Psychicky nemocní nejsou vězni, řekl Vojtěch při otevření center duševního zdraví

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
20. 9. 2018 15:18
Komunitní centra mají být jedním z pilířů probíhající reformy psychiatrické péče.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Když se Michal Kašpar před dvaceti lety začal potýkat s duševním onemocněním, skončil v psychiatrické nemocnici v pražských Bohnicích. Pobýval na uzavřeném oddělení, které nemohl opustit, přestože se léčil dobrovolně. "Bylo to pro moji ochranu, ale kde je pak ta dobrovolnost?" ptá se Kašpar, který léčbu za zdmi špitálů nepovažuje za vhodnou. "Dobré je, když si člověk může dojít tam, kde mu pomůžou," myslí si.

Právě s touto myšlenkou se v Česku otevřelo prvních pět center duševního zdraví. Do centra na pražském Proseku to Michal Kašpar bude mít z domova deset minut. Druhé pražské centrum začalo fungovat ve Strašnicích, od srpna své služby nabízí havlíčkobrodské středisko, další se otevřelo v Brně a Přerově.

Centra jsou jedním z pilířů probíhající reformy psychiatrické péče, na níž Evropská unie přispěla třemi miliardami korun. Část šla i na opravy nemocnic. Pilotní provoz prvních pěti center bude trvat rok a půl a náklady na jedno zařízení by neměly přesáhnout 15 milionů. Letos by mělo začít vznikat dalších 16 center a napřesrok ještě devět. Cílem je celorepubliková síť o stovce center, v nichž budou pracovat nejen psychiatři, sestry a psychologové, ale také sociální pracovníci.

Týmy se budou o pacienty s těžšími psychiatrickými diagnózami starat nejenom v samotných centrech, ale především v domácím prostředí. Role středisek nebude jen medicínská, ale i sociální. Pracovníci mohou pacientům pomáhat například při jednání s úřady. Sami také budou potenciální klienty vyhledávat a kontaktovat.

Nová centra cílí především na pacienty s těžšími diagnózami, příští rok v červnu by ale měla začít fungovat střediska zaměřená na děti, seniory či závislé.

O posunu ke komunitnímu stylu péče se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mluví nejméně od roku 1995. Reforma, která se táhne už pět let, spočívá především ve změně myšlení a přístupu k psychicky nemocným, myslí si ministr. "Nejsou to vězni, kteří musí být za zdmi ve velkých psychiatrických nemocnicích často umístěných mimo civilizaci," říká ministr, který ve čtvrtek slavnostně otevřel centrum na Proseku.

Nová střediska by také měla přispět k zajištění větší bezpečnosti. "Jak pro klienta, protože se nedostane do stavu, ve kterém může ohrožovat sám sebe, tak pro jeho okolí, pro jeho blízké a nakonec pro celou společnost," vysvětlit ředitel bohnické nemocnice Martin Hollý. Dodal, že služby center budou dobře dostupné, pacienti mohou přijít od osmi do dvaceti hodin. Nepřetržitě pak bude k dispozici pracovník na telefonu. "Když se třeba pozdě večer cítím špatně, tak je možné zavolat," říká pacient Michal Kašpar.

O systému psychiatrické péče se veřejná diskuse nejintenzivnějši vede v momentech, kdy dojde k tragédii. Zanedbání péče může způsobit, že jsou někteří pacienti agresivní a nebezpeční. Část veřejnosti v takových případech volá po tom, aby těžce psychicky nemocní lidé byli oddělení od zbytku společnosti. To ale v praxi není možné a především ani žádoucí.

"Když se u nemocného zlepší zdravotní stav, nemocnice nemá žádné legální právo ho tam držet a pouští ho domů. A doma nejsou služby. K ambulantnímu lékaři pacient nezajde, stav se mu zhoršuje a začíná hrozit nebezpečí," vysvětluje gestorka reformy psychiatrické péče Dita Protopopová z ministerstva zdravotnictví s tím, že právě proto tu budou dostupná a komunitní centra duševního zdraví, která nenechají pacienta spadnout na dno.

Podle Protopopové už v psychiatrických nemocnicích fungují speciální týmy, které mají zajistit, že hospitalizovaní budou pouze lidé, kteří to potřebují. "Jsou lidé, které jejich onemocnění už natolik zdevastovalo, že kdybychom je teď propustili domů, nedokážou se o sebe postarat. Nemají bydlení ani peníze. Zůstali by na ulici. Nemocnice tedy suplují něco, co v systému chybí," popisuje Protopopová.

Slavnostního otevření proseckého centra se zúčastnila i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která přislíbila, že pacientům nabídne komplexní balíčky sociálních služeb od bydlení, přes dávky po pomoc s hledáním zaměstnání.

 

Právě se děje

před 10 hodinami

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci

Sněmovna označila po vzoru jiných parlamentů libanonské šíitské hnutí Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která ohrožuje všechny demokratické země. Vláda by to měla prosadit i v Evropské unii, která by měla přestat rozlišovat rozdělení Hizballáhu na politickou a vojenskou část. Dolní komora se na tom dnes usnesla na popud předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS)

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby na úrovni Evropské unie prosazovala opuštění konceptu dělení Hizballáhu na dvě části a jeho úplné zařazení na seznam teroristických organizací," stojí ve sněmovním usnesení. Ministři zahraničí EU zařadili před sedmi lety na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí.

Vláda by se podle poslanců měla rovněž zasazovat o potlačení vlivu Hizballáhu ve světě v zájmu posílení mezinárodní bezpečnosti. Sněmovna také konstatovala, že její usnesení "není nepřátelským aktem vůči libanonskému lidu a že má zájem na udržování partnerství s Libanonskou republikou". Zástupci Hizballáhu jsou součástí libanonské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy