Prověřované dotace za stovky milionů. Je otázka, zda peníze teď Agrofert vrátí Česku

ČTK ČTK
27. 4. 2021 19:05
U problémových projektů holdingu Agrofert, které byly místo evropských dotací proplaceny ze státního rozpočtu, jde maximálně o nižší stovky milionů korun. Uvedli to analytici, které oslovila Česká tisková kancelář. Tyto projekty kritizoval audit Evropské komise, který se týkal dotací Evropské unie pro holding Agrofert, jejž vlastnil premiér Andrej Babiš (ANO).
Mezi prověřovanými dotacemi, které stát předfinancoval, je i 100 milionů korun na stavbu linky na toastový chléb firmy Penam.
Mezi prověřovanými dotacemi, které stát předfinancoval, je i 100 milionů korun na stavbu linky na toastový chléb firmy Penam. | Foto: ČTK

Premiér Babiš v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem do svěřenských fondů. Následně označil audit za účelový a zmanipulovaný. Podle některých analytiků se tak nyní bude hrát hlavně o to, zda společnosti, které čerpaly sporné dotace, budou muset vracet proplacené peníze České republice.

Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari v pondělí řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet unii žádné peníze, neboť české úřady nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu. Dotace na některé z dotčených projektů však již stát tzv. předfinancoval ze státního rozpočtu. Podle iRozhlas.cz jde o dotaci 100 milionů korun na stavbu linky na toastový chléb firmy Penam, 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea. Podle protikorupčního analytika poslaneckého klubu Pirátů Janusze Konieczného to bylo zhruba šest miliard korun, část z toho ovšem tvořily národní dotace. Se závěry komise však nesouhlasí ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo pro místní rozvoj. Není tak jisté, jestli budou příslušné státní úřady po firmách Agrofertu požadovat vrácení již státem vyplacených peněz na zmíněné projekty.

"Ze zprávy nevyplývá žádná povinnost ani pro Českou republiku, ani pro společnosti skupiny Agrofert vracet jakékoli dotační prostředky," řekl serveru iRozhlas.cz mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Závěry auditu Evropské komise, který souvisí s dotacemi pro firmy z holdingu Agrofert, jsou podle něho absurdní. "Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny úřady a také kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad," řekl v pátek Hanzelka.

Bude Agrofert muset vracet proplacené peníze Česku?

Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka je z vyjádření auditorů zřejmé, že Česká republika nebude muset vracet peníze do Evropské unie, protože tuzemské úřady nepožádaly o proplacení dotací, které byly v auditu zkoumány. "Nelze proto očekávat, že by celá záležitost ohrozila čerpání evropských dotací v probíhajícím programovacím období," sdělil. Z makroekonomického pohledu podle něho nejde o významnou událost, z mikroekonomického pohledu však celá záležitost stále není dořešená. "Bude se tedy hrát hlavně o to, zda společnosti, které čerpaly sporné dotace, budou muset vracet proplacené peníze České republice," doplnil Křeček.

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy audit Evropské komise požaduje pouze jednu nápravnou finanční operaci, která se vztahuje ještě k programovému období 2007 až 2013. "Unie původně přispěla na komplexní projekt inovací výrobních postupů ve společnosti Lovochemie částkou 50 milionů korun. Vzhledem k tomu, že audit konstatuje neplatnost této dotace, vzalo ji české ministerstvo průmyslu a obchodu tzv. 'pod sebe', účetně ji předeklarovalo jako svoji dotaci, přičemž se evidentně teprve rozhodne, zda bude dané prostředky pro Agrofert požadovat k navrácení," dodal Kovanda.

"V éteru nyní běhají troje různá čísla, která bohužel někdy pletou pojmy s dojmy. Jedno číslo je zhruba 14 miliard korun. To je suma peněz, které firmy z holdingu přijaly na státních zakázkách, například od Lesů ČR nebo Čepra," sdělil analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Jak dále uvedl, šest miliard je odhad dotací, které firmy z holdingu čerpaly. Ale nejde jen o evropské peníze, jsou to i dotace českého státu, které by k žádnému proplácení posílat nešlo. "A pak je tu třetí číslo, o dva řády menší, v řádu stovek milionů. Tuto sumu řeší audit EU, jde o konkrétní dotační tituly, které byly přiděleny někým konkrétním konkrétní firmě z holdingu na konkrétní projekt. A jejich proplatitelnost řeší audit," doplnil Bartoň.

Dostálová: České úřady se závěry auditu nesouhlasí

Závěrečná zpráva auditu je konečná a Česko její závěry může napadnout pouze u soudu. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) v pondělí novinářům řekla, že české orgány se závěrem auditu nesouhlasí. Stojí proti sobě podle ní dva právní názory a úřady analyzují možné kroky, které by vedly k získání soudního rozhodnutí.

Všechny tyto informace se týkají jedné části auditu EK. Druhá část, tzv. zemědělská, ještě podle českého ministerstva zemědělství není definitivní, komise má nyní u této části necelé čtyři měsíce na svolání jednání smírčího orgánu, sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Evropské zemědělské dotace v Česku přerozděluje Státní zemědělský intervenční fond. Ten už od loňského roku používá právní argumentaci, podle které nerozděluje peníze na základě rozpočtových pravidel, a tudíž se na něj zákon o střetu zájmů nevztahuje. Ředitel fondu Martin Šebestyán také loni sdělil, že Evropská komise schválila proplacení většiny projektů pro holding Agrofert. Pochybnosti byly u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun.

Sám Agrofert ve svých výročních zprávách uvádí, že například předloni získal na dotacích skoro dvě miliardy Kč. Převážná část z 1,6 miliardy vykázaných provozních dotací byla ale navázaná na zemědělskou prvovýrobu. Může tak jít o tzv. evropské nárokové dotace, které zemědělské podniky získávají například podle velikosti obhospodařované půdy.

Že je Babiš ve střetu zájmů, je neoddiskutovatelné, jako že je tráva zelená, říká David Ondráčka, bývalý šéf Transparency International

Že je Babiš ve střetu zájmů je neoddiskutovatelné, jako že je tráva zelená, říká David Ondráčka, bývalý šéf Transparency International. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Francouzský obránce Varane odchází z Realu do Manchesteru United

Fotbalový mistr světa Raphaël Varane odchází z Realu Madrid do Manchesteru United. Podle britských médií se oba kluby dohodly na transferu, odstupné by mělo činit 50 milionů eur (zhruba 1,3 miliardy korun) a bonusy. Varane měl v Madridu smlouvu ještě na nadcházející sezonu, španělský klub původně požadoval údajně 80 milionů eur.

Osmadvacetiletý Varane přišel do Realu v roce 2011 z Lensu, nastoupil od té doby do 350 utkání a získal s "Bílým baletem" tři španělské tituly a čtyři trofeje v Lize mistrů. S francouzskou reprezentací vyhrál v roce 2018 titul mistra světa, na letošním evropském šampionátu odehrál všechny čtyři zápasy do vyřazení od Švýcarska v osmifinále. V Manchesteru je pro něj připravená pětiletá smlouva.

před 6 hodinami

Američané do konce roku ukončí bojovou misi v Iráku, působí tam přes 18 let

Americký prezident Joe Biden s iráckým premiérem Mustafou Kázimím v pondělí ve Washingtonu formálně uzavřel dohodu o ukončení americké bojové mise v Iráku do konce letošního roku, píše agentura Reuters. Děje se tak více než 18 let poté, co USA své vojáky do Iráku vyslaly.

Spojené státy mají v Iráku nyní asi 2500 příslušníků ozbrojených sil, kteří se soustředí na potírání zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Už v dubnu se obě země dohodly, že USA bojové operace v Iráku ukončí a mise pak bude pokračovat jako výcviková a poradní. Tehdy ale nebyl dohodnut rozvrh stažení.

Biden se v pondělí s Kázimím setkal v Oválné pracovně Bílého domu. Šlo o jejich první osobní jednání v rámci strategického dialogu mezi USA a Irákem. Americký prezident řekl, že USA budou v Iráku nadále k dispozici a budou poskytovat výcvik i pomoc při potírání radikálů z IS. Zdůraznil však, americké síly přestanou do konce letošního roku v Iráku působit v bojových zónách.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

U Libye se převrátila loď, zemřelo nejméně 57 migrantů

Na západě Libye, nedaleko od města Chums, se v neděli převrátila loď s nejméně 75 migranty na palubě. Při neštěstí jich přinejmenším 57 zahynulo a dalších 18 lidí zachránili rybáři a libyjská pobřežní hlídka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Ta již delší dobu varuje, že počet migrantů, kteří letos zahynuli při cestě přes Středozemní moře do Evropy, se výrazně zvýšil.

Podle přeživších se plavidlo muselo zastavit v moři, mělo problém s motorem. Kvůli silným vlnám a špatnému počasí se převrátilo. Podle jejich svědectví mezi je oběťmi nejméně 20 žen a dvě děti.

Podle IOM se počet migrantů, kteří zahynuli ve Středozemním moři, ve srovnání s loňským rokem více než zdvojnásobil. Vloni podle údajů IOM zahynulo ve Středozemním moři 427 osob, letos jich už nyní je přes 1100. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky letos přes Středozemní moře doplulo do států Evropské unie přes 44 000 uprchlíků. Počet se výrazně zvýšil od května, kdy se zlepšilo počasí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy