Někdy mě až děsí, kolik paralel s minulostí dneska v Česku vidím, říká historik Koura

hrz hrz
26. 8. 2020 12:00
"Děkování za draze zaplacenou 'humanitární pomoc' z Číny mi silně připomnělo oslavování SSSR, jak nám údajně pomohl v boji se suchem v r. 1947. Že na Západě byla připravena daleko účinnější pomoc v podobě Marshallova plánu se příliš nezdůrazňovalo, stejně jako to, že letadlo, jež přivezlo čínské roušky, zapůjčilo NATO," říká historik Petr Koura, který on-line odpovídal na otázky čtenářů.
Online rozhovor s historikem Petrem Kourou
Rozhovor skončil
Petr Koura na dotazy odpovídal průběžně od 21. do 24. srpna.
Přečíst si rozhovor

Petr Koura se narodil v roce 1978 v Klatovech. Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě UK v Praze. 

Počátkem tisíciletí pracoval v Česko-německém fondu budoucnosti v Kanceláři pro oběti nacismu. Poté působil na ministerstvu vnitra, načež pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a byl vedoucím publikačního oddělení v Ústavu pro studium totalitních režimů. V roce 2015 obdržel Cenu Neuron pro mladé vědce.

Přednáší moderní dějiny na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se mapováním bílých míst v novodobých dějinách Československa. Historie ho zajímala od dětství, zpočátku doba husitská, ale k období protektorátu, na něž se specializuje, ho přivedla četba o protinacistickém odboji.

Zpopularizoval odbojovou skupinu Tři králové a jejího velitele Josefa Balabána. Napsal o něm diplomovou práci, která vyšla knižně. Zasloužil se o odhalení pamětní desky tomuto hrdinovi protinacistického odboje. Jako odborný poradce se podílel na tvorbě televizního seriálu České století a filmu Jan Palach.

Online rozhovor s historikem Petrem Kourou

Rozhovor skončil
23. 8. 2020
Ptá se: Jirka

Dobrý den, je pravda, že jednou z příčin druhé defenestrace a třicetileté války byl pokus Habsburků zavést obdobu dnešního DPH někde kolem 6 %?

Odpovídá: Petr Koura

Milý Jirko, omlouvám se, ale nejsem odborníkem na tuto dobu, zabývám se dvacátým stoletím. Pokud vím, obdobu dnešní DPH vymyslel saský kurfiřt August Silný, který vládl od roku 1694, tedy skoro 40 let po skončení třicetileté války. Příčinou defenestrace byly dle mého názoru politické a náboženské konflikty v Českém království.

23. 8. 2020
Ptá se: Ivan Nový

Dobrý den, proč Československo v roce 1920 nedodrželo dohodu spočívající v získání Těšínska za svolení k převozu munice pro polskou armádu, která tehdy Evropu bránila před nájezdem ruských hord? Nakonec munice šla přes Maďarsko a Polsko bolševiky zahnalo zpět. Těšínsko nám zůstalo.

Odpovídá: Petr Koura

Milý Ivane, odpověď je jednoduchá - protože proti dodávání materiálu pro Polsko vystoupila část tehdy vládnoucí sociální demokracie, která si říkala "marxistická levice". Ta organizovala stávky dělníků a vyvolávala nepokoje, v důsledku jejich činnosti odstoupil sociálně-demokratický premiér Vlastimil Tusar a zemi začal vést úřednický kabinet. Na konci roku 1920 se marxistická levice vedená Bohumírem Šmeralem, který ještě nedávno předtím podporoval Habsburskou monarchii, pokusila uskutečnit v Československu převrat, bolševici ale už v té době byli zahnáni takřka na původní hranice. Velkou zásluhu v porážce "marxistické levice" měl T. G. Masaryk. Šmeral a jeho spolupracovníci se na jaře 1921 od sociální demokracie odtrhli a založili si KSČ, která se od počátku označovala v podtitulu za Sekci Komunistické internacionály. Vím, že Poláci to dlouho nemohli Československu zapomenout, ale jeho demokratičtí představitelé dělali maximum pro to, aby se ta dohoda dodržela.

23. 8. 2020
Ptá se: Petr z Medlešic

Dobrý den,
neznáte nějaké zajímavé neotřelé příběhy odboje z Pardubicka? Kamarád mého dědy, údajně pomáhal převážet vysílačku Libuši a když to prasklo, tak ho Gestapáci našli u cirkulárky s uříznutou hlavou. (A nikdo už se nedozví, jestli ho našli předtím nebo potom...)

Odpovídá: Petr Koura

Milý Petře, na Pardubicku je takových příběhů spousta, zejména díky tomu že tam operoval výsadek Silver A. Ty příběhy najdete třeba v knihách Zdeňka Jelínka (Operace Silver A) nebo Jaroslava Čvančary (Někomu život, někomu smrt), příběh radiotelegrafisty vysílačky Libuše Jiřího Potůčka zase zpracovala historička Pavlína Nývltová. Příběh, který popisujete, mně připomněl četnického strážmistra Karla Kněze, který podporoval výsadek Silver A a po odhalení činnosti této skupiny gestapem se zastřelil. I když neznám Vámi zmiňovaný příběh, spíše bych předpokládal, že to bylo podobné. Gestapo se většinou snažilo z odbojářů získat další informace a teprve potom je zavraždit. Takže patrně dědeček Vašeho kamaráda zvolil dobrovolnou smrt nežli brutální výslechy. Takoví lidé si zaslouží naši úctu, protože často dobrovolnou obětí zachránili své spolupracovníky.

23. 8. 2020
Ptá se: Petr

dobry den pane Kouro, jak se divate na nevyrovnani se s bolsevickym rezimem, jeho zlociny, dale StB a pusobeni jejich (byvalych) prislusniku v politice a statni sprave? Stale se problemy vraci a budou vracet -:). Jak z toho ven? Neco je hodne spatne -:(.

Odpovídá: Petr Koura

Milý Petře, naprosto s Vámi souhlasím. Nečekal jsem, že se dočkám toho, že budeme muset v roce 2020 dokazovat, že Miladu Horákovou poslal na šibenici ústřední výbor Komunistické strany Československa, že lidé v období normalizace toužili cestovat nebo že rezoluce požadující nejvyšší trest pro Rudolfa Slánského nebyly přijímány ve svobodných podmínkách. Působení bývalých příslušníků a spolupracovníků Státní bezpečnosti ve státní správě měl zabránit lustrační zákon, přijatý na počátku 90. let. Měl zabránit nejen nástupu lidí spjatých z minulým režimem do důležitých pozic, ale také aby se na tato místa nedostali lidé, kteří budou vydíratelní, jelikož k dokumentům StB měla tehdy přístup jen hrstka lidí. To, že dnes je něco "hodně špatně", má často kořeny právě již v 90. letech.

25. 8. 2020
Ptá se: Josef Tichý

Dobrý den. Kdybyste měl jako starosta pojmenovat ulici svého města a na výběr by byla jména Edvard Beneš a Emil Hácha, komu byste dal přednost a proč?
Děkuji za odpověď

Odpovídá: Petr Koura

Milý Josefe, kdybych se dostal do takovéto situace (což je dost nepravděpodobné), navrhl bych pojmenování této ulice po Ireně Bernáškové, první Češce odsouzené nacisty k trestu smrti. Tato obdivuhodná žena a významná osobnost protinacistického odboje nemá u nás dosud svoji ulici. Jestli se ale ptáte, jestli si více cením druhého prezidenta Československa nebo prvního prezidenta Česko-Slovenska, vybral bych Edvarda Beneše. I při vědomí toho, co se mu v jeho politickém působení nepodařilo. Nelíbí se mi, jak je v poslední době Beneš za "fackovacího panáka" a jak se na něj házejí viny za jiné historické aktéry. V tomto ohledu souhlasím s T. G. Masarykem, že bez Beneše bychom republiku neměli. Jak říká můj velký učitel profesor Robert Kvaček, Beneše není třeba ani napadat, ani odsuzovat, je třeba mu porozumět. A já dodávám, že tím porozumíme i našim vlastním dějinám. Co se týče Emila Háchy, mám určité pochopení pro jeho tragický osud, ale přece jenom jsem začínal svoji dráhu historika na příbězích protinacistických odbojářů v čele s Josefem Balabánem, kteří pro Háchu neměli příliš dobrá slova. Oceňuji jeho angažmá ve prospěch zatčených studentů, ale přece jenom svým jménem zaštítil řadu nepěkných věcí. Ale vrátím se zpět k pojmenování ulic. Domnívám se, že by měly nést jména osobností, které jsou nezpochybnitelné. Proto bych navrhl právě Inku Bernáškovou.

25. 8. 2020
Ptá se: Milovník historie

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, co říkáte angažovanému psaní "historika" Vlastimila Vondrušky. Přijde mi, že si z historie vybírá jen to, co se mu hodí "do krámu" a spoustu věcí zamlčuje. Podle mého názoru často říká A, které je sice pravdivé, ale jen částečně a neúplně, když k tomu neřekne i to B...

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, já bohužel produkci pana Vondrušky nesleduji. Z historiků zabývajících se středověkem si vážím Petra Čorneje, jehož dílo o Žižkovi je monumentální. Co se týče historické beletrie, v tomto ohledu dávám přednost mistrům typu Umberta Eca. Od lidí, kteří nějaké historické úvahy pana Vondrušky četli, vím, že jim při tom vstávaly hrůzou vlasy na hlavě (tedy spíše zbytky vlasů...).

25. 8. 2020
Ptá se: Mirek

Můžete mi doporučit literaturu, která se věnuje transportům, kterými se vraceli Čechoslováci po 1. válce do vlasti? Konkrétně z Ruska. Nepodařilo se mi tuto nikde najít. Případně historika, který se této kapitole dějin věnuje. Děkuji

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, Mirku, tzv. sibiřskou anabází a návratu legií do Československa se zabýval historik Robert Sak, například v knize Anabáze. Ale není to historie jednotlivých transportů, ta myslím ještě nebyla zpracována. Je docela zajímavé, že ti poslední legionáři vracející se z Ruska byli značně radikální (dnes by se řeklo "antisystémoví"), jelikož měli pocit, že se na ně elity nově založené republiky (lidově řečeno) vykašlali. Vrátili se v roce 1920 a zjistili, že všechna významná místa v armádě i státní správě jsou již obsazena a cítili se podvedení.

25. 8. 2020
Ptá se: Albi

Dobrý den,
předně děkuji za Vaši práci, publikace, popularizaci atd.
Rád bych se zeptal - ale bez emocí či účelovosti, jak správně vysvětlit a hlavně odsoudit to, že Miladu Horákovou komunistický režim popravil (třeba dětem). Byl to režim zločinný, totalitní, který usurpoval moc pomocí různých "leváren" (o tom žádná), nicméně Milada Horáková pokud vím, skutečně tehdejší zákony porušila, s nepřátelským zahraničím komunikovala atd. Ptám se proto, že jsem se několikrát dostal do debaty s různými relativizujícími typy a neuměl jsem to vysvětlit jinak, než (ne)morálkou a zločinností samotného režimu. A přijde mi to slabé, jako argumentace. Jde tedy o samu zločinnost zákonů zločinného režimu? Nebo jak to vysvětlit? Moc děkuji za radu či názor.

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, zločinnost samotného režimu je skutečné klíčová, ale v tomto konkrétním případě to může znít trochu jako klišé. Osobně si nemyslím, že Milada Horáková nějaké zákony porušovala. Bylo snad zakázané scházet se s přáteli a debatovat o politické situaci? Nebo posílat do zahraničí svým přátelům dopisy s popisem nálady v Československu? Je třeba rozlišit, co skutečně Milada Horáková dělala, co jí kladla za vinu obžaloba a k čemu se pod nátlakem přiznala. Je třeba si uvědomit, že Milada Horáková a další spoluobžalovaní buď po únoru 1948 odešli z veřejného života nebo z něj byli odstraněni. Nebyli v důležitých funkcích, neměli přístup k tajným informacím, protože prostě neměli důvěru poúnorového režimu. Takže vinit je ze špionáže je dosti nesmyslné, tedy pokud za ni nepovažujeme to, že v Československu není toaletní papír a že se znovu zavádí lístkový systém. Takže obvinění před soudem byla vykonstruovaná a doznání vynucená kombinací psychického a fyzického nátlaku. Jinak Milada Horáková prováděla fakticky to, co za nacistické okupace. Po válce za to byla vyznamenána, ale po únoru 1948 za obdobnou činnost odsouzena k nejvyššímu trestu.

25. 8. 2020
Ptá se: František Sýkora

Zdravím Vás, pane Kouro. Vždy když vandruju po českém pohraničí a vidím ty nekonečné linie dodnes bezchybných bunkrů, říkám si, zda jsme je měli v to 39. roce opouštět a vzdát se Hitlerovi. Co si myslíte Vy? Děkuju Vám za odpověď i za Vaši práci.

Odpovídá: Petr Koura

Milý Františku, děkuji za slova uznání. Že je obrana v bunkrech těžko možná, si uvědomil Edvard Beneš, když územní nároky vůči Československu vzneslo i Polsko a došlo mu, že v případě války bude bojovat na dvou frontách. Myslím si, že klíč k tragédii Mnichova je právě v neschopnosti dorozumět se s Polskem, které bylo hitlerovským Německem obdobně ohroženo (a nakonec také zlikvidováno, byť jinými prostředky). Někteří němečtí historikové zase tvrdí, že opozice vůči Hitlerovi z armádních kruhů, která se pak pokusila jej odstranit známým Stauffenbergovým atentátem v červenci 1944, byla už v září 1938 připravena odstavit Hitlera v případě neúspěšného vyústění mnichovské krize, ale kapitulace Československa (a Hitlerův úspěch) jim prý vyrazily zbraň z ruky. Je v tom podle mého názoru trochu historického alibismu - nedokázali jsme se Hitlerovi postavit, protože se mu nepostavili Češi. Ale kdo ví, jak by to dopadlo, třeba by skutečně generálové Hitlera odstranili a my bychom dnes hovořili jenom o jedné světové válce...

25. 8. 2020
Ptá se: Mattis

Čím to prosím je, že Češi jsou tak málo stateční, tak málo zásadoví a tak lehce nalítávají na sebenesmyslnější informace a nechávají se opět a znovu vést pokorně a ještě snad i spokojeně jako stádo ovcí záludným pastýřem do propasti? Má to nějaké historické opodstatnění?

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, jako člověk zabývající se protinacistickým odbojem musím nesouhlasit s tím, že Češi jsou málo stateční. Znám spoustu příběhů, které to vyvrací, jen o nich málo víme. Slyšel jste třeba o kunsthistorikovi Pavlu Kropáčkovi, který se před válkou podílel na sepsání humoristického románu Jedeme do Bodele (míněna zadní část těla) a za války se jako aktivista odboje snažil zachránit Vladislava Vančuru? Málem se mu to povedlo, když si ale vzpomenu na jeho podpis pod výslechovým protokolem, běhá mi mráz po zádech z představy, co musel od gestapáků vytrpět. Málem se mu zachránit Vančuru povedlo, ale přišel do toho útok na Heydricha.... Kropáček byl poslán do Osvětimi, kde za pár týdnů zemřel. Kdybychom si více připomínali takovéto osobnosti, možná bychom více odolávali "záludným pastýřům"...

25. 8. 2020
Ptá se: Zbyněk

Dobrý den,

stále mi není jasná anexe Polska SSSR na základě smlouvy Ribbentrop-Molotov a vůbec vztah mezi Hitlerovou 3. říši a SSSR (Keitel vzpomíná, že se účastnil jako pozorovatel vojenského cvičení v SSSR -Grada, 2015, rovněž Speer popisuje aktivní spolupráci do roku 1941, kdy SSSR poskytovalo Němcům suroviny - Grada, 2010).
A do třetice (omlouvám se) píše Veber, 2003, že od roku 1917-1953 (Lenin, Stalin) klesla populace SSSR o třetinu. Je to tak?
Děkuji

Odpovídá: Petr Koura

Milý Zbyňku, vezmu to od konce. Ano, docent Veber má pravdu, jednalo se zejména o následek tzv. Velkého teroru. Blíže k němu najdete zejména v úžasné stejnojmenné knize britského historika Roberta Conquesta. Úžasné zejména proto, že Conquest na ní nemusel v dalších vydáních o desítky let později takřka nic měnit. Tak by měla dle mého názoru (Magdo) vypadat historikova práce, nikoliv přepisování textů každé dva roky podle momentálních politických či společenských větrů, kterého se dopouštěli někteří Conquestovi vrstevníci v komunistickém Československu. Docenta Vebera jsem poznal na FF UK a považuji jej nejen za jednoho z našich nejlepších sovětologů, ale i za jednoho z mých učitelů. Co se týče spolupráce Německa a SSSR - započala již v dubnu 1922 Rapallskou smlouvou (tedy ještě před vznikem SSSR). Stručně řečeno, bolševické Rusko a poražené Německo byly tehdy outsidery Evropy, a tak se spojily. V SSSR pak probíhal výcvik vojáků či zkoušky zbraní, které Německu zakazovala Versailleská smlouva. Ta spolupráce někdy zašla nad rámec toho, co oficiálně představitelé Výmarské republiky tolerovali. O tom byla třeba jedna ze zápletek zajímavého seriálu Babylon Berlin, který nedávno vysílala ČT. Takže pakt Molotov-Ribbentropp nespadl z nebe, měl určitou prehistorii v této spolupráci. Na tuhle epizodu se samozřejmě komunisté později snažili zapomenout a z "dějin dělnického hnutí" ji vymazat.

