Projekt 30: Revoluce přišla v pravý čas, tvrdí slovenská hokejová legenda Golonka

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
28. 10. 2019 16:55
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Hlavně by si dnešní mladá generace měla připomínat osobnosti z historie," říká slavný slovenský hokejista Jožo Golonka (*1938).
Jožo Golonka na archivním a současném snímku.
Jožo Golonka na archivním a současném snímku. | Foto: ČTK

Jaká nejsilnější vzpomínka se vám vybaví z listopadu 1989?

Dříve nebo později k té revoluci muselo dojít. Co se týče sportu, nechtěli nás za minulého režimu pouštět do ciziny, se vším byly problémy. Ta situace se všemi omezeními už byla neúnosná, to ani nemluvím o dalších profesích. Revoluce podle mě přišla v pravý čas. Uvolnění hranic a všechno ostatní přispělo k tomu, abychom se jako stát mohli rozvíjet. Už dále nešlo, aby bylo všechno nadiktované.

V Česku máte výhodu, že se jako národ nebojíte. Na Slovensku to bylo trochu strnulé, každý se ohlížel na druhého, co udělá. Já jsem v té době trénoval v Německu a tam měla revoluce taky velký ohlas. Pořád se o tom psalo v novinách, měl jsem obrovskou radost, že se konečně něco děje. Opravdu už to bylo na spadnutí.

Jak hodnotíte uplynulých třicet let svobody? Jako úspěch, neúspěch, remízu…

Revoluce nám přinesla mnohá pozitiva, ale i negativa. Když budu mluvit o sportu, mrzí mě, že sportovci ze zahraničí donesou domů málo peněz. Ano, přinesou s sebou určité know-how, ať už hrají NHL, nebo třeba NBA. Jenže i po třiceti letech zůstala v tomto směru pořád velká díra a existují osoby, které výrazně zbohatly díky tomu, že nějakým způsobem obešly daně. Spekulace, nezodpovědnost a nekonečná soudní řízení, to jsou další negativa.

MS 1969 v hokeji, Stockholm: Václav Nedomanský (vlevo) a Jozef Golonka.
MS 1969 v hokeji, Stockholm: Václav Nedomanský (vlevo) a Jozef Golonka. | Foto: ČTK

Nerespektují se zákony, pleteme si je s anarchií. Kdo má o korunu více, myslí si, že si může dovolit velké věci. Společnost se rozděluje jen podle ekonomických stimulů, ne podle toho, co ten člověk dokáže. Ale jsou tu samozřejmě pozitiva, můžeme volně cestovat, máme jednotnou měnu. Přesto si myslím, že stále zaostáváme za vyspělými zeměmi Evropy.

Ještě jsme se nedokázali přizpůsobit evropskému tempu a ekonomickému vývoji. Mrzí mě třeba, že na Slovensku stále ještě neumíme dobře využít krásné země a přírody. Na druhou stranu kdo chce pracovat a vynaloží úsilí, nemá se špatně.

Jsou dnes hesla sametové revoluce - svoboda, demokracie, pravda a láska - vyprázdněná? Nebo jsme se změnili my?

V začátcích nové éry měla ta hesla svůj význam. Ale už jsem mluvil o tom, že dnes si mnozí demokracii vysvětlují jako anarchii, že si mohou dělat, co chtějí. Policie skoro není respektovaná, je zde velká korupce. Pokud chcete něco vyřídit, hledají se boční cestičky. Někteří mladí lidé si představují demokracii tak, že není potřeba pracovat a všechno jim spadne do klína. Potom láska, to je pěkná věc, ale v první řadě by to měla být láska k vlastnímu státu.

Jožo Golonka v hokejové kabině na začátku 90. let minulého století.
Jožo Golonka v hokejové kabině na začátku 90. let minulého století. | Foto: ČTK

Nelíbí se mi, když u nás někdo vystuduje a odejde do ciziny. Cizí zemi jeho studium nic nestálo, přišla k vysokoškolákovi zdarma. Máme světově uznávané školské instituce, ale studenti končí v zahraničí. A rozhodně nemůže ani v nejdemokratičtější zemi platit, že si každý dělá, co chce. Určitá disciplína vždycky musí být a to je to, co nám pořád ještě chybí. Láska k penězům je trochu málo. Morálka klesla, lidé se navzájem očerňují a každý si může napsat, co chce, aniž by k tomu měl důkazy. Bude trvat minimálně jednu další generaci, než se všechno srovná nebo vylepší.

Co by měli podle vás Češi dělat, aby nepřišli o hodnoty listopadu 1989?

Hlavně by si dnešní mladá generace měla připomínat osobnosti z historie. Kolik máme úspěšných lidí? Dnes se pomalu neví, kdo byli Masaryk nebo Dubček. To je pro mě něco neskutečného. Skoro nikdo neví, že československý stát založili Masaryk se Štefánikem. Hodnoty generací, které zde něco vybudovaly, jsou znegované, a to absolutně. Ve vědě, v kultuře, ve sportu. Každý se ohání tím, že je nová doba, ale to, co tady teď máme, přece musel někdo vybudovat.

Postavili jsme přehrady, elektrárny. Je třeba si vážit historických osobností, včetně těch, které se zasadily o sametovou revoluci. Zase odbočím ke sportu a hokeji. Dnes se hokejisté nehodnotí podle výkonu, ale podle výdělku. Hodně si vážím osobností, jako jsou Jaromír Jágr, Martin Straka nebo kluci z Litvínova. Nehledě na peníze se vracejí a pomáhají svým mateřským klubům. Nepopírám, že technologie jde dopředu a lidé získávají úplně jiné zkušenosti, ale nesmíme zapomínat, kdo nám ten rozvoj umožnil.

Zde naleznete další odpovědi z velké ankety online deníku Aktuálně.cz k 30. výročí listopadu 1989. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při explozi bomby v Afghánistánu zahynuli nejméně tři lidé

Při koordinovaném útoku radikálů z hnutí Tálibán na policejní základnu na východě Afghánistánu zahynuli nejméně tři lidé a dalších zhruba 30 bylo zraněno. Oznámily to podle agentury Reuters místní úřady. Afghánské ministerstvo vnitra předtím informovalo o explozi výbušnin nastražených v automobilu u policejní základny.

Šéf zdravotnické služby v provincii Chóst Habíb Šáh Ansárí řekl, že do nemocnice byla dosud převezena tři těla a na 30 zraněných z řad civilistů i vojáků. Mluvčí afghánského ministerstva vnitra Tarik Aran předtím prohlásil, že explodovalo vozidlo plné výbušnin poblíž základny patřící zvláštním policejním silám a že po útoku byli zabiti nejméně čtyři útočníci. Další dva v době sdělení ještě odolávali vládním oddílům. Na místě se rozpoutala přestřelka.

Útok se odehrál v době, kdy v Kataru od září pokračují rozhovory mezi afghánskou vládou a hnutím Tálibán o budoucnosti asijské země. Rozhovory, které mají vést ke snížení napětí v Afghánistánu, zatím nepřinesly konkrétní výsledky.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Americký Senát schválil nominaci Barrettové do nejvyššího soudu

Americký Senát hlasy republikánské většiny schválil nominaci Amy Coneyové Barrettové do funkce soudkyně nejvyššího soudu. Informovala o tom agentura Reuters. Je to týden před prezidentskými volbami velký úspěch prezidenta Donalda Trumpa, který ji nominoval. Jeho kandidátka posílí konzervativní většinu v devítičlenném tribunálu v poměru šesti ku třem.

Senátoři hlasovali v pondělí pozdě večer téměř výhradně podle stranické příslušnosti. Pro Coneyovou Barrettovou se jich vyslovilo 52, proti její nominaci bylo 48 členů horní komory amerického Kongresu. Proti hlasovala jediná republikánská zástupkyně - senátorka za stát Maine Susan Collinsová, která už dříve uvedla, že nemá nic proti kvalifikaci navržené kandidátky, ale nemyslí si, že je vhodné hlasovat o jejím schválení před volbami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy