


Rozdíl mezi druhým a třetím nejsilnějším aktérem na české politické scéně narůstá, ukazuje to průzkum průzkumů založený na 18 volebních modelech. Zejména ve velkých městech to může mít zásadní vliv na to, kdo nakonec bude mít po blížících se volbách hlavní slovo při sestavování koalic.

Do senátních a obecních voleb už zbývá jen měsíc. Jejich výsledek zejména ve větších městech prokáže, jestli opravdu na čele opozice došlo ke střídání.
Že ODS už není ani druhá nejsilnější politická strana v zemi, potvrzuje v posledních týden jeden volební model za druhým. Podle toho nejnovějšího od agentury NMS Starostové navýšili svůj náskok na občanské demokraty už na téměř šest procentních bodů.
„STAN je s 18 procenty na svém maximu od loňských voleb, jasně se odpoutal od ODS a nyní je nejsilnější opoziční stranou,“ popsala politická analytička NMS Tereza Friedrichová. Podle ní Starostům přidávají na popularitě také blížící se komunální volby, v nichž je hnutí dlouhodobě úspěšné.
Strategie „opustit koalici Spolu a leštit vlastní značku“, kterou razí současné vedení ODS a před kterou varoval bývalý předseda strany a premiér Petr Fiala, tak zatím není úspěšná.
Z původních 23,4 procenta hlasů, které koalice Spolu obdržela v loňských parlamentních volbách, nyní podle průzkumu průzkumů zbývá už jen 13,7 procenta. KDU-ČSL ani TOP 09 totiž se svými 2,8 procenta hlasů na další účast v poslanecké sněmovně pomýšlet nemohou.
O to překvapivější jsou výsledky zmíněného volebního modelu agentury NMS, podle kterého by tři nejsilnější strany současné opozice – STAN, ODS a Piráti – získaly nejtěsnější parlamentní většinu 101 poslanců a mohly tak sestavit vládu. Strany tvořící nynější kabinet by na ni naopak s 99 poslanci těsně nedosáhly.
V průzkumu průzkumů nicméně poměr sil vyznívá stále ještě ve prospěch vlády. Do výsledku se totiž promítají i starší volební modely (byť s menší váhou), datová redakce Aktuálně.cz navíc používá v přepočtu hlasů na mandáty vlastní, odlišnou metodiku.
Za změnou v rozvržení sil nestojí oslabení hnutí ANO. To má v průzkumu průzkumů 32,6 procenta hlasů, a i když je to méně než ve volbách, díky vypadnutí malých stran by mohl projekt Andreje Babiše v přepočtu na mandáty naopak posílit.
Babišovi se však „daří“ stejně jako během jeho posledního vládnutí v letech 2018 až 2021 vysávat popularitu svých vládních partnerů. Poté co umožnila vznik druhé Babišovy vlády, se tak pod pětiprocentní hranici propadla KSČM.
Stejný osud potkal sociální demokraty, kteří s Babišem vládli hned dvakrát. Na začátku první vládní spolupráce měla ČSSD 20,5 procenta hlasů, na konci druhé už jen 4,7 procenta.
Oproti volbám je dnes slabší také SPD. Ta může nicméně úbytek voličů vysvětlit tím, že ve volbách kandidovala spolu s dalšími třemi menšími subjekty, zatímco nyní ji agentury sledují samotnou.
V horší pozici jsou Motoristé, kteří na podzim získali 6,8 procenta hlasů. Ani provokativní rétorika a ostré vystupování proti hlavě státu jim zatím nepomohly k tomu, aby se nepropadli těsně pod pět procent.
Obě strany na sestupné trajektorii – občanské demokraty i Motoristy – spojuje jeden muž. Exprezident Václav Klaus stál v roce 1991 u zrodu ODS.
Po odchodu z jejího čela v roce 2002 se stal jejím čestným předsedou, brzy nato se s ní ovšem ideově i osobně rozešel. Jako náhradu za ODS si Klaus našel právě Motoristy.
Předseda Motoristů Petr Macinka je Klausův dlouholetý spolupracovník a považuje jej za svého mentora. Sama strana se ke Klausovu odkazu hlásí. Nyní se ovšem zdá, že obě Klausovy děti na politické scéně ztrácejí vliv a čeká je těžké období.
Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.
Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů: čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje.
Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2025.
Do letošního průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:



Papež Lev XIV. v neděli oznámil, že v nejbližších dnech podstoupí operaci k odstranění plicního uzlu zjištěného při prohlídce, píše AP. Papež uvedl, že plicní uzel je "ohraničený" a byl odhalen v raném stadiu.



V pátek a sobotu lidé v Česku rozhodovali o novém složení obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Průběžné výsledky, reakce politiků i další dění kolem voleb sledujte v on-line reportáži Aktuálně.cz.



Nejméně čtyři raněné si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly úřady. Ukrajinské drony napadly další datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex), tentokrát ve Vladimiru. Kvůli útoku dronů hořelo na letišti v černomořském letovisku Soči.



Zemřel filmový a divadelní herec Jiří Štěpnička, bylo mu 79 let. Z filmových rolí si ho diváci v posledních letech pamatují například v roli plukovníka tajné policie ve snímku Ve stínu nebo ze seriálu Vyprávěj. V dabingu svůj hlas propůjčoval mimo jiné Harrisonu Fordovi. O úmrtí v neděli informovalo Národní divadlo, zprávu zveřejnilo také na webu. Štěpnička v divadle působil od roku 1975.



Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Mluvčí ministerstva vnitra v neděli oznámila, že ministři vnitra a pro koordinaci tajných služeb proto nařídili zahájit odpovídající opatření. Tusk je ale podle mluvčího vlády stále ve Varšavě a vykonává své povinnosti.