Protiromské bouře začaly cestou na pracovní úřad

Petr Holub
10. 9. 2011 13:00
Napětí ve Šluknovském výběžku způsobil dlouhodobý ekonomický pokles, který politici ignorují.
Současný Rumburk.
Současný Rumburk. | Foto: Jan Langer

Šluknov - Hlavní sídla šluknovského výběžku, kde žije celkem padesát tisíc lidí a kde už dva týdny hlídkuje policie kvůli masovým protiromským protestům, patří do desítky nejhůře postižených měst, jež jsou "kompletně strukturálně zaostalá".

Sociologická definice tak označují místa, kde je nedostatek práce, nízká úroveň vzdělanosti, špatné spojení do jiných regionů a kde vznikají ghetta pro občany žijící pod hranici chudoby.

Podle dlouhodobějších, ale i tento týden publikovaných údajů o nezaměstnanosti sem patří Varnsdorf (15 tisíc obyvatel), Rumburk (10 tisíc obyvatel) a Šluknov (5 tisíc obyvatel),

Právě v okolí nejchudších měst vznikají v posledních dvaceti letech nejčastěji tzv. romská ghetta, vládní průzkum jich v roce 2006 na Šluknovsku evidoval celkem jedenáct. Žádné z nich nemělo přes sto obyvatel a pět z nich zřídily místní radnice.

"Strukturální zaostalost má významný územní rozměr. Vznikají tak regiony, kde dochází k hlubokému narušení sociální soudržnosti," popisuje rostoucí potíže nejchudších oblastí sociolog Jan Gabal.

Etnické konflikty však vyvolává v zaostalých regionech samotná existence chudinských ghett, jak svědčí nedávné případy z Litvínova, Krupky, Bruntálska a dokonce středomoravského Kojetína.

Příliš odlehlé Sudety

Ve šluknovském výběžku je vůbec nejhorší nabídka pracovních míst z celé republiky. Dokazují to běžné statistiky Úřadů práce. V žebříčku okresů je poslední Děčínsko, kde je k dispozici jedno volné místo na čtyřicet nezaměstnaných. Šluknovsko je přitom problémová část okresu Děčín.

"Poměry se tam postupně zhoršují už několik let," potvrzuje ředitelka pracovního úřadu v Děčíně Marie Gutová.

Ve výběžku působí pouze dvě významné strojírenské firmy, tradiční TOS Varnsdorf a nová továrna Benteler v rumburské průmyslové zóně. V útlumu jsou všechny textilní továrny a výsledky zatím nepřinesly investice do turistického ruchu. V důsledku vládních úspor hrozí rušení pracovních míst v sociálních ústavech ve Filipově, Krásné Lípě a Dolní Poustevně.

Dojíždět za prací do 50 kilometrů vzdáleného Děčína nebo Liberce se nevyplatí a zdejší nezaměstnaní nenajdou práci ani v sousedním Německu, které obklopuje šluknovský výběžek ze tří stran. "Tam se uplatní pouze kvalifikovaní pracovníci jako zdravotní sestry a nástrojaři, kteří se aspoň domluví německy," vysvětluje ředitelka Gutová.

Stejné potíže mají další výběžky na severu Čech a Moravy včetně Frýdlantska a Javornicka.

Signály nové krize

Ve Varnsdorfu, Rumburku a Šluknově nebyla práce ani před vypuknutím krize v létě 2008, kdy se na úřadech evidovalo 3500 nezaměstnaných. Koncem roku 2009 jich bylo skoro 5000 a do letošního května se jejich počet snížil o pět set.

Právě Šluknovsko zaznamenalo jako jeden z prvních regionů ekonomické zpomalení letošního roku. I když se v celé republice počet nezaměstnaných snížil, na zdejších pracovních úřadech se v červnu a červenci navíc přihlásilo dalších 120 lidí.

Státem placená místa pro nezaměstnané jsou pro pracovní trh na Šluknovsku příliš slabým nástrojem. "Veřejně prospěšné práce by tam nahoře pomohly, bylo by ale potřeba tři tisíce míst," upozorňuje ředitelka děčínského pracovního úřadu Gutová.

Úřad si může dovolit financovat maximálně dvě stě míst v celém děčínském okrese. Regionu by podle ředitelky pomohla významná nová investice, která však není v dohledu.

Pomoc zaostalým regionům včetně Šluknovska by podle sociologa Gabala měla poskytnout centrální vláda. Ministři ani radní Ústeckého kraje k tomu však nevyužili ani miliardové evropské dotace, které jsou přitom v první řadě určeny pro "strukturálně zaostalé regiony".

"Nikdo z politiků necítí za chudé regiony odpovědnost," shrnuje situaci Gabal.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Končí vojenské cvičení. Rusové oznámili, že začali stahovat jednotky z Krymu

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že začalo stahovat své jednotky z Krymu a oblastí poblíž ukrajinské hranice. Skončilo tam vojenské cvičení.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena bitcoinu poprvé od začátku března klesla pod 50 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od 8. března sestoupila pod hranici 50 tisíc dolarů (zhruba 1,1 milionu korun). Kolem 8:00 SELČ se bitcoin podle obchodní platformy CoinDesk prodával za zhruba 49 600 dolarů. Za posledních 24 hodin tak ztrácel kolem devíti procent.

V průběhu dnešního obchodování cena bitcoinu klesla až na zhruba 48 400 dolarů. Minulý týden se přitom vyšplhala až na rekordní maximum v blízkosti 65 tisíc dolarů. K dnešnímu poklesu podle agentury Reuters přispěly spekulace, že plán amerického prezidenta Joea Bidena na výrazné zvýšení daně z kapitálových výnosů povede k omezení investic do digitálních aktiv.

Někteří obchodníci a analytici však předpokládají, že pokles ceny bitcoinu je pouze přechodný. Poukazují na to, že digitální měny jsou mezi drobnými i institucionálními investory čím dál více vnímány jako legitimní investice. Minulý týden zájem o bitcoin podpořil vstup největší americké kryptoměnové burzy Coinbase na akciový trh Nasdaq.

Zdroj: ČTK
Další zprávy