Průzkum: Babiš má ve volbě prezidenta víc skalních voličů, vyhrál by ale Pavel

ČTK ČTK
24. 6. 2022 15:15
Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš má pro příští prezidentské volby nejvíce skalních voličů, ale ve druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM/MARK. Ze všech, kteří kandidaturu už oznámili, nebo ji zvažují, by Babiše volilo nejvíc lidí, a to 20 procent. Pavla by podpořilo 16 procent lidí.
Petr Pavel
Petr Pavel | Foto: Tomáš Nosil / HN

Ačkoli má Babiš nejvyšší počet rozhodnutých voličů z možných kandidátů, Pavel má největší podíl všech případných voličů. Při sečtení hlasů od lidí, kteří by Pavla určitě volili, a těch, kteří jeho volbu zvažují, by měl Pavel 50 procent hlasů. U Babiše by to bylo 41 procent.

Kdyby se právě Babiš a Pavel dostali do druhého kola, většina lidí by prezidentem zvolila Pavla. Dalo by mu hlasy 49 procent účastníků průzkumu, kdežto Babišovi 32 procent (zbytek jsou nerozhodnutí a lidé, kteří by volit nešli).

Babiš má větší podporu například mezi voliči ve věku 60 a více let, lidmi bez maturity a voliči ANO. Pavla by zase častěji volili lidé ve věku do 44 let a s vysokoškolským vzděláním nebo příznivci ODS a STAN.

Za Babišem a Pavlem jsou shodně s devíti procenty rozhodnutých voličů senátor Pavel Fischer, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Z této čtveřice má nejvyšší podíl možných voličů, tedy rozhodnutých i váhajících, Fischer se 41 procenty.

Výzkumníci se ptali: Kdo by mohl být budoucím prezidentem?
Výzkumníci se ptali: Kdo by mohl být budoucím prezidentem? | Foto: STEM/MARK

Nejvíc odpůrců má Okamura, Kocáb a Babiš

Do první desítky případných kandidátů na prezidenta s nejvyššími podíly hlasů se dostali ještě senátor Marek Hilšer, předseda SPD Tomio Okamura, bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb a odborový předák Josef Středula. Z nich má nejvyšší podíl všech možných voličů Hilšer s 36 procenty, ostatní tři mají podíl kolem 25 procent.

Největší podíl odpůrců mají ze zmíněných deseti kandidátů Okamura, Kocáb a Babiš. Okamuru by nevolilo 72 procent lidí, Kocába 66 procent a Babiše 57 procent.

Průzkum prováděla agentura STEM/MARK od 6. do 13. června. Zúčastnilo se ho tisíc dospělých.

Současné hlavě státu Miloši Zemanovi skončí druhý pětiletý mandát začátkem března 2023, znovu už kandidovat nemůže. Očekává se, že voliči rozhodnou o jeho nástupci či nástupkyni začátkem příštího roku. Zájem ucházet se o prezidentskou funkci už projevily asi dvě desítky lidí (přehled ohlášených prezidentských kandidátů zde).

Jako největší favorité zatím vycházejí z průzkumů expremiér Babiš a Pavel, kteří ale kandidaturu ještě oficiálně neoznámili. Svého kandidáta zatím nepředstavily strany vládní koalice. Podpisy nutné pro kandidaturu na prezidenta sbírá například Středula či Nerudová. Ucházet se o nejvyšší ústavní funkci hodlá také třeba lékař a někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 24 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupřesněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy