Pedagogická fakulta spolu s neziskovou organizací Barevný svět dětí vypracovala projekt Domů nevidíš, který má ochránit žáky základních škol, jež v domácím prostředí čelí problémům různých druhů. V rámci stotisícového rozpočtu, který jim poskytla Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, si autoři museli zvolit jednu sféru, na kterou program zaměří. "Rodinné potíže nepotkávají pouze určitou vrstvu dětí. Vybrali jsme si proto základní školy, jelikož si jimi musí projít každý a zároveň se tam stýkají jedinci všech sociálních skupin," uvedl mluvčí fakulty Tomáš Bederka. Školní psycholožka Markéta Švambrek Šauerová ještě doplnila, že čím menší děti jsou, tím méně se mohou bránit.
V problematické domácnosti žije přes třicet tisíc dětí
- Kolem 2000 dětí prožívá psychické, fyzické či sexuální zneužívání a týrání.
- U více než 5500 dětí dochází k zanedbávání výchovy.
- Přes 20 500 dětí vyrůstá v náhradní rodinné péči.
Kampaň, kterou obdrží e-mailem všechny základní školy v republice, startuje ve středu. Dle Bederky se jedná o práci dlouhodobého a systematického charakteru. "Učitelé už mají k dispozici složité metodiky, které jim radí, jak v krizových situacích postupovat. Naším cílem bylo jejich zestručnění a převedení do srozumitelné podoby," dodal. Webové stránky mají zároveň pedagogům dodat odvahu a ujistit je, že vyhledáním pomoci dítě ještě více neohrozí. V případě, že je dítě ohroženo na životě, zdraví nebo mravním vývoji, má totiž učitel oznamovací povinnost o takovém ohrožení informovat příslušné orgány. Nahlášením problematické rodinné situace však velmi často vzniká konflikt s rodiči.
Projekt se dělí na tři části, z nichž každá cílí na jiné problematické vlivy v domácím prostředí školáků. Jednotlivé postupy jsou specializované na děti v náhradní rodinné péči, na psychické týrání a vyrůstání se samoživitelem. "Učitel by se měl díky checklistu zorientovat a ověřit si, že žádný krok vedoucí k žádoucí pomoci nevynechal," říká sociální pracovnice Veronika Fišerová Činčurová. Kromě těchto návodů se na webových stránkách nacházejí i konkrétní příběhy, díky nimž si pedagogové mohou lépe představit, co se jejich žákovi po návratu ze školy děje.
Učitelé hrají v této problematice zásadní roli, prvotní podezření na problematické zázemí totiž většinou zachytí právě oni, jelikož jsou s dětmi v kontaktu každý všední den. Předsedkyně spolku Barevný svět dětí Zuzana Cesneková proto upozorňuje i na péči učitelů o sebe sama. "Pedagog, který se cítí dobře, se nebude bát poskytnout pomoc svému žákovi a postavit se rodičům," komentovala. Na stránkách nechybí ani kontakty na Linku bezpečí a další organizace.
Účinnost projektu budou jeho tvůrci vyhodnocovat koncem září. V plánu mají spuštění dotazníkového šetření i oslovení konkrétních lidí, kteří návod v praxi využili. Zamětnanci Pedagogické fakulty se dále plánují zabývat i problematikou dětských gangů, se kterými si učitelé často neví rady a jejichž výskyt se především po covidové pandemii značně rozšířil.
