Proslavily ji alternativní porody. Je otevřena

Eliška Bártová Eliška Bártová
22. 4. 2007 0:00
Budou zde ženy moci dál rodit podle svých představ?
V minulých letech se tu narodilo šest set dětí za rok. Ve vrchlabské porodnici se chtějí po čtyřměsíčním uzavření pokusit znova přilákat maminky z celé republiky.
V minulých letech se tu narodilo šest set dětí za rok. Ve vrchlabské porodnici se chtějí po čtyřměsíčním uzavření pokusit znova přilákat maminky z celé republiky. | Foto: Ludvík Hradilek

Vrchlabí - Jen několik hodin po znovuotevření vrchlabské porodnice volalo deset budoucích maminek, zda už mohou přijít a přivést na svět potomka přirozenou cestou, jak tomu ve Vrchlabí bývalo.

Zda budou moci rodit způsobem, díky němuž se vrchlabská porodnice proslavila, tedy vedením přirozených porodů s minimálním počtem císařských řezů a lékařských zásahů, ale vůbec jisté není.

Vrchlabí na špici

Pověst vstřícné a přátelské porodnice na okraji republiky sem v posledních letech nalákala rodičky z celých Čech i Moravy. Osmdesát procent klientely tvořily ženy z jiných regionů a spokojené se sem vracely.

Během několika let se porodnost na malém skomírajícím oddělení zvedla ze 200 porodů ročně na trojnásobek. A v hodnocení českých porodnic se vyšplhala na špici.

Kvůli osobním sporům však na konci loňského roku porodnici opustili čtyři lékaři včetně primáře. Tým se rozpadl a porodnice přestala přijímat rodičky.

Extrémně opatrný primář

Nový primář porodnice Jan Havlík.
Nový primář porodnice Jan Havlík. | Foto: Ludvík Hradilek

Po čtyři měsíce se nedařilo najít lékaře ochotného přijmout primářský post. Nakonec se o práci přihlásil Jan Havlík, lékař z Chomutova, který žil přes třicet let v zahraničí.

"Navážeme na tradici, která tu byla, a byla úspěšná," říká přesvědčivě nový ředitel nemocnice ve Vrchlabí Josef Šimurda.

Ujišťování ředitele však jen o pár metrů dál v primářské kanceláři dostává rychle na frak. "Alternativní porody budou dál možné, ale s určitým omezením," říká nový primář Havlík. "Jsem extrémně opatrný. Tam, kde můj předchůdce nezasahoval, já zasahovat nejspíš budu."

V nové funkci je od pondělí, ještě týž den vyložil svým zaměstnancům své vize. Od nynějška bude muset každá rodička podstoupit po nástupu do porodnice ultrazvukové vyšetření. Porodnice nově umožní provádět epidurální anestezii (umrtvení poloviny těla).

Naopak porod vedený porodní asistentkou bez zásahu lékaře už možný nebude.

Hlas pro císařský řez

Primář chce začít aplikovat své zkušenosti s akupunkturou. Zásadní změnu do zaběhnutého režimu ale přinese další novinka.

"Pokud půjde o porod koncem pánevním a dítě bude vážit víc než 3,5 kila, pak nebudu diskutovat a provedu císařský řez," říká primář Havlík. "Tato porodnice byla vedena dost zodpovědně. Ale podle mého názoru čtyři procenta císařských řezů, které se tu prováděly, je velmi málo."

Nový primář se chce zaměřit i na "běžnou" klientelu. "Chci rodičkám umožnit normální porod," říká Havlík. "Aby mohly rodit tak, jak se to dělá v běžném porodnictví. Zaměstnanci tomu ale nejsou nakloněni."

Stažené kalhoty

Ivana Korbelářová, lékařka, která stála před čtrnácti lety u zrodu tohoto oddělení, je z těchto inovací zničena a nechce se k postupům nového primáře vyjadřovat. "Já své myšlení měnit nebudu," reagovala rozrušeně. "Vycházím z medicínských poznatků a jsem profesionál na velmi vysoké úrovni."

Relaxační pokoj. Dříve tu matky i rodily ve vaně, hygienik to zakázal.
Relaxační pokoj. Dříve tu matky i rodily ve vaně, hygienik to zakázal. | Foto: Ludvík Hradilek

Vrchní sestra Petra Červinková, která zde pracuje 14 let, si také neumí představit, že by měla zásadně změnit způsob své práce.

"Maminky, které tu rodily, jsou velmi poučené, vědí, co a proč chtějí. Pokud se zde setkají s něčím, co je proti jejich přesvědčení, velmi rychle o tuto klientelu přijdeme," říká sestra Červinková. "A to myslím nemůže nikdo chtít."

Podle vrchní sestry čas ukáže, zda nové metody primář nakonec skutečně zavede do praxe. "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko," říká. "Doufám, že nám maminky svým zájmem o to, jaké podmínky tu budou, pomůžou."

Tíseň českých žen

Řada žen z oboru ale i běžných matek bedlivě sleduje, co se s vrchlabskou porodnicí bude dít.

"Čekala jsem s napětím, jak to dopadne," říká porodní asistentka Marie Vnoučková. "Ale tyto informace mě netěší. Pokud začnou provádět epidurál a zaměří se na klientky z okolí, pak se z toho stane běžná porodnice, která bude bojovat o přežití."

A ženy tak přijdou o poslední místo, kde bylo možné rodit přirozenou cestou. "V běžných porodnicích se málo přihlíží k přáním žen," říká Vnoučková. "V tuto chvíli nemají kromě porodu doma žádnou jinou možnost. Leda se dožadovat svých práv v normálních nemocnicích."

Podřiďte se lékaři

"Chci se tu pokusit rozjet to samé, co se podařilo ve Vrchlabí," říká Kavan."
"Chci se tu pokusit rozjet to samé, co se podařilo ve Vrchlabí," říká Kavan." | Foto: Ludvík Hradilek

Ve většině porodnic v Česku nemohou spolurozhodovat o tom, jak přivedou své dítě na svět. Jsou nuceny se podřídit praktikám nemocnice, jako je podávání klystýru, holení ochlupení nebo nařízená poloha během porodu.

Jsou to postupy, které Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila mezi praktiky, jež jsou během normálního porodu škodlivé a měly by se eliminovat. Řada českých porodnic je ale stále používá.

Tuto smutnou skutečnost vnímá i bývalý primář vrchlabské porodnice Libor Kavan. "Nedávno mi volala žena, že nenašla porodnici, kde by mohla rodit dle svých představ, tak se rozhodla pro porod doma," říká Kavan. "Padla z toho na mě tíseň. Není místo, které bych mohl ženám doporučit."

Bývalý primář nyní působí jako lékař na porodnickém oddělení v Kutné Hoře, kterému hrozilo zavření. "Chci se tu pokusit rozjet to samé, co se podařilo ve Vrchlabí," říká Kavan. "Začneme dělat porody do vody, na stoličce a umožníme otcům, aby s rodičkami mohli být na pokoji."

Kutnohorská přeměna je však zatím v počátcích.

 

Právě se děje

před 49 minutami

O víkendu bude vystaven Kupkův rekordní obraz

Ve výstavní síni areálu zámku v Opočně je tento víkend možné prohlédnout si obraz Františka Kupky nazvaný Plochy příčné II. V květnu byl vydražen za 78 milionů korun, čímž přepsal rekordy českých aukcí. Královéhradecký kraj dvoudenní výstavu připravil ve spolupráci s opočenskou radnicí ke 148. výročí narození Františka Kupky a ke 100. narozeninám mecenášky umění Medy Mládkové. Plochy příčné II jsou jedním z nejdůležitějších Kupkových děl a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým autor předstihl vývoj světového malířství. Dílo namaloval ve Francii, v roce 1946 ho věnoval pražskému příteli za pomoc s retrospektivou v Mánesu. V roce 1968 bylo plátno součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se ale vytratilo z povědomí veřejnosti. Až do letošní aukce jej vlastnila rodina původního majitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy