Psi při určení pachových stop ze 40 procent chybují. Šílené, říká advokát odsouzeného

Jan Horák Jan Horák
28. 12. 2019 14:45
Miloš Zezula a Martin Skalický půjdou na osm a pět let do vězení. Podle pravomocného rozsudku přepadli v Uherském Hradišti zlatnictví, při útěku navíc zranili dva lidi. Problém je, že proti nim neexistuje přímý důkaz. Verdikt se do značné míry opírá o pachové stopy. Při vyšetřování se však při jejich identifikaci postupovalo tak, jak už to dnes nelze. Soud je přesto využil jako důležitý důkaz.
Odborníci z ČZU označili schopnost psů správně srovnávat pachy těsně nad hranicí náhody (ilustrační snímek).
Odborníci z ČZU označili schopnost psů správně srovnávat pachy těsně nad hranicí náhody (ilustrační snímek). | Foto: Thinkstock

Dvojice pachatelů, podle pravomocného rozsudku Zezula se Skalickým, vtrhla do zlatnictví 8. září 2015. Do tašky uložili klenoty za 1,25 milionu korun. Dvojice kolemjdoucích, kteří přispěchali na pomoc prodavačce, jim ale zabránili, aby s kořistí odešli. Při konfrontaci pachatelé oběma mužům ublížili. Jeden utrpěl zranění při rozbití skleněných dveří, druhého lupiči postřelili. Pachatelé z místa ujeli na motorce.

V kauze schází přímé důkazy. Lupiči měli na hlavách kukly a motorkářské přilby, svědkové u soudu jejich identitu nemohli dosvědčit. Když popisovali jednání lupičů, rozlišovali je pouze podle výšky. Zezula je vyšší, Skalický je menší. Oba přitom popřeli, že by v klenotnictví byli. Soud se odrazil k jejich potrestání od pachovým stop z místa činu. Policejní psi přiřadili sejmuté pachové stopy z klenotnictví právě jim.

"Za třicet let jsem se nesetkal s tak šílenou záležitostí v justici jako v této kauze, kdy jediným důkazem bylo získání pachové stopy a odsouzení mého klienta za loupež bez toho, aniž by tam byl další jiný nepřímý důkaz. Žel bohu tento důkaz byl získán podle staré metodiky," řekl advokát Narcis Tomášek, který v případu zastupoval Martina Skalického.

Sousloví stará metodika je klíčem k tomu, proč lze na rozsudek hledět s určitou pochybností. Nakládání s pachovými stopami coby důkazem při vyšetřování se dramaticky proměnilo. Změna zásadně otřásla pohledem na to, zda byla předchozí metoda legitimní. V odborné komunitě jasně převládá názor, že nebyla. Podle ní se přitom určovali pachatelé, kteří poté končili za mřížemi. Včetně Zezuly a Skalického.

Pes může poznat umístění stopy díky psovodovi

Zjednodušeně řečeno použití pachové stopy z místa činu spočívá v tom, že pes porovná pach podezřelého se stopou z místa činu. Srovnání se provádí tak, že psovod projde se psem kolem řady konzerv, přičemž v jedné je pachová stopa. Když ji pes označí, zpravidla k ní zasedne. V důsledku tím označil pachatele. Jenže do března 2018 toto srovnání prováděl v každém případu jeden pes. Plechovky navíc stavěl sám psovod, přičemž znal umístění pachové stopy.

"Sociální podněty jsou pro psa tak silné, že to dokáže převážit jeho vizuální a čichové podněty," upozornil profesor Luděk Bartoš z České zemědělské univerzity na odborné konference, jež se konala v listopadu v Poslanecké sněmovně. Aniž by psovod chtěl, pes díky němu zavnímá umístění stopy. "Jsou velice dobře vybaveni vnímat lidské signály, ať už je vydáváme vědomě, nebo nevědomě," přidala se etoložka Helena Chaloupková.

Odborná konference: Problematika pachových stop (krátký sestřih) | Video: Piráti

Pes zkrátka nemusí označit požadovanou konzervu čistě pomocí čichu na základě srovnání s pachem podezřelého, ale protože ho k tomu dovedlo chování psovoda. "Z tohoto hlediska byla praxe vysoce neprofesionální a za hranou důvěryhodnosti," uvedl profesor Štěpán Urban z Vysoké školy chemicko-technologické. Přitom právě takovou metodou psi označili stopy v kauze Skalického a Zezuly.

Navíc bez ohledu na možné signály vydávané psovodem nejsou čichové stopy psů stoprocentní. Už v roce 2010 začalo Centrum pro studium chování psů při České zemědělské univerzitě zpracovávat komplexní studii, aby prověřilo stávající metodu pachové identifikace osob. Jak před časem upozornil server Hlídací pes, výsledky byly zdrcující. Chybovost označení pachových stop byla skoro 40 procent. Správně tak bylo určeno jen 60 procent.

Nový pokyn policejního prezidenta

"Kolegyně, která měla na starosti statistické vyhodnocení, dospěla k závěru, že to je výsledek lehce nad hranicí náhody," uvedl Ludvík Pinc z univerzity. Škola testovala 22 ze 27 certifikovaných psů. Vedle toho akademici na základě experimentů spočítali, že šance k označení správné konzervy - když o jejím umístění psovod ví - je čtyřiadvacetkrát větší. Spolehlivost stávajících postupů byla rozmetána.

Výsledky mělo policejní prezidium na stole od roku 2015, až o dva roky později se rozhodlo reagovat. Proč to trvalo tak dlouho, není jasné. Dotaz Aktuálně.cz nechala mluvčí prezidia bez odpovědi. Tehdejší první muž české policie Tomáš Tuhý vydal v prosinci 2017 pokyn, jenž vstoupil v platnost loni v dubnu. Nový předpis dosavadní praxi zapověděl a nastavil nová pravidla.

"Na rozdíl od minulosti, kdy byl k pachovému porovnání použit vždy jen jeden pes, je nově vždy potřeba, aby pachovou shodu potvrdili dva psi," sdělila Aktuálně.cz mluvčí prezidia Hana Rubášová. Nově se porovnání zaznamenává i na kameru, video je pak součástí spisu. "Jednou ze zásadních změn je také skutečnost, že psovod není při pachovém porovnání seznámen s pozicí porovnávané pachové konzervy v řadě pachových konzerv," dodala mluvčí.

Ačkoliv nový předpis platí více než rok a půl, na zmíněném případu Zezuly a Skalického je evidentní, že soudy stále vycházejí i z důkazů zajištěných nespolehlivou metodou. "Nedokážu si to vysvětlit," řekl k tomu advokát Skalického Narcis Tomášek. Podle něj do hry musí vstoupit vyšší instance. "Nejvyšší a Ústavní soud na základě posouzení konkrétního případu musí jasně říct, jaký status mají pachové stopy. Je potřeba judikát," dodal.

Soudy se přísnějšími pravidly prý řídit nemusí

"Justice na to vůbec neslyší. Je natolik konzervativní, že není schopná připustit si, že vědecké poznání mezitím dospělo úplně jinam," řekl Aktuálně.cz Václav Peričevič ze spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun, jenž se dlouhodobě věnuje lidem stiženým možnými justičními omyly. "Justice pořád žije v přesvědčení, že pes se nemýlí," dodal.

Ministerstvo spravedlnosti vysvětluje, že soudcům v tomto ohledu nic nařizovat nemůže. Podle vyjádření resortu by tím vstoupilo do nezávislosti soudní moci. "Soud si v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů nezávisle vyhodnocuje zákonnost, věrohodnost a závažnost důkazu takto opatřeného. Ministerstvo spravedlnosti nemá žádné kontrolní nástroje vůči soudu," řekla Aktuálně.cz Andrea Šlechtová z tiskového odboru ministerstva.

Soudce Jiří Dufek, který rozhodl o trestu pro Zezulu a Skalického, v rozsudku vysvětluje, že není důvod pachové srovnání zavrhnout. "S velmi mírnou nadsázkou řečeno je to asi totéž, jako by přestali být v trestním řízení vyslýcháni svědci proto, že část z nich lže a část se plete, neboť si nedokázala zapamatovat skutkový děj," napsal do rozsudku. Výpovědi svědků o pohybu pachatelů po klenotnictví včetně toho, čeho se dotýkali, navíc podle soudce odpovídají tomu, kde Zezula se Skalickým nechali pachové stopy.

Oba muži v těchto dnech čekají, až jim soud doručí pravomocný verdikt. Následně obdrží výzvu k nástupu do vězení. Skalického advokát Tomášek je připravený podat dovolání, podpořit ho plánuje znaleckým posudkem z České zemědělské univerzity. "Posudek se s tím celým vypořádá a rozcupuje to, co mělo být důkazem," je přesvědčený Tomášek.

 

Právě se děje

Další zprávy