


Hnutí ANO od voleb oslabilo a ani menší strany současné vlády nezískaly nové příznivce. Přesto by dnes Andrej Babiš mohl pohodlně sestavit dvoubarevnou vládu, ukazují nejnovější data průzkumu průzkumů. Ten sestavuje datová redakce deníku Aktuálně na základě všech letošních volebních modelů renomovaných agentur.

Na první pohled to vypadá, jako by se voliči domluvili. Součty preferencí všech členů vládního bloku jsou totiž téměř nachlup stejné jako obliba opozičních stran. První blok by dnes volilo 45,2 procenta lidí, druhý 45,4 procenta, říkají data druhého červencového průzkumu průzkumů.
Co je ještě zajímavější, tento poměr 45 : 45 trvá prakticky od začátku roku, kdy redakce Aktuálně.cz letošní průzkum průzkumů spustila. Zakolísání jedné strany voliči ihned vyvažují změnou přízně na straně druhé. Češi očividně nechtějí dopustit, aby se misky vah příliš převážily na jednu stranu.
Jenže ve skutečnosti se přesně právě tohle nyní děje. Hnutí ANO od začátku roku oslabilo o 1,4 procentního bodu. Přesto, pokud by se sněmovní volby konaly nyní, mohl by se Andrej Babiš těšit až na 88 poslanců namísto stávajících 80. Může za to roztříštěnost opozičních sil a pravidla tuzemského volebního systému, která více přejí vítězům a silným stranám obecně.
Hnutí ANO by tedy s 33 procenty hlasů obsadilo 88 křesel, to znamená 0,375 procenta hlasů na jeden poslanecký mandát. K sestavení většinové vlády by mu díky tomu stačila koalice s jednou stranou, konkrétně s SPD.
Projekt Tomia Okamury získal v aktuálním průzkumu průzkumů důvěru 7,1 procenta voličů, což by mohl přetavit v 18 mandátů. To je stejný počet křesel, jaký má dnes spolu se Svobodnými, Trikolorou a stranou PRO. Na jedno křeslo by tak Okamura potřeboval 0,394 procenta hlasů.
Ještě slabší odměna čeká na subjekty, které překonají pětiprocentní hranici jen těsně. To je případ Motoristů, kteří se v průzkumu průzkumů ještě přes několika týdny pohybovali dokonce pod pěti procenty.
Nyní jim model přisuzuje pouze sedm poslanců, na každého by tedy spotřebovali 0,717 procenta hlasů. To je téměř dvojnásobek oproti ANO. V malých krajích, které ve volbách do poslanecké sněmovny představují volební obvody, by tak na ně zkrátka žádný mandát nezbyl.
Problém opozice je nicméně fatálnější. Pokud se opoziční strany nezačnou spojovat do koalic, jako to učinily před volbami v roce 2021, hrozí hned třem z nich, že se do sněmovny vůbec nedostanou. Ve všech případech to jsou strany spjaté s ODS. Zatímco lidovci a TOP 09 až do loňska tvořili s občanskými demokraty koalici Spolu, hnutí Naše Česko vedené jihočeským hejtmanem Martinem Kubou odtržením od ODS vzniklo.
Tyto tři subjekty dohromady mají podle průzkumu průzkumů přízeň více než devíti procent voličů. Jejich hlasům ovšem hrozí stejný osud, jaký v posledních dvou sněmovních volbách potkal hlasy pro sociální demokraty a komunisty.
Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.
Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů: čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje.
Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2025.
Do letošního průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:



Energetická skupina ČEZ v první polovině letošního roku vydělala 18,1 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl o deset procent. Přispělo k tomu zejména ukončení výběru daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.



Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má ČTK k dispozici. Do Sněmovny by se dostali ještě Piráti s osmi procenty a SPD se ziskem 7,5 procenta hlasů.



U ruského města Voroněž zřejmě hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Informoval o tom v úterý deník Ukrajinska pravda s odkazem na telegramový kanál Astra. Společnost informovala, že ve Voroněžské oblasti evakuovala své zaměstnance, místní úřady předtím hlásily útok ukrajinských dronů.



Jen málokdy se stane, aby film pojmenoval své vlastní slabiny, a ještě je vydával za přednost. Přesně to se ale děje v Hořkých svátcích, novince režiséra Pedra Almodóvara, který zřejmě usoudil, že sebekritika je polehčující okolnost.



Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.