Africké pralesy drancují Číňané, ale jejich zboží kupujeme i my, říká zoolog

hrz hrz
Aktualizováno 29. 7. 2021 14:46
"Pralesy rozparcelovali a zpřístupnili především čínští těžaři, dnes do nich může každý, včetně pytláků. Ti loví ohrožené druhy zvířat po tunách. Živí se jimi nejen místní, ale načerno se vyváží i do světa. Střední Afrika je tak asi nejšílenější oblast pro ochranu přírody," říká zoolog Tomáš Jůnek. Na otázky čtenářů Aktuálně.cz odpovídal v on-line chatu.
On-line rozhovor se zoologem a cestovatelem Tomášem Jůnkem
Rozhovor skončil
Přečíst si rozhovor

Podle Jůnka je důležité si přiznat, že i Evropané mají na drancování Afriky svůj podíl. "Musíme si uvědomit, že africkou divočinu jsme ničili i my, Evropané. Čína logicky zaplnila uvolněnou niku po minulých koloniálních mocnostech," říká. Upozorňuje ale také na to, že se na tomto "začarovaném kruhu" devastace africké přírody dodnes podílíme tím, že čínské výrobky kupujeme. "Čína potřebuje suroviny, které se v Africe nacházejí, aby vyrobila zboží, které poptáváme i my," shrnuje.

"Nekupujte to, co nepotřebujete a o čem zjistíte, že obsahuje suroviny z tropických lesů Afriky," odpovídá Jůnek na otázku, jak se ze spoluzodpovědnosti na ničení africké přírody vymanit. Jde především o mobilní telefony, tablety, počítače a další drobnou elektroniku, které obsahují například koltan. Alternativou je podle něj také podpořit některou z organizací, které se ochranou zabývají.

Problém je také snadná přístupnost pralesů. "Těžaři mají povinnost zahrazovat po těžbě všechny přístupové cesty valem, ale nedělají to, protože i oni tam budou chtít ještě někdy jet," vysvětluje český zoolog. "Dnes tak do nich může každý, včetně pytláků. Lidé vytěží, co se dá, ochrana přírody je nezajímá. Střední Afrika je pro ochranu přírody jedna z největších výzev, i proto nás to tolik motivuje," říká.

Dalším velkým problémem je v Africe také takzvané bushmeat, tedy maso získané z divokých zvířat. To loví především místní domorodci pro svou obživu, a často tak mají na talíři i netradiční druhy zvěře včetně těch ohrožených. Problém však je, že i v Evropě se takové maso stává velkým byznysem a na starý kontinent putují tuny ročně. Jeho cena po transferu stoupne klidně i pětadvacetkrát. "Bushmeat se letecky pašuje i do Evropy bez jakékoliv kontroly. Mezi nejčastější úlovky patří antilopky chocholatky, ale i menší druhy opic," popisuje Jůnek.

Zmizel les velikosti Bangladéše

Afrika se mimo jiné podobně jako například Amazonie potýká také s masivním odlesněním. "V povodí řeky Kongo zmizely mezi lety 2000 a 2014 deštné lesy o velikosti Bangladéše, tedy 165 000 kilometrů čtverečních. Pokud to půjde touto rychlostí, tak v roce 2100 tu už žádný prales být nemusí," varuje zoolog.

Situace se podle něj postupně zhoršuje, beznadějná však není. Za dobrou cestu, jak přírodu bránit, považuje například vznik chráněných území.

Zoolog, cestovatel a ochránce přírody Tomáš Jůnek od roku 2019 spolu s dalšími členy české expedice "Dzamba Ya Lobi" (Prales zítřka) monitoruje vliv člověka na přírodu a zvířata střední rovníkové Afriky, kde se nachází jedna z posledních divočin černého kontinentu.

Hlavním cílem expedice Dzamba Ya Lobi je monitoring živočichů mimo chráněná území, kde výzkum běžně probíhá. Češi sbírají data i v lesích určených k těžbě dřeva nebo zlata, na plantážích nebo v oblastech používaných místní komunitou. Monitorují také pytláctví či nelegální obchod se slonovinou či luskouny. Vědecká data poskytují Světovému fondu na ochranu přírody (WWF) a dalším organizacím. Expedici financuje Nadační fond Neuron.

Jůnek působí na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a nemalou část roku tráví na expedicích. Na další cestu do severního Konga, konkrétně na výzkum salin, odjíždí právě v srpnu. Jeho hlavními spolupracovníky jsou ochránce africké přírody a slonů Arthur Sniegon či primatolog Stanislav Lhota.

On-line rozhovor se zoologem a cestovatelem Tomášem Jůnkem

Rozhovor skončil
29. 7. 2021
Ptá se: Vítězslav Tomášek

Jak by se dalo účinně zatlačit na některé vlivné lidi, politiky či organizace a firmy, aby se situace zlepšila.

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Obávám se, že dokud bude poptávka po zboží ze surovin z pralesa, tak se v pralese těžit bude.

29. 7. 2021
Ptá se: hanka

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zdali je možnost pro běžného člověka z ČR nějakým způsobem účinně přispět k o ochraně africké divočiny? Různých organizací, které se v tomto směru profilují, je vícero, nicméně je nějaká, jejž v tomto směru například náležitě zužitkuje finanční podporu?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Dobrý den, nekupujte to, co nepotřebujete a o čem zjistíte, že obsahuje suroviny z tropických lesů Afriky.
Organizací je mnoho, od našeho partnera WWF, přes African Parks, Pantheru, WCS, a to jsem vyjmenoval jen ty, jejich zaměstnance osobně v Kongu znám.

29. 7. 2021
Ptá se: Karel

A co proti tomu můžete udělat a děláte? Oslovil jste třeba nějaké politiky v ČR a EU? Řešením může být jen politický tlak. A další otázka, nechrání střední Afriku před totální exploatací tropické nemoci jako malárie, ebola a další? Pokud by došlo k jejich vymýcení, jak se o to vědci nyní snaží, tak... :(

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Dokud budou africké země, resp. jejich lídři, otevírat náruč zemi, od které my poptáváme její výrobky (z afrických surovin), jsme v začarovaném kruhu (a nikoliv bez spoluzodpovědnosti). Nemoci konžský prales neochrání, spíš fakt, že v něm nebude to, co lidé potřebují, jako třeba zlato nebo kobalt.

29. 7. 2021
Ptá se: Zuzana

Dobrý den, v jakých státech střední Afriky působite? Jak funguje spolupráce vlád s čínskými těžaři? Koupí si nějakou licenci a platí procenta z prodeje dřeva? Kde by bylo případně možno zjistit podrobnější informace? Děkuji

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Pracoval jsem v Kamerunu, Senegalu, JAR, na Madagaskaru a nyní v Kongu. Detaily spolupráce neznám, Kongo rozhodně není transparentní demokracie. Licence jsou dnes rozdělené prakticky po celém Kongu, mají určitou platnost, kterou lze zjistit z veřejných databází.

29. 7. 2021
Ptá se: Vašek

Dobrý den, proč africkou divočinu drancují hlavně čínští těžaři? Je jich tam nejvíc, nebo nejvíc kašlou na ochranu přírody?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Čína je producent téměř všeho, co my chceme a kupujeme. Zdroje na všechno to zboží se často nachází v Africe, pro kterou je partnerství s Čínou splněný sen. Asi byste se divil, ale v Brazzaville jezdí elektrické autobusy (čínské).

29. 7. 2021
Ptá se: Marta Jedličková

Dobrý den, pane Jůnku, chtěla jsem se zeptat, jak jste se k takovému zajímavému poslání dostal. A jak zrovna Češi se rozhodli chránit africkou divočinu. Držím palce!!

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Četbami knih Geralda Durrella v příliš raném věku, takže pozor, co vaši potomci čtou.
Konkrétně do Konga jsem se dostal prostřednictvím dlouholetého přátelství s Arthurem Sniegonem.

29. 7. 2021
Ptá se: Kuba

Dobrý den, co všechno místní lidé dají na gril ze vzácných živočichů?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Skoro se chce říct, že všechno, co uloví. Často loví pomocí drátěných ok, nemají proto kontrolu nad druhem zvířete, který chytí. Takto nám byla nabídnuta pečínka třeba z kočky zlaté.

29. 7. 2021
Ptá se: Jarka

Chtěla jsem se zeptat, jak funguje obchod s bushmeatem a do jaké míry je legální, pololegální, trpěný....

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Ve střední Africe je standard, že vesničané loví, často to je jediné maso, které mají k dispozici. Více lidí ale znamená větší poptávku. Bushmeat se tak i prodává, vozí do měst, a letecky pašuje i do Evropy (bez jakékoliv kontroly). Vesničané si mohou koupit i povolenky k lovu. Ilegální je lovit mimo dobu lovu a druhy chráněné.

29. 7. 2021
Ptá se: Jirka

Dobrý den, pane Jůnku, ochraně africké divočiny se věnujete dlouhodobě. Lepší se tamější situace, horší se? Jak nerovný to je boj?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Situace divoké přírody se v globálu i lokálně horší, nicméně jsou tu aktivity, které poskytují naději - např. tzv. conservancies, což jsou komunitní chráněná území, řízená přímo místními lidmi, nebo třeba rozrůstající se síť chráněných území pod NGO African Parks. Není to rozhodně ztracený boj.

29. 7. 2021
Ptá se: E.T.

Proč nejde Čínu nějak postihnout, že celému světu ničí africkou divočinu a přímo či nepřímo zabíjí poslední vzácné živočichy???

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Musíme si uvědomit, že africkou divočinu jsme ničili i my, Evropané. Čína logicky zaplnila uvolněnou niku po minulých koloniálních mocnostech. Čína potřebuje suroviny, které se v Africe nacházejí, aby vyrobila zboží, které poptáváme i my.

29. 7. 2021
Ptá se: Patrik Kubelka

Pane Jůnku, proč svět k tomuto problému mlčí? A za kolik peněz?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Dobrý den, svět k tomu nemlčí, jen u nás toto téma není moc v hledáčku veřejnosti.

29. 7. 2021
Ptá se: František

Dobrý den, co prosím přesně znamená, že těžaři musí zahrazovat přístupové cesty valem, z jakého důvodu? Děkuji

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Mají cesty po sobě znepřístupnit, což ale nedělají, protože cest je mnoho, nikdo je nekontroluje, a ty cesty se jednou mohou hodit.

29. 7. 2021
Ptá se: KM

Jak je možné, že se maso z pralesa dostane i do Evropy?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Lakonicky - v kufru.
Je zde po něm poptávka, cena bushmeatu takovým transferem stoupne i 25x.

29. 7. 2021
Ptá se: Jan Stráník

Dobrý den, snaží se tamní vlády či mezinárodní organizace jednat s čínskými investory či těžaři - a s jakým úspěchem - o tom, aby byli k přírodě ohleduplnější, nebo je to marný boj? Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Tomáš Jůnek

I zde normy existují, na papíře, a v reálu ale dodržované nejsou. I přes veškerou opatrnost k životnímu prostředí se ale prales už zpřístupnil, to stačí pro jeho další exploataci.
Naše čísla o stavu populací zvířat, z výzkumů, které děláme, jsou míněny jako argument pro to, aby úřady konaly.

29. 7. 2021
Ptá se: Pavel Pelikán

Dobrý den, prosím je možné odhadnou kolik km2 lesa takto v této části Afriky zmizí za rok? A zvyšuje se tempo kácení? Jak s problémem bojují (pokud vůbec) tamní vlády?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Dobrý den, podobně jako u Amazonie, i zde je odhad odlesnění dost přesný. Mezi lety 2000 a 2014 zmizel les velikosti Bangladéše (165,000 km2).
Např. Gabon hodlá vyhlásit koridory mezi národními parky za chráněné, to je dobré řešení.
Doporučuji sledovat: https://globalforestwatch.org

29. 7. 2021
Ptá se: Petr Sváček

Ještě prosím jeden dotaz, jak jste se vlastně k této práci dostal? Děkuji a držím palce.

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Nejprve jsem četl knihy G. Durrella, pak jsem pracoval v zoo, pak jako skladník v zelenině, a to už jsem věděl, že si musím našetřit a konečně odjet na Madagaskar. Dál už jsem se profiloval na univerzitě, až se nám povedlo získat grant od NF Neuron a v kombinaci s mou prací na ČZU jsme z toho udělali téma i pro naše studenty.

29. 7. 2021
Ptá se: KM

Můžu jako jednotlivec ze střední Evropy ke zlepšení situace nějak napomoct?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Můžete jistě finančně podpořit některé z organizací, které se zde ochraně věnují.
A pak, jak jsem již odpovídal, nekupujte věci vyrobené ze surovin z deštných lesů.

29. 7. 2021
Ptá se: Klára

Dobrý den, maso jakých konkrétních druhů zvířat se vozí do Evropy a v jakém asi tak objemu, pokud je to tedy možné vůbec vyčíslit? Děkuju

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Mezi nejčastější úlovky patří antilopky chocholatky, ale i menší druhy opic. Nemám poslední čísla, za pandemie jistě došlo k poklesu. Ale obecně to budou stovky tun ročně. Při první studii, která proběhla na letišti Charles de Gaulle, byl odhad 270 tun jen přes toto letiště. Dalším takovým tranzitním letištěm je třeba Brusel.

29. 7. 2021
Ptá se: Jan Civín

Dobrý den, kterou oblast přesně monitorujete a jak špatná/dobrá je ve srovnání se situací v Amazonii nebo jihovýchodní Asii? Děkuji

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Dobrý den, působíme v oblastech mezi národními parky Minkébé, Odzala-Kokoua a Nki. Oproti Amazonii a JV Asii se zde průmyslově těží les výběrově, neodlesňuje se tedy zcela. Celkově je to rozhodně lepší než v Asii, kde jsou pralesů opravdu jen zbytky. Amazonie je zas na rozdíl od místa, kde jsme my, výrazně zaplavovaná.

29. 7. 2021
Ptá se: Šárka

Dobrý den, pane Junku, jak se dá takovému počínání zabránit? Jestli vůbec…. Děkuji.

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Myslíte-li těžbu, tak jen tím, že nebudeme potřebovat ty suroviny, které se v pralese těží.

29. 7. 2021
Ptá se: Petr Kopýtko

Dobrý den, jak z Vašeho pohledu hodnotíte návrat afrických zvířat ze Safari parku ve Dvoře Králové do Afriky? Vítáte tento koncept?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Ano, určitě ho vítám více, než koncept příchodu zvířat z Afriky.

29. 7. 2021
Ptá se: Lucie

Dobrý den, jaké suroviny (kromě dřeva) se v oblastech afrických pralesů těží? Existuje někde přehled surovin a kam putují, zabývá se tímto tématem nějaká konkrétní organizace? A je africký deštný prales významně ohrožen zemědělstvím, podobně jako ten asijský?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Dobrý den, zlato, koltan, diamanty, kobalt, železo...
O přehledu, tedy ani organizaci, nevím, rád se dozvím.
Jistě, zemědělství jej zmenšuje, je překvapivě snadné motykou zasadit maniok, zkusil jsem to.

29. 7. 2021
Ptá se: Mirek

Dobrý den, rád bych se zeptal, které výrobky či suroviny poptávané státy EU (např. v Číně) především přispívají k drancování africké přírody?

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Mobilní telefony, tablety, počítače..., zaměřte se např. na koltan, který se vyváží z Demokratického Konga. Doporučuji film: https://cs.wikipedia.org/wiki/Krev_v_mobilech

29. 7. 2021
Ptá se: Viktor

Dobrý den, pane doktore, ochutnal jste v Africe také nějaký "bushmeat"? Jestli ano, jak chutnalo? Nebo je to proti Vašemu přesvědčení či to není košer publikovat?
Děkuji a zdravím!
V.

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Ano, působíme ve vesnicích, kde jiné maso není. Jedl jsem prase štětkouna, chutnalo jako český divočák. Rozhodně se ale vyhýbáme tomu, aby pro nás někdo lovil cokoliv jiného než ryby.

29. 7. 2021
Ptá se: Mzungu

1. Lidé z Afriky jedí jenom maso z lesu?
Žil jsem 3 měsíce s Hadza kmenem, to je kmen co žije z toho co chytí a posbírá (žádné farmaření a žádné chování zvířat/ krom psů na lov) a minimálně v 50% dnech nejí žádné maso, pouze UGALI z kořenů!! Ale chápu že je jednoduché přebrat info z druhé ruky a přeposlat ho dál.

2. Nejvíce divoké chráněné zveře naloví bohatí turisti kteří to střílí pro zábavu (Kasírujou je většinou ti největší "ochránci zvířat", a pak šíří dezinformace že to je chyba domorodcu a lidí z Afriky. Domorodci je loví čistě kvůli přežití, a ano pokud vidí chráněné zvíře tak je to nezajíma....Maso jako maso, asi to není idealni ale sami osobě jsou "ohrožený" druh, takže to zcela chápu!

3. Největší problém afriky "hunter-gatherers", ale chovatelé s obřími stády které vypuzujou divokou zvěř.Možná by ste měl taky zkusit žít s nějakym divokým kmenem a prožít to z první ruky a ne něco přebrat a pak to dál šířit. A hlavně nezapomente poděkovat autorovi za skvělý nadpisek.....komedianti.

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Dobrý den, díky za reakci a hlavně vaši zkušenost. Přijeďte se prosím podívat na sever Konga.

29. 7. 2021
Ptá se: V. Malík

Dobré odpoledne, jak jsou Češi obecně aktivní v ochraně africké přírody, jak jednotlivci, neziskové organizace, státní instituce či třeba drobní dárci? Působí Češi i v jiných regionech kontinentu? Děkuju a přeji hodně úspěchů.

Odpovídá: Tomáš Jůnek

Jak vidno na našem příkladu, je to téma atraktivní, a Češi jsou rozhodně mecenášští. Češi působí například jako zaměstnanci African Parks, působí např. v Senegalu (Derbianus), v Etiopii (Člověk v tísni) na Madagaskaru, v JAR... Musíte si zkrátka dávat pozor i na letišti v Addis Abeba, když někoho pomlouváte.

29. 7. 2021
Ptá se: Pavla K.

Ahoj Tome, jak probiha monitoring zijicich zvirat? 🙂

Odpovídá: Tomáš Jůnek

V našem případě hustého pralesa zejména pomocí fotopastí, ale i akustických rekordérů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Při nehodě auta a malotraktoru zemřel na Domažlicku starší muž

Jednu oběť má nehoda osobního auta a malotraktoru u Záhořan na Domažlicku. Auto zezadu narazilo do malého traktoru a jeho řidiče náraz vymrštil do příkopu, na místě zemřel. ČTK o tom informovala krajská policejní mluvčí Dagmar Jiroušková.

Nehoda se stala okolo 16:45 na silnici III/1836 u obce Záhořany. Řidič vozu Volvo ve věku 22 let jel ve směru od Záhořan na Spáňov. "Z dosavadního šetření vyplývá, ze řidič osobního vozidla zezadu narazil do vpředu jedoucího malotraktoru značky Vari, které řídil 77letý řidič. Po střetu byl řidič z malotraktoru vymrštěn do silničního příkopu. Při nehodě došlo k jeho zranění, kterému na místě podlehl," popsala Jiroušková.

Požití alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek u řidiče osobního vozidla policisté na místě vyloučili. Okolnosti tragické nehody nyní policie vyšetřuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy