


Nejnovější volební model od agentury STEM přinesl zklamání skoro všem hlavním aktérům tuzemské politické scény. Přesto si ho jedna strana pochvaluje. Průzkum průzkumů zatím ukazuje, že blížící se volby mohou vládním stranám i opozici přinést hořká vítězství a „nevýhry“. Společnost zůstává rozdělená.

Už za 24 dní se otevřou volební místnosti. Komunální a senátní volby budou prvním ostrým testem pro současnou vládní koalici. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by si měla oproti loňským parlamentním volbám nějak výrazně pohoršit. Několik varovných signálů se však objevilo.
Hlavní vládní subjekt, hnutí ANO vedené premiérem a dosud jediným předsedou Andrejem Babišem, má jasnou výhru prakticky jistou. Průzkum průzkumů, který sestavuje datová redakce Aktuálně.cz na základě všech letošních volebních modelů renomovaných agentur, mu momentálně přisuzuje 32,3 procenta hlasů.
To je o 2,2 procentního bodu slabší výsledek než v říjnových volbách. Ten hnutí ANO překonalo pouze v jediném z dosavadních devatenácti průzkumů. Celkově ovšem pokračuje v sestupné trajektorii. Tři nejnovější volební modely mu dávají šanci „pouze“ na 30,5 až 31,1 procenta hlasů.
Konkurenční političtí aktéři se nicméně na křivku ANO dívají stále jen zespodu a z velké dálky.
Z parlamentních stran ji mají nejdál Motoristé. Ti už od začátku roku bruslí na hraně pěti procent, v posledních týdnech s 4,9 procenta těsně pod ní. Průzkum průzkumů s nimi proto v příští sněmovně nepočítá, jejich křesla si rozeberou úspěšnější strany.
Jediný ze základního vládního trojlístku (přesněji šestilístku), koho čerstvá čísla potěšila, je tak SPD Tomia Okamury. „Dohromady s koaličními partnery máme 10 procent, náš poslanecký klub zaznamenal prudký nárůst,“ řekl.
Agentura STEM totiž na rozdíl od ostatních zveřejnila i preference menších subjektů. Mezi nimi vedou komunisté s 2,1 procenta hlasů, následuje jejich schránka v podobě hnutí Stačilo! (1,5 procenta), s níž slavili úspěch v posledních volbách do Evropského parlamentu.
Za ním jsou Zelení s 1,4 procenta hlasů, Přísaha s 1,2 procenta a pak trojice stran, která se vloni na kandidátce SPD probojovala až do parlamentu.
Právě jejich preference Okamura přičetl k zisku potenciálnímu SPD, aby se dostal na dvouciferný výsledek. Jenže před rokem tato čtveřice v průzkumech atakovala 13 procent hlasů a nakonec se musela spokojit se 7,8 procenta. Samotná SPD tím přišla o polovinu svých poslanců.
Zveřejněné preference nejmenších stran jsou zajímavé i tím, co v nich není – sociální demokracie, nejstarší česká strana dlouhodobě vystupující pod zkratkou ČSSD, v současnosti jako SOCDEM. Znamená to, že sociálně-demokratický proud, který historicky patřil mezi ty nejsilnější, z české politiky podle momentálních čísel zcela vymizel.
O moc lépe se ovšem nevede ani druhému někdejšímu hegemonovi, ODS. Další průzkum potvrdil, že občanští demokraté ztratili pozici druhé nejsilnější strany v zemi ve prospěch Starostů. Liší se jen velikost náskoku.
Podle průzkumu průzkumů je mezi STAN s rovnými 15 procenty a ODS s 13,5 procenta hlasů rozdíl už 1,5 procentního bodu, o další desetinku větší než před týdnem. Volební modely naznačují, že na ODS už nečeká vítězství ani v její hlavní baště, v Praze.
Volební model Aktuálně.cz patří, stejně jako například projekt Mandáty.cz, mezi takzvané poll of polls, tedy průzkumy průzkumů. Jeho vstupem jsou všechny letos zveřejněné volební modely domácích agentur sdružených v profesní organizaci Simar.
Výsledky těchto modelů jsou pak váženy podle data zjišťování a počtu respondentů: čím novější je daný průzkum a čím vyšší má počet respondentů, tím větší váhu mu průzkum průzkumů přisuzuje.
Vypočítaný volební zisk pak přepočítává na poslanecké mandáty s předpokladem, že v jednotlivých krajích bude hlasovat stejný počet voličů jako v roce 2025.
Do letošního průzkumu průzkumů Aktuálně.cz byly dosud zařazeny průzkumy těchto agentur:






Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



V Česku v sobotu v 08:00 začal závěrečný den hlasování v letošních komunálních volbách. Na části území státu jsou spojené s úvodním kolem rozhodování o třetině senátorů. Po noční přestávce mohou do volebních místností zavítat ti, kteří tak neučinili v pátek. Mají na to šest hodin.



Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.



Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.



Nikola Bartůňková prohrála v semifinále turnaje v Pekingu se světovou pětkou Mirrou Andrejevovou z Ruska 2:6, 2:6. Dvacetiletá Češka vzdorovala hodinu a 14 minut. Deblová jednička Kateřina Siniaková si na stejném turnaji zahraje o jubilejní 40. titul. S domácí Čang Šuaj může získat třetí letošní a celkově čtvrtý společný titul na okruhu WTA.