Jak by se dalo účinně zatlačit na některé vlivné lidi, politiky či organizace a firmy, aby se situace zlepšila.

Obávám se, že dokud bude poptávka po zboží ze surovin z pralesa, tak se v pralese těžit bude.

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zdali je možnost pro běžného člověka z ČR nějakým způsobem účinně přispět k o ochraně africké divočiny? Různých organizací, které se v tomto směru profilují, je vícero, nicméně je nějaká, jejž v tomto směru například náležitě zužitkuje finanční podporu?

Dobrý den, nekupujte to, co nepotřebujete a o čem zjistíte, že obsahuje suroviny z tropických lesů Afriky.
Organizací je mnoho, od našeho partnera WWF, přes African Parks, Pantheru, WCS, a to jsem vyjmenoval jen ty, jejich zaměstnance osobně v Kongu znám.

A co proti tomu můžete udělat a děláte? Oslovil jste třeba nějaké politiky v ČR a EU? Řešením může být jen politický tlak. A další otázka, nechrání střední Afriku před totální exploatací tropické nemoci jako malárie, ebola a další? Pokud by došlo k jejich vymýcení, jak se o to vědci nyní snaží, tak... :(

Dokud budou africké země, resp. jejich lídři, otevírat náruč zemi, od které my poptáváme její výrobky (z afrických surovin), jsme v začarovaném kruhu (a nikoliv bez spoluzodpovědnosti). Nemoci konžský prales neochrání, spíš fakt, že v něm nebude to, co lidé potřebují, jako třeba zlato nebo kobalt.

Dobrý den, v jakých státech střední Afriky působite? Jak funguje spolupráce vlád s čínskými těžaři? Koupí si nějakou licenci a platí procenta z prodeje dřeva? Kde by bylo případně možno zjistit podrobnější informace? Děkuji

Pracoval jsem v Kamerunu, Senegalu, JAR, na Madagaskaru a nyní v Kongu. Detaily spolupráce neznám, Kongo rozhodně není transparentní demokracie. Licence jsou dnes rozdělené prakticky po celém Kongu, mají určitou platnost, kterou lze zjistit z veřejných databází.

Dobrý den, proč africkou divočinu drancují hlavně čínští těžaři? Je jich tam nejvíc, nebo nejvíc kašlou na ochranu přírody?

Čína je producent téměř všeho, co my chceme a kupujeme. Zdroje na všechno to zboží se často nachází v Africe, pro kterou je partnerství s Čínou splněný sen. Asi byste se divil, ale v Brazzaville jezdí elektrické autobusy (čínské).

Dobrý den, pane Jůnku, chtěla jsem se zeptat, jak jste se k takovému zajímavému poslání dostal. A jak zrovna Češi se rozhodli chránit africkou divočinu. Držím palce!!

Četbami knih Geralda Durrella v příliš raném věku, takže pozor, co vaši potomci čtou.
Konkrétně do Konga jsem se dostal prostřednictvím dlouholetého přátelství s Arthurem Sniegonem.

Dobrý den, co všechno místní lidé dají na gril ze vzácných živočichů?

Skoro se chce říct, že všechno, co uloví. Často loví pomocí drátěných ok, nemají proto kontrolu nad druhem zvířete, který chytí. Takto nám byla nabídnuta pečínka třeba z kočky zlaté.

Chtěla jsem se zeptat, jak funguje obchod s bushmeatem a do jaké míry je legální, pololegální, trpěný....

Ve střední Africe je standard, že vesničané loví, často to je jediné maso, které mají k dispozici. Více lidí ale znamená větší poptávku. Bushmeat se tak i prodává, vozí do měst, a letecky pašuje i do Evropy (bez jakékoliv kontroly). Vesničané si mohou koupit i povolenky k lovu. Ilegální je lovit mimo dobu lovu a druhy chráněné.

Dobrý den, pane Jůnku, ochraně africké divočiny se věnujete dlouhodobě. Lepší se tamější situace, horší se? Jak nerovný to je boj?

Situace divoké přírody se v globálu i lokálně horší, nicméně jsou tu aktivity, které poskytují naději - např. tzv. conservancies, což jsou komunitní chráněná území, řízená přímo místními lidmi, nebo třeba rozrůstající se síť chráněných území pod NGO African Parks. Není to rozhodně ztracený boj.

Proč nejde Čínu nějak postihnout, že celému světu ničí africkou divočinu a přímo či nepřímo zabíjí poslední vzácné živočichy???

Musíme si uvědomit, že africkou divočinu jsme ničili i my, Evropané. Čína logicky zaplnila uvolněnou niku po minulých koloniálních mocnostech. Čína potřebuje suroviny, které se v Africe nacházejí, aby vyrobila zboží, které poptáváme i my.

Pane Jůnku, proč svět k tomuto problému mlčí? A za kolik peněz?

Dobrý den, svět k tomu nemlčí, jen u nás toto téma není moc v hledáčku veřejnosti.

Dobrý den, co prosím přesně znamená, že těžaři musí zahrazovat přístupové cesty valem, z jakého důvodu? Děkuji

Mají cesty po sobě znepřístupnit, což ale nedělají, protože cest je mnoho, nikdo je nekontroluje, a ty cesty se jednou mohou hodit.

Jak je možné, že se maso z pralesa dostane i do Evropy?

Lakonicky - v kufru.
Je zde po něm poptávka, cena bushmeatu takovým transferem stoupne i 25x.

Dobrý den, snaží se tamní vlády či mezinárodní organizace jednat s čínskými investory či těžaři - a s jakým úspěchem - o tom, aby byli k přírodě ohleduplnější, nebo je to marný boj? Děkuji za odpověď.

I zde normy existují, na papíře, a v reálu ale dodržované nejsou. I přes veškerou opatrnost k životnímu prostředí se ale prales už zpřístupnil, to stačí pro jeho další exploataci.
Naše čísla o stavu populací zvířat, z výzkumů, které děláme, jsou míněny jako argument pro to, aby úřady konaly.

Dobrý den, prosím je možné odhadnou kolik km2 lesa takto v této části Afriky zmizí za rok? A zvyšuje se tempo kácení? Jak s problémem bojují (pokud vůbec) tamní vlády?

Dobrý den, podobně jako u Amazonie, i zde je odhad odlesnění dost přesný. Mezi lety 2000 a 2014 zmizel les velikosti Bangladéše (165,000 km2).
Např. Gabon hodlá vyhlásit koridory mezi národními parky za chráněné, to je dobré řešení.
Doporučuji sledovat: https://globalforestwatch.org

Ještě prosím jeden dotaz, jak jste se vlastně k této práci dostal? Děkuji a držím palce.

Nejprve jsem četl knihy G. Durrella, pak jsem pracoval v zoo, pak jako skladník v zelenině, a to už jsem věděl, že si musím našetřit a konečně odjet na Madagaskar. Dál už jsem se profiloval na univerzitě, až se nám povedlo získat grant od NF Neuron a v kombinaci s mou prací na ČZU jsme z toho udělali téma i pro naše studenty.

Můžu jako jednotlivec ze střední Evropy ke zlepšení situace nějak napomoct?

Můžete jistě finančně podpořit některé z organizací, které se zde ochraně věnují.
A pak, jak jsem již odpovídal, nekupujte věci vyrobené ze surovin z deštných lesů.

Dobrý den, maso jakých konkrétních druhů zvířat se vozí do Evropy a v jakém asi tak objemu, pokud je to tedy možné vůbec vyčíslit? Děkuju

Mezi nejčastější úlovky patří antilopky chocholatky, ale i menší druhy opic. Nemám poslední čísla, za pandemie jistě došlo k poklesu. Ale obecně to budou stovky tun ročně. Při první studii, která proběhla na letišti Charles de Gaulle, byl odhad 270 tun jen přes toto letiště. Dalším takovým tranzitním letištěm je třeba Brusel.

Dobrý den, kterou oblast přesně monitorujete a jak špatná/dobrá je ve srovnání se situací v Amazonii nebo jihovýchodní Asii? Děkuji

Dobrý den, působíme v oblastech mezi národními parky Minkébé, Odzala-Kokoua a Nki. Oproti Amazonii a JV Asii se zde průmyslově těží les výběrově, neodlesňuje se tedy zcela. Celkově je to rozhodně lepší než v Asii, kde jsou pralesů opravdu jen zbytky. Amazonie je zas na rozdíl od místa, kde jsme my, výrazně zaplavovaná.

Dobrý den, pane Junku, jak se dá takovému počínání zabránit? Jestli vůbec…. Děkuji.

Myslíte-li těžbu, tak jen tím, že nebudeme potřebovat ty suroviny, které se v pralese těží.

Dobrý den, jak z Vašeho pohledu hodnotíte návrat afrických zvířat ze Safari parku ve Dvoře Králové do Afriky? Vítáte tento koncept?

Ano, určitě ho vítám více, než koncept příchodu zvířat z Afriky.

Dobrý den, jaké suroviny (kromě dřeva) se v oblastech afrických pralesů těží? Existuje někde přehled surovin a kam putují, zabývá se tímto tématem nějaká konkrétní organizace? A je africký deštný prales významně ohrožen zemědělstvím, podobně jako ten asijský?

Dobrý den, zlato, koltan, diamanty, kobalt, železo...
O přehledu, tedy ani organizaci, nevím, rád se dozvím.
Jistě, zemědělství jej zmenšuje, je překvapivě snadné motykou zasadit maniok, zkusil jsem to.

Dobrý den, rád bych se zeptal, které výrobky či suroviny poptávané státy EU (např. v Číně) především přispívají k drancování africké přírody?

Mobilní telefony, tablety, počítače..., zaměřte se např. na koltan, který se vyváží z Demokratického Konga. Doporučuji film: https://cs.wikipedia.org/wiki/Krev_v_mobilech

Dobrý den, pane doktore, ochutnal jste v Africe také nějaký "bushmeat"? Jestli ano, jak chutnalo? Nebo je to proti Vašemu přesvědčení či to není košer publikovat?
Děkuji a zdravím!
V.

Ano, působíme ve vesnicích, kde jiné maso není. Jedl jsem prase štětkouna, chutnalo jako český divočák. Rozhodně se ale vyhýbáme tomu, aby pro nás někdo lovil cokoliv jiného než ryby.

1. Lidé z Afriky jedí jenom maso z lesu?
Žil jsem 3 měsíce s Hadza kmenem, to je kmen co žije z toho co chytí a posbírá (žádné farmaření a žádné chování zvířat/ krom psů na lov) a minimálně v 50% dnech nejí žádné maso, pouze UGALI z kořenů!! Ale chápu že je jednoduché přebrat info z druhé ruky a přeposlat ho dál.

2. Nejvíce divoké chráněné zveře naloví bohatí turisti kteří to střílí pro zábavu (Kasírujou je většinou ti největší "ochránci zvířat", a pak šíří dezinformace že to je chyba domorodcu a lidí z Afriky. Domorodci je loví čistě kvůli přežití, a ano pokud vidí chráněné zvíře tak je to nezajíma....Maso jako maso, asi to není idealni ale sami osobě jsou "ohrožený" druh, takže to zcela chápu!

3. Největší problém afriky "hunter-gatherers", ale chovatelé s obřími stády které vypuzujou divokou zvěř.Možná by ste měl taky zkusit žít s nějakym divokým kmenem a prožít to z první ruky a ne něco přebrat a pak to dál šířit. A hlavně nezapomente poděkovat autorovi za skvělý nadpisek.....komedianti.

Dobrý den, díky za reakci a hlavně vaši zkušenost. Přijeďte se prosím podívat na sever Konga.

Dobré odpoledne, jak jsou Češi obecně aktivní v ochraně africké přírody, jak jednotlivci, neziskové organizace, státní instituce či třeba drobní dárci? Působí Češi i v jiných regionech kontinentu? Děkuju a přeji hodně úspěchů.

Jak vidno na našem příkladu, je to téma atraktivní, a Češi jsou rozhodně mecenášští. Češi působí například jako zaměstnanci African Parks, působí např. v Senegalu (Derbianus), v Etiopii (Člověk v tísni) na Madagaskaru, v JAR... Musíte si zkrátka dávat pozor i na letišti v Addis Abeba, když někoho pomlouváte.

Ahoj Tome, jak probiha monitoring zijicich zvirat? 🙂

V našem případě hustého pralesa zejména pomocí fotopastí, ale i akustických rekordérů.