Průzkum: Češi nechtějí větší pravomoci prezidenta

ČTK Domácí ČTK, Domácí
11. 2. 2014 15:10
Výzkum společnosti CVVM také ukázal, že většina lidí je pro přímou volbu hlavy státu
Český prezident Miloš Zeman při jmenování vlády Bohuslava Sobotky.
Český prezident Miloš Zeman při jmenování vlády Bohuslava Sobotky. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Mezi Čechy výrazně klesla podpora pro rozšíření prezidentských pravomocí a zároveň se zvýšil podíl lidí, kteří se vyslovili pro zúžení pravomocí. Většina si nicméně myslí, že nynější pravomoci by měly zůstat zachovány.

Nadále také převažuje názor, že prezidenta by měli vybírat lidé v přímé volbě. Vyplývá to z lednového průzkumu, jehož výsledky zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Pro rozšíření pravomocí hlavy státu se při posledním průzkumu loni v březnu vyslovilo 32 procent Čechů, nyní to bylo 15 procent. Podpora zúžení pravomocí se zvýšila o sedm procent. "Podíl respondentů, podle kterých by se pravomoci prezidenta měly zúžit, byl v aktuálním šetření nejvyšší od roku 2004," uvedlo CVVM. Více než polovina respondentů si však myslí, že současné pravomoci mají být zachovány.

Podpora přímé volby se od posledního průzkumu snížila ze 73 na 67 procent, zůstala ale nejčastější odpovědí.

Podíl příznivců přímé volby je také nadále vyšší, než tomu bylo v letech 2011 a 2012. "Přímá volba prezidenta má podporu napříč celou českou společností," podotkli autoři průzkumu.

Vzrostl počet odpůrců zásahů prezidenta do činnosti vlády

Podle více než třetiny lidí nezáleží na tom, zda má osoba vykonávající funkci prezidenta nějaké předchozí politické zkušenosti. Shodný podíl dotázaných vyjádřil názor, že prezidentem by se měl stát politik, který není členem žádné politické strany. Šestnáct procent oslovených se domnívalo, že prezidentem by měl být člověk, který nikdy nebyl v politice.

Od minulého průzkumu významně vzrostl podíl odpůrců jakýchkoliv zásahů prezidenta do činnosti vlády, a to z 18 na 29 procent. Zároveň však klesla podpora zásahů hlavy státu do činnosti kabinetu v omezené míře.

Zvýšil se také podíl těch, kteří se vyslovili pro jmenování ministrů na doporučení premiéra, a ubylo lidí podporujících jmenování ministrů na základě prezidentova vlastního uvážení.

Podle CVVM byli lidé v období krátce po první přímé volbě prezidenta zřejmě více nakloněni aktivnější roli prezidenta v oblasti domácí politiky.

"Po téměř roce zkušenosti s prvním přímo zvoleným prezidentem podíl zastánců zásahů prezidenta do činnosti vlády ale významně poklesl. Roli zde však mohla sehrát také změna vlády, v době konání šetření došlo ke jmenování Bohuslava Sobotky premiérem," dodali výzkumníci.

Udělení amnestie se souhlasem jiné politické instituce

Proti poslednímu průzkumu se téměř nezměnily názory Čechů na pravomoc prezidenta rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit nové volby. Sedm z deseti lidí si přeje, aby byla vyhrazena jen pro výjimečné případy dané ústavou, 14 procent by prezidentovi dovolilo použít ji kdykoli podle svého uvážení. Pouze necelá desetina veřejnosti je zcela proti existenci této pravomoci.

Méně často než při minulém průzkumu by lidé prezidentovi dali právo s konečnou platností vetovat Parlamentem schválené zákony. Letos v lednu bylo pro 26 procent Čechů, loni v březnu dvě pětiny. Zároveň ale ze 43 procent na polovinu vzrostla podpora veta s možností přehlasování Parlamentem.

Pravomoc udělit amnestii, milost či zmírnit trest odsouzeným by podle největší části lidí měl mít prezident se souhlasem jiné politické instituce, vyjádřila se tak téměř polovina dotázaných. Samotné hlavě státu by tuto pravomoc dala zhruba třetina lidí.

Zastavit soudní řízení proti obviněným by mělo být právem prezidenta jen se souhlasem jiné instituce podle zhruba třetiny lidí, stejná část dotázaných by prezidentovi tuto pravomoc odepřela.

V otázce jmenování členů bankovní rady České národní banky zůstal nejčastější názor, že hlava státu by měla jmenovat členy rady, ale guvernéra ČNB se souhlasem premiéra. V lednu si to myslelo 35 procent lidí. Podle necelé čtvrtiny by prezident měl jmenovat jen část členů rady.

"Pouze desetina českých občanů se domnívá, že by měl mít prezident právo jmenovat všechny členy i guvernéra ČNB pouze na základě vlastního uvážení," poznamenalo CVVM. V otázce jmenování ústavních soudců zůstal dominantní názor, že hlava státu má jmenovat všechny soudce se souhlasem jiného ústavního činitele.

Průzkumu se účastnilo přes tisíc obyvatel České republiky starších patnácti let. Dotazování se uskutečnilo v polovině ledna.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Zdráhalová byla na 1500 metrů patnáctá, další titul má Wüstová

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová si vylepšila na mistrovství světa v Salt Lake City osobní rekord na 1500 metrů a obsadila 15. místo. Pátý titul na této distanci vybojovala favorizovaná Ireen Wüstová z Nizozemska. Martina Sáblíková se po zisku zlata na trojce a stříbra na pětce rozhodla nestartovat.

Sáblíková se po dohodě s trenérem Petrem Novákem odhlásila a šetří síly na závěr sezony. Čeká ji ještě MS ve víceboji v Hamaru a finále Světového poháru v Heerenveenu.

Bilanci Sáblíkové 21 zlatých medailí z MS na jednotlivých tratích i ve víceboji se dnes na jediný titul přiblížila nizozemská rivalka Wüstová. Patnáctistovku vyhrála o 21 setin před ruskou dvojicí Jevgenija Lalenkovová, Jelizaveta Kazelinová.

Zdráhalová si na olympijském oválu v Salt Lake City posunula osobní maximum na 1:54,241 minuty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy