Babišův drsný zásah do poplatků. Pro ČT a rozhlas šok uprostřed roku, už se sčítají škody

„My jsme lidem slíbili, že zrušíme poplatky a financování bude z rozpočtu. A to uděláme. (…) V zákoně mě zajímají jenom dvě věci: jaká částka, nominální částka. A otázka inflační doložky. Neřeším obsah toho, co média vysílají. A pokud bych to měl říct úplně jednoduše – jsem v pohodě se zákony, které tam jsou, stačí změnit jenom financování.“

Tak zní klíčová slova premiéra Andreje Babiše (ANO) na adresu novely zákona o České televizi a Českém rozhlase. Premiér tak v pondělí po jednání vlády reagoval na dotazy novinářů, kteří se ho ptali na stovky připomínek, které k návrhu mají jednotlivá ministerstva. Nakonec v podstatě řekl, že to jediné, co ho zajímá, jsou peníze. A zrušení koncesionářských poplatků.

Související

32:30

„Amatérismus a chaos.“ Expert tepe vládu za třesk v ČT a rozhlase. Říká, co nastane

Těžko říct, zda tím dává od všeho ostatního, s čím přišel ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé), ruce pryč. V každém případě ve stejný den načetlo několik vládních poslanců návrh, který chtějí prosadit ještě předtím, než vejde v platnost celková změna zákona. Jeho podstatou je snaha osvobodit od poplatků vybrané skupiny obyvatel. A zdůvodňují to sociálními ohledy.

Konkrétně chtějí, aby od televizního a rozhlasového poplatku byly osvobozené domácnosti seniorů nad 75 let a podnikatelé i firmy do 50 zaměstnanců namísto nynějších 24 pracovníků. Další klíčová věc spočívá v tom, že by zákon měl platit od prvního dne následujícího měsíce poté, co projde zákonodárným procesem. Takže pokud by například byl schválen na konci září, platit by začal už od 1. října.

Svízel je však v tom, že obě média pracují s rozpočty, které jim schválila Rada ČT a Rada ČRo. Kontrolní orgány veřejnoprávních médií by se tak obratem musely sejít a řešit, jakým způsobem propady v příjmech zapracují do již schválených rozpočtů. A především, jak by se to promítlo do jejich výdajové stránky. Jinak řečeno: vcelku kvapně by musely říct, kde peníze, o které ČT a ČRo přijdou, ušetří.

„Celkový finanční dopad vyjmutí seniorů nad 75 let z poplatkové povinnosti dle navrhované úpravy, tedy pouze těch samostatně žijících nebo domácností tvořených výhradně těmito osobami, a při zohlednění aktuální vysoké občanské angažovanosti a umožnění dobrovolného pokračování v placení poplatků pro tyto osoby navrhovanou úpravou, bude v řádech stamilionů korun českých, což nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby provozovatelů ze zákona,“ uvažují předkladatelé zákona.

Související

Vládní poslanci chtějí rozšířit okruh lidí, kteří nemusí hradit poplatek pro ČT a ČRo

Podivné ovšem je, že do svých výpočtů nezahrnuli výpadek z příjmů od podnikatelů a firem. Obě média navíc tvrdí, že nedisponují věrohodnými daty, a že tudíž pracují pouze s odhady.

„Navrhovaná poslanecká iniciativa znemožňuje předvídatelné a stabilní financování veřejnoprávních médií a je pro Českou televizi zcela nepřijatelná. Nelze jasně a přesně definovat její dopad na další hospodaření České televize,“ reaguje mluvčí České televize Michal Pleskot.

ČT podle něj totiž nedisponuje přesnými daty o struktuře domácností. „Pokud bychom vycházeli z údajů, které jsou uvedené v důvodové zprávě k novele, tj. že se jedná o 600 tisíc přihlášených domácností, kterých se navrhované osvobození týká, znamenalo by to snížení rozpočtu ČT zhruba o jednu miliardu korun. Další výpadek by pak představovala změna u právnických osob, a to ve výši 87 milionů korun,“ vyčíslil Pleskot.

A na doplňující otázku, jaké by to mělo praktické dopady, uvedl, že zaměstnanci ekonomického oddělení veřejnoprávní televize teprve modelují jednotlivé scénáře. A až ve chvíli, kdy vše spočítají, budou moct na naše dotazy odpovědět. Schvalování rozpočtu je jednou z mnoha kompetencí Rady ČT a ČRo. Proto je legitimní o návrhu mluvit právě se zástupci kontrolních orgánů ČT a ČRo.

Související

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu nezávislosti veřejnoprávních médií

A třeba místopředseda Rady ČT Vlastimil Ježek tvrdí, že jde ze strany vlády o další ze série pokusů, jak začít od konce. Co tím přesně myslí? „Pokud chci něco změnit,“ řekl Aktuálně.cz, „musím napřed nově definovat veřejnou službu v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, pak to spočítat a teprve potom se zabývat tím, kolik taková veřejná služba bude stát a odkud na to vezmu peníze.“

Pokud navrhovaná úprava ještě letos vejde v platnost, ocitnou se podle něj ČT a ČRo v neřešitelné situaci. „Vždyť podle evropské úmluvy má být financování médií veřejné služby předvídatelné. Mají mít tudíž také předvídatelné příjmy a pochopitelně z toho plynoucí výdaje. Změna z roku na rok, nebo dokonce z měsíce na měsíc přivede obě média do obrovských problémů,“ upozorňuje Ježek.

A dodává: „Třeba ČT bude mít problém s dodržením platného memoranda nebo s dodržením svých dlouhodobých plánů. A především se dostane do naprosto tragické situace, pokud jde o rozpočet na rok 2026.“ S tím, že peníze alokované na rok 2026, zejména ty, které se týkají výroby nových pořadů, jsou už z velké částí pod smlouvou, tudíž je podle něj prakticky nemožné na nich něco ušetřit.

Ježek se nakonec pozastavuje také nad tím, že zástupci vlády zvolili „dvoukolejný“ postup. „Napřed chtějí schválit novelu, která má osvobodit určitou část obyvatelstva od poplatků, a pak navíc změnit celý zákon o ČT a ČRo. Nerozumím tomu od chvíle, kdy jsem si přečetl návrh nového mediálního zákona z pera ministra kultury nebo jeho spolupracovníků. A je fakt, že od toho momentu se už nedivím vůbec ničemu,“ dodal místopředseda Rady ČT.

Podle Ježka to totiž takto dělat nelze. „Rada ČT má sice jednodušší pozici v tom, že může vyzvat generálního ředitele, aby provedl nějaké úpravy. Avšak pokud zmíněný poslanecký návrh projde, ocitne se management ČT a její generální ředitel v situaci, kdy bude možná muset rušit již uzavřené smlouvy, což je složité. Někdy to nejde a vždycky to stojí nějaké peníze,“ upozorňuje.

„A zase jsme zpět u základní otázky. Pokud z příjmové strany ČT zmizí miliarda, budou se muset rozhodnout, kde a co škrtnou,“ uzavírá Vlastimil Ježek. „A proto by si měli politici uvědomit, že za těmi škrty může být například konec sportovního kanálu nebo ukončení výroby pořadů, jakým je typicky třeba StarDance. A pochopitelně by se řešila také otázka zaměstnanosti, respektive propouštění kmenových zaměstnanců.“

Proto vedení a odbory ČT a ČRo a iniciativa Veřejnoprávně zveřejnily v úterý v podvečer prohlášení, ve kterém vyjadřují protest proti poslaneckému návrhu, který by z měsíce na měsíc zrušil část příjmů z poplatků, a to bez jakékoliv kompenzace. „Návrh byl předložen, aniž by byl promyšlený dopad na obě instituce, které fungují na základě dlouhodobých plánů a závazků schválených jejich radami,“ píše se mimo jiné v dokumentu.

Mohlo by vás také zajímat: „Amatérismus a chaos.“ Analytik tepe vládu za třesk v ČT a rozhlase. Říká, co nastane