Ptejte se Hradu, reagují Rakušané na Zemanovu neúčast na fóru. Musí vyřídit maily, vysvětluje Mynář

Martin Biben Lukáš Prchal Kateřina Frouzová ČTK Martin Biben, Lukáš Prchal, Kateřina Frouzová, ČTK
Aktualizováno 27. 6. 2017 14:52
Prezident Miloš Zeman přivítal na Hradě svého rakouského kolegu Alexandra Van der Bellena, plánovaného Česko-rakouského podnikatelského fóra už se s ním ale nezúčastní. Zemanova kancelář to vysvětlila nutností vyřídit prezidentskou administrativu, podle dobře informovaných zdrojů z Hradu i ministerstva zahraničí za zrušením Zemanova vystoupení na fóru je jeho únava a potřeba odpočinku před náročnou třídenní návštěvou Kraje Vysočina. Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, který měl spolu s prezidenty na fóru vystupovat, mohlo sehrát roli i to, že Zeman v rakouských prezidentských volbách podporoval Van der Bellenova soupeře Norberta Hofera.
S rakouským prezidentem se Zeman setkal, na ekonomické fórum ale nedorazí.
S rakouským prezidentem se Zeman setkal, na ekonomické fórum ale nedorazí. | Foto: ČTK

Praha - I když Rakousko patří mezi tři největší investory v Česku a prezident Miloš Zeman dává ekonomickým tématům prioritu, úterní Česko-rakouské podnikatelské fórum se musí obejít bez něj. Hrad změnu plánů vysvětlil tím, že Zeman ještě před odjezdem na Vysočinu potřebuje vyřídit prezidentskou administrativu.

"Pan prezident v úterý večer odjíždí na Vysočinu, kde ve středu zahájí oficiální třídenní návštěvu. Vzhledem k tomu, že následuje dovolená, musí pan prezident dokončit nezbytné povinnosti na Hradě, jde především o prezidentskou administrativu," vysvětlil ČTK prezidentovu neúčast jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček.

Dobře informovaný zdroj z Hradu, který si nepřál být jmenován, však prezidentovo rozhodnutí vysvětlil zejména potřebou oddechu. "Je toho dost. Čeká ho Vysočina a tam vždy potřebuje jet odpočinutý. Výjezdy do krajů jsou pro prezidenta náročné," uvedl zdroj.

Že prezident zrušil účast na fóru kvůli nabitým následujícím dnům, potvrdil i náměstek ministra zahraničí Lukáš Kaucký. "Podle protokolu prezident účast zrušil už před dvěma týdny z důvodu náročnosti svého programu," uvedl náměstek.

Hrad však odmítá, že by prezident program rušil kvůli únavě. Za vynecháním fóra je podle kancléře Vratislava Mynáře jen neodkladná administrativa. "Prezident odjíždí dnes večer a musí ještě stihnout hodně práce. Připravit například zákony, které bude podepisovat, vyřídit maily. Po návštěvě Vysočiny má deset dní dovolenou a rád po sobě nechává čistý stůl," uvedl Mynář.

Nakonec se ale ukázalo, že prezident měl i jinou práci. Musel natočit rozhovor, který bude ve čtvrtek vysílat televize Barrandov. Zveřejnil to mluvčí Ovčáček na svém twitterovém účtu. "Právě teď! Natáčení pořadu "Týden s prezidentem," napsal v 16:13 mluvčí a doplnil text fotografií.  

Neúčast prezidenta republiky mrzí šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, který měl na podnikatelském fóru s českým i rakouským prezidentem debatovat.

"Dozvěděl jsem se o tom až včera večer z médií. Na fóru vyjádřím svoji lítost, že český prezident chybí, rakouský se účastnit bude," řekl. Podle Dlouhého může být za absencí Zemana i jiný důvod než únava a příprava cesty na Vysočinu. "Má to širší konotace, je známé, že prezident podporoval Van der Bellenova protikandidáta Hofera," řekl Dlouhý.

I takovou myšlenku Hrad důrazně popřel. "To je nesmysl," řekl Mynář. Samotný Zeman na otázku rakouských médií, která se ptala na jeho podporu Hofera, po setkání s Van der Bellenem odpověděl: "Lidé spolu mají mluvit. Myslím si, že jsme našli řadu témat, v nichž se s panem prezidentem naprosto shodnu."

Úřad rakouského prezidenta zůstal k celé záležitosti zdrženlivý. Na otázky, zda Rakušané znají důvod neúčasti Zemana na fóru a kdy se o něm dozvěděli, odpověděl tiskový mluvčí úřadu Reinhard Pickl-Herk jen stručně. "To je rozhodnutí prezidenta Zemana, tedy se musíte ptát jeho," uvedl.

Rakousko je země, se kterou nás pojí společná hranice i historie, je ale velmi důležité i pro český byznys. Je naším sedmým nejvýznamnějším obchodním partnerem, který se aktuálně podílí 3,8 procenta na celkovém obratu zahraničního obchodu Česka. Zároveň je šestým nejdůležitějším českým exportním trhem s podílem 4,3 procenta z celkového českého exportu. A mezi tři největší investory v Česku patří rakouští podnikatelé dlouhodobě.

Zeman by rád přesunul sídlo EU do Prahy

Prezident Zeman na tiskové konferenci zmínil, že by nebyl špatný nápad přestěhovat centrum Evropské unie z Bruselu do srdce Evropy, a to do Prahy. Skvělá myšlenka by to byla i podle rakouské hlavy státu Alexandera Van der Bellena. Podle něj by to mohlo zlepšit spojení mezi Prahou a Vídní. Oba prezidenti to v žertu řekli po dnešní společné schůzce na Pražském hradě.

"Když už jednou byla Praha centrem Evropy, nebyl by tak špatný nápad přestěhovat sídlo EU z Bruselu do Prahy a vrátit se k efektivní tradici císařů," uvedl Zeman. Podotkl, že Pražský hrad byl sídlem nejen českých králů, ale i římských císařů - Karla IV. lucemburského a Rudolfa II. habsburského. Hlavy států si připomněly i císařovnu Marii Terezii.

Zeman také připomněl, že Češi a Rakušané žili po staletí ve "společném soustátí". Díky tomu mají prý společné "železniční budovy, školy a v mnoha směrech i kulturu a kuchyni", dodal český prezident. Podle jeho rakouského protějšku se ve společných dějinách ale staly okamžiky, které lidé z obou zemí v "kolektivní paměti" vnímají jinak. Zmínil například vznik republik v roce 1918, mnichovskou dohodu v roce 1938.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy