reklama
 
 

Promluvím si s Babišem na rovinu, říká rebel v hnutí ANO, ostravský primátor Macura

28. 10. 2018 16:02
V komunálních volbách byl z lídrů ANO v krajských městech suverénně nejúspěšnější. Tomáš Macura přivedl hnutí v Ostravě k vítězství téměř s 33 procenty hlasů. Zároveň po volbách v několika otevřených rozhovorech posílil pověst rebela hnutí, když kritizoval jeho ideovou nevyhraněnost, nedostatek vnitřní demokracie a částečně i způsob komunikace předsedy Andreje Babiše.

Proč právě vy patříte v ANO k nejotevřenějším politikům? Posílil vás volební úspěch?

Cítím teď o sebe větší mediální zájem, ale nechci si budovat PR na tom, že se nějak vyhraňuji vůči hnutí. Svoje názory jsem otevřeně říkal vždycky, je ale realita, že nejsou vždycky konformní s tím, co říká Andrej Babiš. Na druhou stranu si myslím, že jak svojí praktickou politikou v Ostravě, tak i tím, jak se vyjadřuji ke směřování hnutí, ctím tři základní principy, na kterých hnutí bylo v roce 2011 založeno. Tedy proevropský a liberální postoj a protikorupční zaměření. A pokud mám pocit, že ty tři pilíře jsou nějak ohroženy, narušeny, tak se ozvu. Ale stále mám pocit, i přes nějaké excesy, že hnutí ty pilíře nejen stále respektuje, ale i na nich stojí.

Nicméně snad kromě vás už původní pilíře nikdo nezdůrazňuje. 
Souhlasím, že ve snaze získat co nejširší elektorát jsme se rozkročili až příliš. Já s tím trochu problém mám, i když mi každý může namítnout, že nebýt toho, neměli bychom v Ostravě 33 procent. Ale jsem přesvědčený, že z dlouhodobé perspektivy je nutné získat pevnější ideové ukotvení. Nevěřím, že cesta, kterou jsme se nyní vydali, je dlouhodobě spolehlivá. Brzy může nastat fáze deziluze a hledání nového mesiáše a přeliv voličské základny, zejména té, která o věcech zase tolik nepřemýšlí. Tím ale nechci říct, že výsledky naší politiky by neměly přinést prospěch celé společnosti. Nechci, abychom řekli, že teď budeme pravicoví a kašleme na sociální aspekty. Ale musíme mít nějaké ideály, které v rámci politického soutěžení budeme preferovat.

Možná to souvisí i s druhou věcí, kterou opakovaně kritizujete, a to je nedostatek otevřené diskuse uvnitř hnutí. Kolik jste měl vlastně možností své názory otevřeně vyjádřit na vnitrostranických fórech nebo přímo při debatách s Babišem? 
S předsedou se potkáme minimálně jednou za dva měsíce, ale to nebyly úplně příležitosti, kdy bychom mohli diskutovat o názorech, idejích. Šance ale brzy přijde a chystám se mu leccos ze svých názorů sdělit přímo. Ale o tom to stejně úplně není, abych si s ním já mezi čtyřma očima vykládal a dalších padesát lidí podobně. Je pravda, že jsem své názory nepřednesl uceleně ani na žádném fóru. Je to ale i proto, že problémy, které kritizuji, vznikly zejména od minulého sněmu, který byl před dvěma roky. A od té doby už podobná příležitost nebyla. Preferoval bych formu periodické ideové konference, jeden dva dni v roce, vyhrazené na diskusi, kdo jsme a kam jdeme.

Sněm máte na jaře. Tam se chystáte vystoupit se zásadním kritickým projevem?

Nejdřív si promluvím na rovinu s předsedou a i podle toho se uvidí, jak kritický a zásadní můj projev bude. 

Jak on vnímá kritiku?
Obecně nikdo nad kritikou nejásá, ale jak ho znám, tak patří k lidem, kteří o kritice přemýšlí. Můžu uvést příklad letos z jara, z velmi vypjatého sestavování vlády, kdy byla ve hře i varianta s podporou SPD a KSČM a byla nezanedbatelná síla hlasů i ve vedení hnutí, které by tomu daly zelenou. Na jednání jsme s našimi europoslanci i společně s některými poslanci sněmovny dokázali to uvažování přechýlit. Pan Babiš to tehdy reflektoval, řekl, že tady zaznívají rozumné argumenty, a nakonec padlo rozhodnutí jít jinou cestou. Já si ho právě pro tuto vlastnost i řadu dalších vážím. Například neznám jiného tak pracovitého člověka, navíc nikdo nemůže popřít, že založením a úspěchem hnutí narušil staré klientelistické vazby, které v politice vládly.

Není ale pravda i to, že on ty staré vazby nahradil novými, a ještě výraznějšími? Není Agrofert společností, která díky úspěchu Babiše v politice získává od státu různými formami stále větší podporu? 
Nemám k dispozici žádná čísla, statistiky, je to jen můj názor. Nedovedu si představit, co by tím získal, kdyby to takto tlačil.

Například miliardy korun dotací pro svůj podnik. 
Jenže jak to změní kvalitu vašeho života? Myslím, že on vstupem do politiky osobně nezískal nic. A jestli máte místo deseti miliard patnáct, ale kvůli tomu nemáte žádný volný čas, všichni vám nadávají, nemáte čas na rodinu, tak mi to nedává smysl. 

Čapí hnízdo přišlo na necelé půl miliardy a panu Babišovi, nebo přesněji jeho lidem, také stálo za to žádat o dotaci 50 milionů, přestože velmi pravděpodobně porušili pravidla.

To je trochu speciální případ. Když jsem byl v byznysu, také za mnou stále chodili různí daňoví poradci a říkali, jak můžeme vydělat, třeba přenesením firmy na dva tři roky, třeba do Maďarska. Pak se vrátíme, vyinkasujeme nějaké peníze, vše bude čisté, navrhovali. A já se vždycky ptal, jaké je riziko. A oni, že přiměřené. Takže jsem jim vždycky poděkoval a řekl, že do toho nejdu. Pro mě je Čapí hnízdo pravděpodobně výsledkem pokusu o daňovou optimalizaci, do jakého bych já osobně nešel. I když takhle to dělaly stovky jiných společností. Je také otázka, jestli o tom rozhodoval on sám, nebo mu to přinesli na podnose jeho manažeři. Sám bych se tím nikdy nechlubil, kdyby se mi něco podobného stalo, okamžitě bych těch 50 milionů vrátil a hluboce se omluvil. Ale hůl bych kvůli tomu nad ním nelámal. 

Možná by stačilo, kdyby řekl: "Pardon, udělal jsem chybu." 
To je druhá věc. Ano, to měl udělat. Ale ta komunikace obecně není jeho nejsilnější stránkou. Chtělo to nějaké vstřícné gesto. 

Často hovoříte o rozdělené společnosti, mizerné atmosféře v ní i v politice. Není to právě premiér Babiš a hnutí ANO, kteří k tomu přispívají? 
Souhlasím, že on patří mezi lidi, kteří na polarizaci společnosti svůj vliv mají. Některé jeho výroky jsou zbytečně silné, i když poslední dobou se snaží mírnit a někdy posléze přizná, že maličko přestřelil. Na druhé straně není zdaleka jediný, kdo se na tom podílí. Polarizaci ale vnímám nejen v rámci naší společnosti, ale celé Evropy, světa. Probíhají tu tendence, jejichž příčiny zatím neumíme spolehlivě pojmenovat. Evropě chybí silní lídři se silnými idejemi, navíc se máme dobře, což vede k vymýšlení hloupostí. Nemám na to hluboké vysvětlení ani recept, jak z toho ven. Je ale jasné, že výroky řady politiků tu situaci ještě zhoršují.

Jedním z předních představitelů tohoto proudu je prezident Zeman. Jak vidíte jeho roli, působení? 
Toho pána je mi upřímně líto, roky jsem mu fandil. Jakási degradace jeho osobnosti je ale nyní zjevná. Abych musel zacpávat svým dětem uši při projevu prezidenta, to je něco, s čím se nemůžu smířit.

Vy sám jste opakovaně ohlásil, že po tomto volebním období s politikou končíte. Je to skutečně definitivní? 
Už jsem to řekl i v prvním volebním období, ale skutečně si nedovedu představit, že bych pokračoval. Kamkoli přijdu, všichni se se mnou chtějí bavit jen o politice, což pro mě není přirozené. Navíc mě přijdou dvě volební období skutečně dost, ztráta kontaktu s realitou určitě přichází, osm let je až až. Rodině i sám sobě jsem slíbil, že to dodržím. Chci se vrátit do normální práce, věnovat se podnikání. Nyní na to vůbec nemám čas. V byznysu se mi líbila možnost ohlédnout se za sebe a vidět po čase výsledky. V politice je to dlouhodobější, navíc ať uděláte, co uděláte, stejně vás vždycky někdo zkritizuje.

V rozhovoru před volbami jste zmiňoval, že vás hodně trápí podoba ostravských veřejných prostranství. Co pro zlepšení uděláte?
Chceme pokračovat v architektonických soutěžích na budovy i na veřejná prostranství. V uplynulých třech letech jsme jich vyhlásili pět. Například soutěž na novou koncertní halu, kam se přihlásilo 34 světových studií. Pak ideovou soutěž na náměstí Msgre Šrámka, na náměstí Republiky je hotová investiční studie, záměr je území přetvořit, aby se podobalo "kulaťáku" v Praze-Dejvicích, vytvořit tam velkou okružní křižovatku, zazelenit ji a mít tam i prostor pro pěší. Chceme určitě začít ještě v tomto volebním období. Chceme také vytvořit jakési těleso městského plánování, architekta, které by se naplno zabývalo právě urbanismem, veřejným prostorem. Podobně jako je v Praze Institut plánování a rozvoje. Rád bych vytvořil i funkci jakéhosi městského zahradníka, my jsme v Ostravě v posledních letech, samozřejmě i v předchozích volebních obdobích, vysadili půl milionu stromů a keřů, sázelo se to ale trochu hala bala, další věc je se nyní o ně starat, na což jen technické služby nestačí. Je třeba tomu dát nějaký řád, ducha, úroveň. 

Co můžete udělat pro čistší ovzduší? 
Samozřejmě klíčová je ekologizace dopravy, hodně může pomoci izolační zeleň, jako první město v Česku jsme teď získali dotaci z Evropské komise na projekt CLAIRO (Clear air for Ostrava), který je zaměřený právě na vědecky podložené osazování ohrožených míst izolační zelení. Třetí naše téma je časté čištění komunikací, od začátku sezony už jsme z cest posbírali 3,5 tisíce tun pevného materiálu, z velké části prachu. Hovoříme i s majiteli velkých průmyslových podniků, například nyní už začínáme s Liberty Hausem, který by měl koupit ArcelorMittal, což ještě musí schválit Evropská komise. Je tam třeba zainvestovat do nové koksovny, nové ocelárny. Klíčová jsou i lokální topeniště, za tři roky jsme podpořili výměnu 1100 kotlů. Jednáme i s Poláky, odkud jde část emisí, a snažíme se je přesvědčovat, aby okopírovali naše programy na kotlíkové dotace.

Jak chcete pozvednout vzdělanost a celkovou kulturnost města? 
To je něco, co město do budoucna potáhne, ne opravené chodníky. Výdaje na kulturu nyní přesáhnou v Ostravě miliardu korun, to tady nikdy nebylo. Máme speciální granty, dáváme 50 milionů ročně jen na podporu talentů. A neomezujeme se jen na základní školy, které přímo zřizujeme, dáváme peníze i univerzitám, vloni jsme třeba podpořili vznik kulturního centra Pant. Chceme všechny individuální buňky, kde se něco pozitivního pro kulturu a vzdělanost děje, propojit se vzděláváním v jednotlivých typech škol, a to skutečně od mateřských až po univerzity.

Jenže mladí vám stejně odchází. Některé ostravské gymnaziální třídy už pořádají abiturientské srazy v Praze. 
Musíme postupně vylepšit celý mix faktorů, včetně životního prostředí, bydlení, nabídky zajímavé práce, aby se lidem vyplatilo zůstávat tu nebo se po studiích vracet. Příští týden u nás otevírá Porsche Engineering kanceláře, máme Moravskoslezské inovační centrum, lákáme firmy, aby tu budovaly svá centra s vyšší přidanou hodnotou, ne montovny. Vývojové centrum už tu má Siemens, Brose, i v tomhle děláme velký pokrok. Začínáme stavět i městské nájemní byty, celkem s obvody vznikne 400 až 500 nových. Soukromí developeři totiž málokdy nájemní byty staví a my je potřebujeme. Všichni na vlastní bydlení nemají nebo ho kvůli mobilitě, zvláště mladí, ani nechtějí. Hned samozřejmě pohled na Ostravu nezměníme, ale do budoucna jsem optimista. Už nyní se věci mění.

Politikům by prospělo, kdyby dělali i rukama, říká muž, který pro ANO dobyl Ostravu

Bylo by zdravé, kdyby lidé v politice byli dvě tři volební období a pak se vrátili zpátky, míní primátor Ostravy a Babišův kritik v ANO Tomáš Macura. | Video: Martin Veselovský |  20:54

autor: Martin Biben | 28. 10. 2018 16:02

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama