Výrobce remdesiviru Gilead Sciences už kvůli obrovskému zájmu pozastavil udělování povolení k experimentální léčbě, americký prezident Donald Trump ho označil za pravděpodobný lék proti onemocnění Covid-19. Jedna dávka už dorazila i do Prahy, kde má pomoci zachránit pacienta v kritickém stavu hospitalizovaného ve Všeobecné fakultní nemocnici.
Experimentální léčivo remdesivir je momentálně v centru zájmu, nicméně jak tvrdí Radim Nencka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který se výzkumu antivirotik dlouhodobě věnuje, je třeba počkat si na výsledky klinických studií a na to, zda je látka původně určená na boj s ebolou vůbec bezpečná.
Přestože ještě neprošel všemi fázemi klinických studií, o remdesiviru se mluví jako o účinném léku v boji proti onemocnění Covid-19. V čem je toto antivirotikum tak specifické?
Protože skutečně vypadá, že by mohlo být účinné. Minimálně ve srovnání s ostatními látkami, které jsou v současné době v klinických zkouškách. Časopis Nature nedávno publikoval studii čínských vědců, podle níž je remdesivir na buněčných kulturách nejúčinnější látkou, kterou vůbec zkoušeli. Zajímavé je, že také hodně skloňovaný favipiravir byl v této studii o dva řády méně účinný. Ale u něj se už předem vědělo, že je z nějakého důvodu účinnější na zvířatech než na buněčných kulturách. Je to paradox, který se neobjevuje tak často.
Tvrdíte, že remdesivir je schopen zastavit syntézu RNA viru až po několika krocích, zatímco ostatní antivirotika ji zastaví okamžitě. V čem je tedy ta výhoda?
Výhoda spočívá v tom, že pro virus působí jako trojský kůň. On de facto ani nenaznačí, že mu hodlá zastavit syntézu RNA. Favipiravir se zase tváří jako dvě různé báze, jako adenin i jako guanin, díky čemuž ho virus zařazuje zcela náhodně do sekvence své RNA. Jinými slovy: obě tyto látky jsou schopny zařadit se do sekvence viru RNA a natolik uškodit syntéze, že už dále nepokračuje.
V dubnu by měly být publikovány výsledky prvních čtyř velkých studií s remdesivirem. Máte už informace, jak probíhají?
Nezbývá než počkat, vždyť probíhají necelý měsíc. Je nutné, abychom si byli jistí, že lidem nedáváme léky, které víc škodí, než léčí. Musíme mít vědecky podložená data. Vy si také můžete vzít jakýkoli lék a prohlásit o něm, že na koronavirus funguje, ale jakmile vaše tvrzení neprokáže klinická studie, tak není relevantní.
Medikace několika amerických pacientů, kteří jej obdrželi v rámci experimentální léčby, ovšem naznačuje okamžité a jasné výsledky. Třeba jeden muž z Washingtonu bojoval s oboustranným zápalem plic a odumírala mu plicní tkáň, po nasazení remdesiviru mu do rána klesla teplota o dva stupně a začal normálně dýchat.
Ano, u většiny z nich ten lék pravděpodobně zabral. Otázka je, jaká je jeho bezpečnost. Respektive jaký je poměr bezpečnosti a účinnosti. Samozřejmě když umíráte, dostanete jakýkoli lék a zachrání vám život, pak je to jiná story.
Schválení pro ČR
Možnosti remdesiviru naznačuje tempo, jakým byl v českými úřady schválen. "Hned, jak se objevila možnost dostat lék do České republiky, podnikl lékový ústav a ministerstvo potřebné kroky. Klinické testy léku začaly v USA teprve před několika dny. Je to určitě skvělá zpráva, ale musíme myslet na to, že se jedná o experimentální léčbu, tedy stále se zkoumá její vliv na nový typ koronaviru a bude u nás pouze používána na vybraných pacientech, kteří jsou ve vážném stavu," vysvětlil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Jaký hlavní dopad může mít remdesivir na klinické projevy onemocnění?
Jednou z hlavních věcí je, aby léčba snížila letalitu. Aby se co nejvíc pacientů vyléčilo. Jestli to bude trvat pět, nebo deset dní, už není tak důležité, hlavní je, aby neumřeli. Když toho dosáhneme, budeme spokojení, pokud se nemocnost zkrátí z dvaceti na tři dny, pak budeme šťastní.
Považujete případné nasazení remdesiviru do první linie léčby za průlom?
Já už o tom mluvím od ledna, kdy se začal šířit v Číně. Už tehdy jsem tvrdil, že má největší šanci být tou správnou odpovědí na koronavirovou infekci. Samozřejmě díky bohu za to, že se objevují zprávy o dalších lécích, které by mohly být účinné, ať už jde o zmiňovaný favipiravir, nebo naposledy o antimalarikum hydrochlorochin. Nyní velmi záleží na klinických studiích, abychom prokázali, že látky jsou opravdu aktivní. Chápu, že lidé chtějí výsledek hned, ale takhle to prostě nefunguje.
Dokážete si představit terapeutický koktejl z látek, které jste jmenoval?
Jednoznačně. Myslím, že dřív nebo později se nějaký najde. Například Francouzi už publikovali výsledky studie hydrochlorochinu v kombinaci s azytromycinem. Dřív nebo později se zřejmě objeví rezistence viru vůči jednomu nebo druhému antivirotiku, což znamená, že je stejně budeme muset dávat v kombinaci, respektive budeme muset vyvíjet nová antivirotika. Proto také můj tým nyní pracuje na látkách, které se snad dostanou na trh později. Koronavirus může být problémem i do budoucna. Nicméně pokud se tak stane nebo se objeví jiný koronavirus, pak si troufám říct, že budeme daleko lépe připraveni.
Jak často komunikujete například se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) nebo ministerstvem zdravotnictví?
Nikdy jsem od nich žádný dotaz nedostal. Už v lednu jsem se snažil alespoň přes média apelovat na to, aby se o remdesivir zajímali dřív, díkybohu se tak stalo alespoň nyní. Ale rozumím tomu, můj názor byl jenom jedním z mnoha a oni také nemohou vědět, kdo všechno dělá na Akademii věd.