25. 8. 2020
Ptá se: Magda

Může být historik objektivní? Může být historie objektivní věda? Není to vždy jen o interpretaci, výkladu?

Odpovídá: Petr Koura

Milá Magdo, ano, historik je vždy ve svém výkladu ovlivněn řadou subjektivních faktorů (rodinné prostředí, politické názory, osobní sympatie či antipatie a podobně). Takže i já studenty dějepisu učím, že historiografie je vždy o interpretaci, není to exaktní věda. Domnívám se ale, že historik by se měl držet základních faktů. Pokud je záměrně překrucuje (jako jistá francouzská historička píšící o českých dějinách, která byla přistižena při tom, jak záměrně mění jména historických aktérů podle vlastních sympatií), jedná se o manipulaci. Domnívám se také, že historik by se měl o objektivitu snažit. Tedy nikoliv vydávat své vlastní subjektivní dojmy za vědecké poznatky.

25. 8. 2020
Ptá se: Jakub

Dobrý den pane doktore,

mohl byste mi říct, jak se staví historiografie k postavě Jozefa Tisa? Četl jsem adorace od Ďurici, střízlivou knihu Kamencovu i knihu americkéhoa (omlouvám se, jméno mi nyní vypadlo - Wright?) i Rychlíkovy Čechy a Slováky ve 20. století. Zasahovali Češi do soudu s Tisem?
Pěkný den
Jakub

Odpovídá: Petr Koura

Milý Jakube, jak už naznačujete ve své otázce, vždy bude v pohledu na Josefa Tisa hrál roli osoba autora tohoto pohledu. Podle slovenských exilových historiků s vazbami na Hlinkovu stranu je Tiso mučedník, podle českých historiků zase válečný zločinec. Jeho spoluzodpovědnost za masakry prováděné v průběhu Slovenského povstání na civilním obyvatelstvu je podle mého názoru evidentní, stejně jako podíl na vraždění slovenských Židů (zde se nabízí srovnání s Horthym, který se vydání maďarských Židů bránil). Na druhou stranu je fakt, že život v Tisově "farské republice" nebyl tak těžký jako třeba v protektorátu nebo v okupovaném Polsku. Co se týče zasahování do soudu s Tisem - myslím, že se tak dělo, celá poválečná retribuce byla v tomto ohledu dosti nestandardní. Stejně jako to, že prezident Beneš (který mimochodem skoro tři roky zasedal s Tisem ve vládě) přesunul rozhodnutí o případné milosti na Gottwaldův kabinet.

25. 8. 2020
Ptá se: Michal Přibyl

Dobrý den, chci se zeptat, jaký by byl pravděpodobný scénář událostí, pokud by čsl. reprezentace v Moskvě v. 1968 trvala na stanovisku, že invaze armád je okupací samostatného státu a odmítla by podepsat jakýkoliv protokol. Lze předpokládat zřízení okupační správy? Nebo dokonce vypuknutí odboje či jakési občanské války? Vedl by takový stav k nějaké intervenci ze strany západu? Mohl by takový konflikt přerůst do konfrontace západu a východu v podobě jakési třetí světové války? Děkuji

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, Michale, myslím, že zřízení něčeho podobného jako okupační správa nepřicházelo v úvahu, a to ani po krachu tzv. rolnicko-dělnické vlády, to by příliš připomínalo březen 1939. Ten Vámi zmiňovaný scénář nepovažuji za příliš pravděpodobný - v delegaci československých komunistů byli přece jen Moskvě loajální funkcionáři, kteří se nikdy Sovětům nepostavili. Pokud by se ale většina zachovala jako František Kriegel a odmítla moskevské protokoly uznat, myslím, že by Sověti prostě vydali zprávu, že naopak většina československých soudruhů protokoly podepsala. Do Prahy by se pak nejspíše vrátila pouze ta loajální část delegace a na zbylé představitele KSČ by byla zatím v SSSR vyvíjena kombinace nátlaku a uplácení. Taktéž myslím, že o občanské válce není reálné uvažovat - vždyť v prvních dnech okupace byla drtivá většina občanů proti, je to jeden z mála světlých okamžiků celonárodní jednoty v našich dějinách 20. století. Stejně tak si nemyslím, že by mohlo dojít k intervenci ze strany západu. Už v případě Maďarského povstání v roce 1956 dali představitelé USA najevo, že do záležitostí ve východním bloku se nebudou vojensky plést.

25. 8. 2020
Ptá se: Eva Hrubá, Krkonose

Dobry den, pane Kouro, muzete sdelit nejake konkretnejsi informace o muzeu cesko-nemeckych vztahu v Usti nad Labem? Otevre se vubec nekdy? Velmi dekuji, mejte se dobre!

Odpovídá: Petr Koura

Vážená paní Hrubá, o stálé muzejní expozici k dějinám německy mluvícího obyvatelstva českých zemí Naši Němci píšu již níže. Máme postavené skoro celé jedno patro, tak pevně věřím, že se expozice stihne do konce roku zhotovit a že ji po novém roce otevřeme. Novinky můžete zatím sledovat na našem facebooku (https://www.facebook.com/collegiumbohemicumofficial/), kde nyní denně přinášíme zprávy z budování výstavy. Je docela naplňující sledovat, jak se realizuje něco, na čem tři roky pracujete, ale zároveň je to docela náročné.

25. 8. 2020
Ptá se: Ludmila Koutná

Vážený pane Kouro, jak se díváte jako odborník na to, co se stalo v roce 1948 a 1968? Proč levicové diktatuře vždy stačí pouhopouhý rok, aby si zcela Čechy podrobila? A hrozí něco takového dnes, kdy se tak ochotně otvíráme Rusku a Číně? Moc Vám děkuji a ještě chci říct, že si vážím Vaší práce a knih.

Odpovídá: Petr Koura

Milá Ludmilo, moc Vám děkuji za slova uznání. Na Vaši otázku hledám odpověď už řadu let... Myslím si ale, že to podrobení, o kterém píšete, nebylo absolutní, vždy se našli lidé, kteří i za cenu ztráty svobody či dokonce života byli ochotni proti těmto diktaturám aktivně vystupovat. Na druhou otázku bych odpověděl tím, že mě někdy až děsí, kolik paralel s minulostí v současné době vidím a musím se někdy utěšovat, že to je asi projev mé profesní deformace. Třeba děkování za "humanitární pomoc" z Číny, draze zaplacenou, mi silně připomnělo oslavování Sovětského svazu, jak nám údajně pomohl v boji se suchem v roce 1947. Že na Západě byla připravena daleko účinnější pomoc v podobě Marshallova plánu se už příliš nezdůrazňovalo, stejně jako to, že letadlo, které přiváželo čínské roušky, bylo zapůjčeno z NATO.

25. 8. 2020
Ptá se: Standa 56

Dobrý den, chtěl bych získat informace o podílu gen. Štefánika na opatřeních proti tzv. Německému Rakousku (1918), kdo má hlavní podíl na vojenských operacích, jak to bylo s postojem politiků.
Děkuji

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, Stando, generál Štefánik byl sice ministrem války, respektive vojenství (prvním a posledním v historii Československa), ale na vojenských akcích proti německým provinciím se nepodílel, nebyl tehdy v Československu. Tyto akce byly řízeny ministerstvem obrany, v jehož čele stál Václav Klofáč. Postoj československých politiků spočíval v tom, že hodlali obsadit co nejvíce sporných území a posléze vyčkat na mírovou konferenci s tím, že se případně mohou něčeho vzdát. V případě Těšínska to byl již navrátivší se Masaryk, kdo trval na obsazení vojskem, jelikož ze strategických důvodů bylo nutné držet tehdy jediné železniční spojení na Slovensko.

25. 8. 2020
Ptá se: Filip Šimbera

Dobrý den pane Kouro, dotaz na vás nemám - vaši skvělou práci sleduji intenzivně po několik let. Chtěl bych vám tímto poděkovat a ať vás neopustí zápal pro věc :-) Díky!

Odpovídá: Petr Koura

Milý Filipe, moc Vám děkuji za slova uznání. Slibuji, že se pokusím zápal pro věc neztratit :-) Právě takoví lidé jako Vy mi pomáhají v přesvědčení, že tato práce má smysl.

25. 8. 2020
Ptá se: Honza

Dobrý den, zajímalo by mě, proč se Československo po svém vzniku při vyjednávání o hranicích nevzdalo Chebska (resp. té jeho části, která se postupně stala součástí Čech) nebo jihozápadní části Žitného ostrova; případně výměnou za nějaká území, která byla strategicky důležitá. Mohl se tak alespoň trochu snížit podíl "nečeskoslovenského" obyvatelstva.

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, Honzo. Myslím, že v případě Žitného ostrova hrály roli právě strategické důvody, v případě Chebska zase historické hranice Českého království, kterými českoslovenští představitelé argumentovali. Kdyby v tomto případě netrvali na jejich dodržení, mohlo by dojít k jejich zpochybnění i v dalších oblastech. Téma vyjednávání o státních hranicích ale neznám z pramenů, badatelsky jsem se tomuto tématu nevěnoval, tak se mohu mýlit.

25. 8. 2020
Ptá se: Štěpán

Dobrý den,
chci se zeptat, jestli jsme se po 1. světové válce (jako původní součást habsburské monarchie) museli podílet na válečných reparacích.
Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, Štěpáne, pokud vím, tak původně dohodové mocnosti počítaly s tím, že část válečného dluhu Rakouska-Uherska budou splácet nástupnické státy, tedy i Československo. T. G. Masaryk to ale odmítl ve Washingtonské deklaraci. Reparace pak splácely poražené země, tedy Německo a Rakousko, Československo se naopak stalo součástí vítězné koalice. I když více jeho obyvatel bojovalo v první světové válce "za císaře pána" nežli v československých legiích.

25. 8. 2020
Ptá se: Slezák

Dobrý den, pane Kouro, jak se prosím díváte na snahy některých kolegů historiků, kteří komunistický režim v Československu hodnotí jako celkem prima, protože (když to mírně zjednoduším) kluci mohli ve Svazarmu lepit modely letadel a holky chodit na aerobik? Dočkáme se časem toho, že podobně pozitivně bude hodnoceno i Hitlerovo Německo, protože lidé se měli dobře a v Německu běžela modernizace? Děkuji.

Odpovídá: Petr Koura

Vážený pane Slezáku, na tyto snahy se dívám značně kriticky. Nemám nic proti tzv. dějinám každodennosti, sám jsem autorem řady publikací, které jdou do této oblasti historiografie zařadit, ale redukovat realitu života v komunistickém Československu na (zjednodušeně řečeno) lepení modelů ve Svazarmu a cvičení aerobiku podle mého názoru není možné. Ty pokusy o relativizaci hitlerovského Německa přesně v tom smyslu, jak píšete, zde bohužel už jsou. Jedna nejmenovaná kolegyně před několika lety přišla s návrhem do diskuse na sjezd historiků, že bychom se měli podívat na nacistické Německo jako na stát, ve kterém probíhala obdivuhodná modernizace a úžasná sociální politika a že bychom se měli zkusit na něj podívat jinak než prizmatem koncentračních táborů a holokaustu. Reakce, které jsem na tyto návrhy zaznamenal, byly značně negativní. Moji manželku, která se tématem války ani okupace badatelsky nezabývá, to dokonce vytočilo natolik, že dotyčné historičce napsala nesouhlasný e-mail. Možná to i přispělo k tomu, že tento návrh zůstal v rovině akademické debaty. Osobně jsem z tohoto přístupu šokován - posuzovat nacismus bez holocaustu a represe prostě nejde. Přístup, že si z určitého historického fenoménu vyberu jen tu část, která se mi líbí, zatímco to nepříjemné opomenu, považuji za zcestný.

25. 8. 2020
Ptá se: Ing. Jaromír Strašil

Pane Kouro - prosím vyjádřete se ke smutné době stěhování sedláků z vesnic. Proč neuzajala naše politická garnitura po r. 90 jasné odsouzení krutých zacházení a prokuratura neprozkoumala zavinění příslušných lidí. To samé ovšem se konalo i s politickým nesouhlasem k praktikám komunistického režimu. Dle mého pokud se ještě a samozřejmě opožděně k této černé historii v ČSR nevyjádříme, pak prřdevším politická naše současnost nese podobnou vinu a společnost se nemůže narovnat!

Odpovídá: Petr Koura

Vážený pane inženýre, naprosto s Vámi souhlasím. Bohužel na Vaši otázku by měl odpovědět někdo z politických představitelů 90. let, nejlépe někdo z těch, kdo se tehdy holedbali antikomunismem a dnes hovoří či vystupují zcela jinak... Osobně si myslím, že na vině byla jednak právní kontinuita s předlistopadovým režimem, která neumožnila označení některých činů za protiprávní jednání, a dále laxní přístup představitelů justice. Já osobně z mé pozice historika se mohu zasazovat o to, aby se o tomto tématu více bádalo a psalo. Doporučil jsem například k vydání knihu mého kolegy Petra Blažka, která se tímto tématem zabývá. Bylo by také dobré dostat toto téma do školních osnov, k výuce o nucené kolektivizaci by se mohl například využít úžasný (a zapomenutý) film Zdenka Sirového Smuteční slavnost.

25. 8. 2020
Ptá se: Vít

Dobrý den, jak se prosím díváte na dobu prezidenta Novotného? Byla to zlatá šedesátá, nebo to byla i po amnestii v roce 1960 doba politických vězňů, represí v rámci třídního boje a útlaku? ... A dovolil bych si ještě jeden navazující dotaz - ve filmu i televizním seriálu se minutu od minuty rozebírá nucený pobyt Alexandra Dubčeka v Moskvě v srpnu 1968. Jaká ale byla jeho role, postoje a jejich důvody v srpnu 1969, kdy došlo k brutálnímu potlačení demonstrací našimi vlastními ozbrojenými složkami?

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, Víte. Období šedesátých let považuji za jedno z nejsvětlejších období české kultury. Obávám se, že nejen já, ale minimálně dvě další generace (rád bych se mýlil) se nedožijí toho, že by česká kinematografie byla opět považována za světovou špičku. V žádném případě to ale nebyla zásluha Antonína Novotného, který se naopak snažil tomu, co dnes z kulturního rozkvětu 60. let obdivujeme, bránit. Vypovídá o tom myslím dost výstižně deník Pavla Juráčka. Zároveň ale i po roce 1960 existovali v Československu političtí vězni, teolog Oto Mádr či kunsthistorička Růžena Vacková byli propuštěni v roce 1966, respektive 1967. Takže já někdy spojení "zlatá šedesátá" používám i v lehce ironickém smyslu, neboť pro některé oběti komunistického režimu rozhodně "zlatá" nebyla (třeba pro Dagmar Šimkovou). Ke druhé otázce - role A. Dubčeka na potlačování svobod Pražského jara je velice smutná. Jako předseda Federálního shromáždění (parlamentu) podepsal tzv. pendrekový zákon, který umožnil ve zrychleném řízení retroaktivně potrestat účastníky demonstrací 21. srpna 1969. Tedy ty lidi, kteří při těchto protestech paradoxně provolávali Dubčekovo jméno...

25. 8. 2020
Ptá se: Clemens Bombastus von Satrapold

Zdravím, myslíte si, že by na osudu Československa po r. 1945 něco změnilo osvobození Prahy americkou armádou v květnu 1945? Já jsem k tomu skeptický. Výsledky voleb v r. 1946 se v oblastech osvobozených Američany nijak podstatně nelišily od těch ve zbytku republiky. Ale díky americkému zastavení v Plzni se alespoň máme na co vymlouvat. Co bychom si počali, kdyby Patton vpochodoval do Prahy, a my bychom si tady pak stejně instalovali k moci komunisty?

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, pocházím ze západních Čech, takže jsem v tomto mýtu vyrůstal a do určitého věku mu i věřil. Dnes už jsem přesvědčen, že o směřování Československa do sovětského bloku daleko více rozhodly volby v květnu 1946 nežli nepřítomnost Američanů v Praze v květnu 1945. Přítomnost Američanů či Sovětů v roce 1945 automaticky neznamenala směřování tohoto teritoria do některého ze začínajících studenoválečných bloků. Svědčí o tom určité oblasti Německa osvobozené Američany, které se pak staly součástí NDR, nebo Albánie, která se vydala cestou nejtvrdší sovětizace, ačkoliv na její území při osvobozování nevkročil jediný sovětský voják.

24. 8. 2020
Ptá se: Čecháček

Dobrý den, zachytil jsem, že jste ředitelem vznikajícího muzea českých Němců v Ústí nad Labem. Jak jste s přípravou daleko a kdy by se to mělo otevřít?

Odpovídá: Petr Koura

Přeji dobrý den, příprava muzea je momentálně v plném proudu, dnes jsem celý den strávil právě v Ústí, kde jsem s mým týmem řešil rozmístění portrétů poslanců Českého zemského sněmu. Budeme jich tam mít celkem 133 a u osmi z nich bude možné si poslechnout ukázku z jejich projevů. Výstava Naši Němci bude moderní interaktivní výstava se spoustou audiovizuálních prvků, zároveň si ale zachovává "klasické" muzejní postupy, takže zde budou i atraktivní exponáty jako barokní sochy či krajinomalby. Otevření se mělo uskutečnit na začátku října, ale kvůli koronavirové krizi otevřeme výstavu až po novém roce. Srdečně Vás zvu!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 1 hodinou

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy