvolaného Romana Prymuly a Blatný nebyl první oslovený. Navíc měl nevýhodu v tom, že byť je respektovaným lékařem, nemá specializaci, která by měla něco společného s epidemií koronaviru. To Prymula byl epidemiolog, navíc byl tři roky náměstkem ministra zdravotnictví a k tomu oblíbencem prezidenta Zemana, který mu dal za boj proti první vlně epidemie státní vyznamenání.

Blatný nejdříve ze všeho "sklízel" důsledky rozvolňování ještě před říjnovými krajskými volbami. V den, kdy nastupoval, přibylo 13 051 nově nakažených, přes sedm tisíc pacientů leželo v nemocnici a z nich 1035 bylo v těžkém stavu. Nikdo pořádně netušil, že situace bude ještě podstatně horší. Ani Andrej Babiš. "Podrobnější data budeme mít později. Zatím není jasné, jestli brzdíme, nebo nebrzdíme," prohlásil předseda vlády při uvádění Blatného do funkce a žádal lidi, aby pokud možno omezili svůj pohyb. Agresivnější takzvaná britská mutace viru teprve nabírala na síle.

Novopečený ministr Blatný se na první tiskovce vyjadřoval značně opatrně a mluvil spíše o pocitech než číslech a trendech vývoje epidemie. "Je třeba změna nálady ve společnosti. Pojďme změnit pocit strachu v respekt. Musíme všichni táhnout za jeden provaz. A jestli to máme udělat, musíme vědět proč," vyslovil následně Blatný svá přání. Ta se ale nenaplnila. 

"Roušky udělaly z Česka premianta Evropy. Teď to zbabrali," rekapitulovala  stav v Česku před příchodem Blatného americká stanice CNN. Brzy bylo zřejmé, že nováček v ministerském křesle chce bojovat proti covidu novým protiepidemickým systémem (PES), který v listopadu představil jako první výrazný výsledek své práce. Věřil, že právě tento systém nejlépe ukáže, jakými konkrétními opatřeními lze bojovat proti šíření viru. Jenže systém platil jen několik týdnů a počty nakažených, hospitalizovaných i zemřelých dostávaly Česko mezi vůbec nejhorší země na světě.

Kromě jiného se podle některých odborníků nevyplatilo, že od poloviny listopadu ministr Blatný s celou vládou souhlasili s tím, aby se navrátili do škol žáci 1. a 2. ročníků. Ve školách se však virus šířil. Později proto byly opět zavřeny.  

Statistiky nakažených a zemřelých rovněž ukazují, že situaci zhoršilo předvánoční rozvolňování, po kterém se plnily nemocnice pacienty tak jako nikdy dříve. Na začátku ledna Česko zaznamenalo dosud nejvyšší počet zachycených případů koronaviru za den - bylo jich téměř 18 tisíc. Ostatně i sám ministr Blatný rozvolnění označil při svém odchodu za chybu.

Nicméně, když se Aktuálně.cz v březnu ministra Blatného zeptalo, zda si nevyčítá svůj původní "rozvolňovací" přístup v závěru loňského roku, odpovědi se vyhnul slovy o tom, že se raději zabývá přítomností. "Nemá smysl toto nyní probírat, protože ve chvíli, kdy se budete neustále hrabat v tom, co bylo, tak si akorát nesmírně zkomplikujete schopnost reagovat na to, co je teď. Po bitvě je každý generál," odpověděl mimo jiné.

Zároveň ale mluvil o tom, že se snaží z chyb poučit, čemuž odpovídá i jeho chování v letošním roce. Od ledna až do dnešních dní byl ve vládě vždy tím, kdo byl proti, aby se opatření uvolňovala. Ať už šlo o zrušení pohybu mezi okresy, sportování amatérů nebo třeba otevření některých obchodů. V tom měl i podporu premiéra Babiše.

Nebudu Babiše kritizovat, dokud jsem ve vládě 

Zatímco tedy ohledně postupu proti covidu nebyly mezi Babišem a Blatným výraznější rozdíly a rozepře, v dalších věcech už to bylo horší. A nejde jen o zmiňované vytýkající dopisy, které jsou otázkou posledního měsíce. Premiér vyjadřoval na adresu ministra připomínky hned poté, co viděl jeho styl veřejného vystupování.

Zatímco mediálně nezkušený Blatný působil spíše stroze až apaticky, Babiš po něm chtěl, aby vystupoval výrazněji a častěji po vzoru svého předchůdce na postu ministra, který přitahoval hodně pozornosti i svým osobním účtem na Twitteru. Blatný už v tom okamžiku ukazoval, že v lecčem Babišovi neustoupí, protože trval na tom, že bude komunikovat jinak, jen přes oficiální účet úřadu.

Další věcí, která v prvních týdnech Babiše rozladila, bylo řešení reklamní kampaně na očkování. Premiér požadoval, aby se kampaň rozjela co nejrychleji. Ovšem ministerstvo postupovalo pomalu, takže Babiš se rozhodl, že reklamní kampaň rozjede jeho Úřad vlády, zatímco ministerstvo dostane na starosti jen nákup inzertního prostoru. I tak ale kampaň ještě není pořádně vidět, byť Úřad vlády na celé věci pracuje. Podobně ministerstvo otálelo s kampaní proti dezinformacím. Kritika zaznívala i za to, že resort nedokázal rozjet sekvenování variant koronaviru, které se děje jen na dobrovolné bázi a není placené z veřejného rozpočtu.

K výčtu zásadních rozporů mezi premiérem a ministrem zdravotnictví za jeho hnutí ANO je třeba přičíst také personální záležitosti. Babiš mnohokrát kritizoval personální obsazení tohoto úřadu, a to už v době, kdy mu vládl jemu blízký ministr Adam Vojtěch. Po Blatném proto chtěl, aby situaci zlepšil, jenže lidé spíše odcházeli, než přicházeli. Odejít se rozhodl například národní koordinátor pro testování na covid-19 Marián Hajdúch, náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo nebo Zdeněk Blahuta, který měl koordinovat očkování. Nicméně neodcházeli jen kvůli Blatnému, Blahuta například ostře kritizoval premiéra Babiše.

"Že by stály fronty lidí, kteří by chtěli nyní pracovat na ministerstvu, tak to nestojí. A to ani z řady mých známých, přátel nebo odborníků, kterým věřím," posteskl si ve zmiňovaném březnovém rozhovoru pro Aktuálně.cz sám Blatný. Shodou okolností v tomto rozhovoru mluvil o tom, jak moc se těší na návrat ke svému dřívějšímu zaměstnání v Brně, kde se věnuji už řadu let dětem, které nemají v pořádku krev.

Když se ho Aktuálně.cz zeptalo tento týden v úterý na jeho plány, pokud by byl odvolaný, zopakoval, že se těší právě na tento návrat. Ovšem s tím, že sám svou misi v čele zdravotnictví nevzdá. "Snažím se dělat svou práci odborně, dokud jsem ve funkci. Může padnout politické rozhodnutí, na které má každý premiér a vláda právo, jiný důvod si nedovedu představit. Beru to jako odbornou misi, kterou plním, dokud ve vládě jsem," prohlásil Blatný.

"Máme s panem premiérem na řadu věcí rozdílný názor, ale opravdu nečekejte, že o tom budu nyní mluvit veřejně. Můžu mít někoho ve vládě raději nebo méně rád, ale nikoho nebudu nikdy pomlouvat. Ani o nikom nebudu ve zlém mluvit. Takové je moje životní krédo," vysvětloval. Jestli toto bude trvat také po konci ministrování, je těžké odhadovat. Když se ho v březnu Aktuálně.cz zeptalo na loajalitu k Babišovi, odpověděl, že od něj nelze veřejnou kritiku premiéra čekat. Ovšem použil přitom jednu podmínku: "Skutečně nemůžete čekat, že bych proti němu veřejně vystoupil, dokud jsem člen vlády."

Hosty vysílání jsou novinář Martin Fendrych, epidemiolog Rastislav Maďar, prezident NKÚ Miloslav Kala a výtvarnice Barbora Kysilková. | Video: Daniela Drtinová, Michael Rozsypal
 

Právě se děje

před 2 minutami

Vláda Zemanovi navrhla, aby jmenoval druhou generálku české armády

Armáda by měla získat druhou generálku. Vláda dnes schválila návrh na jmenování rektorky Univerzity obrany plukovnice Zuzany Kročové do hodnosti brigádní generálky. Kabinet odsouhlasil také návrh na jmenování dalších deseti generálů. Pokud prezident Miloš Zeman vládní doporučení odsouhlasí, povýšeni budou k 8. květnu. Sdělil to v pondělí Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Návrh vládě předložil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). "Přestože je většina pozornosti věnována pomoci armády v opatřeních proti covidu-19, nebylo možné opomenout tradiční a významnou událost, jmenování nových generálů," uvedl. "Všichni nově jmenovaní i povýšení generálové si uznání zaslouží, protože dlouhodobě prokazují, že patří k nejlepším vojákům z povolání, které ozbrojené síly České republiky mají," dodal ministr.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 minutami

Německá vládní CDU chce Lascheta jako kandidáta na kancléře, CSU zase Södera

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové dnes podpořila kandidaturu svého předsedy a premiéra Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta na kancléře v zářijových parlamentních volbách. Sesterská bavorská Křesťanskosociální unie (CSU) se následně jasně postavila za svého šéfa a bavorského premiéra Markuse Södera. Nyní je tak na Söderovi a Laschetovi, aby se dohodli, kdo z nich tedy konzervativní unii CDU/CSU do voleb povede.

Generální tajemník CDU Paul Ziemiak na dnešní tiskové konferenci po jednání předsednictva CDU prohlásil, že podpora Laschetovi není konečným rozhodnutím. Postoj CDU ho totiž pověřuje k tomu, aby se nyní dohodl se Söderem, kdo z této dvojice nakonec konzervativní unii CDU/CSU do voleb povede. Laschet prohlásil, že se Söderem bude hovořit ještě dnes. Söder k tomu uvedl, že s ním již jednal o záležitostech pandemie a že nevylučuje další telefonát. Dodal ale, že dnes nelze rozhodnutí o kandidatuře očekávat.

Další zprávy