Puč proti Okamurovi: Schyluje se k boji o stranické miliony

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková, Eliška Nová
16. 2. 2015 6:00
Předsednictvo Úsvitu, kde mají převahu odpůrci Tomia Okamury, si v lednu zajistilo lepší dohled nad stranickými penězi. Lídrovi teď hrozí, že mu část poslanců zběhne i se štědrými příspěvky od státu.
Hnutí Úsvit
Hnutí Úsvit | Foto: Hnutí Úsvit

Praha - Puč poslanců Úsvitu z počátku minulého týdne nebyl první rebelií proti dosavadnímu suverénnímu šéfovi strany Tomiu Okamurovi. Už v lednu jej straníci "odstavili" od neomezené moci nad miliony korun ve stranické kase.

Předsednictvo, v němž drží většinu Okamurova opozice, si nově vymínilo, že bude rozhodovat o každé faktuře. Až do té doby přitom mohl Okamura podepisovat dokumenty až do jednoho milionu sám.

"Od ledna letošního roku musí o všech financích vždy rozhodovat předsednictvo. Chceme, aby vše bylo transparentní,” uvedl výkonný tajemník strany Jan Zilvar. Dodal, že straníci už si nepřejí podobné skandály, jako když se loni zjistilo, že Okamura vystavil svému hnutí faktury na 984 tisíc.

Okamura se brání tím, že nikdy nepodepsal jediný platební příkaz sám. "Vždy bylo všechn ve dvojici s Janem Zilvarem, mnoho příkazů naopak podepisoval on sám," uvedl Okamura.

Strkanice o účetnictví ukazuje, že v pozadí boje o hnutí se kromě údajných programových neshod rýsuje ještě jeden, možná důležitější motiv - miliony na stranickém kontu.

Jen na státních příspěvcích dostane Úsvit během volebního období 122 milionů korun. Strana s pouhými devíti členy má přitom ve srovnání s velkými partajemi, které musí živit rozsáhlé aparáty v krajích, minimální náklady.

Politici, kteří zůstali věrní předsedovi Úsvitu Tomio Okamurovi, se teď bojí, že "pučistům" jde o vyvedení peněz do nové strany, kterou se chystají založit. "Ptal jsem se jich, kde na novou stranu chtějí vzít peníze. Myslím, že počítají s tím, že by si pomohli penězi z Úsvitu," uvedl poslanec Radim Fiala.

Pučisté nařčení odmítají - o peníze prý vůbec nejde a ani se o nich nejednalo. Netají se však tím, že způsob, jakým se až doteď o penězích rozhodovalo, se jim nelíbí.

"O tom, co se dělo s financemi, jsme moc nevěděli a ani nebylo chtěno, abychom o tom něco věděli. Samozřejmě že nejsme ochotní nechat peníze Úsvitu, který je ovládán dvěma třemi lidmi, aby si s nimi neomezeně nakládali," uvedl poslanec Karel Fiedler.

Miliony ze státního

Jen za poslanecké mandáty dostává strana každý rok 22 milionů korun. Po parlamentních volbách navíc dostala jednorázový příspěvek ve výši 34 milionů. I díky tomu uzavřel Úsvit v roce 2013, kdy mnohé strany kvůli výdajům na volby skončily v minusu, účetnictví s přebytkem téměř 27 milionů korun.

Do Úsvitu plynou peníze i za mandáty několika poslanců, kteří se sice do Sněmovny dostali na jeho kandidátce, ale stále jsou členy Věcí veřejných. Ačkoli si sami přispívali na kampaň, na peníze za mandáty nedosáhnou a nevědí ani, co se s nimi v Úsvitu děje.

Loni na jaře se objevily zprávy, že strana chce po Okamurovi část peněz vyplatit. Jejich poslanci však dnes vše popírají. "Je to mediální kachna. Peníze nás vůbec nezajímaly a nezajímají," uvedla poslankyně Olga Havlová (VV).

Právě Věci veřejné jsou jednou z partají, která se má přidat k nové straně. Kromě nich má o členství zájem i Hnutí pro sport a zdraví exministra školství za VV Josefa Dobeše a OK strana Jiřího Janečka.

Převést státní příspěvky na jinou partaj však není úplně jednoduché - jsou totiž vázány na původní stranu. S většinou v pětičlenném předsednictvu, kterou nyní Okamurova opozice má, se přece jen několik možností nabízí. První z nich je sloučení s novým hnutím, díky kterému by nárok přešel na nově vzniklou stranu. Podobně se postupovalo, když se v roce 2001 slučovala Unie svobody s Demokratickou unií.

Druhá možnost je uzavřít s nově vzniklou stranou darovací smlouvy. Podobně se převáděly peníze za mandáty například mezi Evropskými demokraty a Sdružením nezávislých kandidátů.

Okamura přiznává, že pokud by pučisti takovou smlouvu chtěli uzavřít, lehce ho v předsednictvu přehlasují. "Ty peníze by měly zůstat v Úsvitu. Nevím, jestli to chce někdo převádět, ale může to být pro někoho lákadlem. Když mě předsednictvo přehlasuje, tak s tím nic neudělám," řekl Okamura.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent. Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. 

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Zbrojařská firma Imex Group podala kvůli Vrběticím další podněty týkající se Jana Švejdara

Ostravská zbrojařská společnost Imex Group podala kvůli kauze Vrbětice další dva podněty týkající se policejního prezidenta Jana Švejdara. Za firmu o tom informoval právník Radek Ondruš. Podle něj může být účast Švejdara na schůzce s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) posuzována jako kázeňský přestupek či trestný čin. Firma Imex Group měla ve Vrběticích pronajaté sklady, které v roce 2014 vybuchly.

Ondruš už 2. května na Švejdara podal trestní oznámení související s poskytováním informací prezidentovi republiky. Ve čtvrtek pak za Imex podal Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) podnět týkající se schůzky u Hamáčka.

"Účast policejního prezidenta na jednání s Hamáčkem může být posuzována jako kázeňský přestupek, protože tam neměl co dělat. Pokud se prokáže, že to, co napsal Janek Kroupa (na serveru Seznam Zprávy), je pravda, pak by se jednalo o trestný čin," uvedl Ondruš. Dodal, že situace má ještě jeden aspekt. "A to ten, že policejní rezident v případě, že se mohlo jednat o trestný čin, nesplnil ohlašovací povinnost," uvedl Ondruš.

Na schůzce se řešila Hamáčkova cesta do Ruska, Hamáček podle serveru Seznam Zprávy plánoval "výměnu mezinárodního skandálu" kolem Vrbětic za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Okolnostmi jeho neuskutečněné cesty do Moskvy se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Hamáček informace serveru odmítá a plánuje se bránit soudně i trestním oznámením, server na svých informacích trvá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy