Praha, Mrákotín - Pro někoho jsou vesnické koloniály a malé obchůdky jen připomínkou starých časů, pro statisíce lidí v malých obcích jsou však cennou službou, která jim dokáže ušetřit spoustu času při nákupu základních potravin a dalšího zboží.
Tyto prodejny nyní hromadně mizí, pro spoustu z nich byla poslední kapkou elektronická evidence tržeb. Její druhá vlna odstartovala ve středu, spadají do ní všechny velkoobchody a maloobchody. Podobný dopad už pocítily také venkovské hospody, ty začaly evidovat tržby s první vlnou v prosinci.
Příkladem může být koloniál v Mrákotíně. Majitelka v důchodovém věku sice uměla obsloužit stovky lidí prodejem pečiva nebo prášku na praní, s počítačem ale nikdy nepracovala. "Obchod provozovala už od revoluce, ale když přišla EET, rozhodla se zavřít," řekl starosta obce Miroslav Požár. Úplně stejně dopadla hospoda ve vedlejší Lhotce.
Podle Jana Sedláčka, místopředsedy Sdružení místních samospráv, jehož členy jsou představitelé stovek obcí v České republice, druhá vlna ukáže, jak elektronická evidence dopadne na podobné typy obchodů. "Samotná EET nemusí být jediným důvodem, proč obchody na vesnicích končí, ale je pro mnohé z nich poslední kapkou," řekl Sedláček.
Poukázal na to, že EET sice dokáže narovnat podnikatelské prostředí a omezit takzvanou šedou ekonomiku neboli krácení daní v podobě nevykázaných tržeb, to však mnohdy nebývá případ vesnického koloniálu. "Často ho skutečně vedou důchodci, kteří si v krámku skoro nic nevydělají, ale berou to jako službu lidem. Pro ně evidence tržeb znamená konec," dodal Sedláček.
Z vesnic odcházejí lidé
Elektronická evidence tržeb dopadla na tyto podnikatele v době, kdy z vesnic odcházejí lidé a tím pádem i jejich zákazníci. Stát by si měl proto uvědomit, kde v podobných případech končí obchodní podnikání s rizikem krácení daní a kde začíná služba lidem v obci. "Kde to nevydělává, ale pro lidi je možnost nákupu důležitá, měl by podobné živnostníky stát podpořit, a ne po nich chtít evidenci tržeb," uvedl Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Porovnává drobné živnostníky například s řidiči autobusu, kde stát nebo kraje už jejich význam pro lidi žijící na venkově pochopily. "Když mohou dávat miliony korun na platy pro řidiče, proč podobně nepodpoří majitele malých obchodů," říká.
Šancí pro malé obchodníky jsou dotace. Například Pardubický kraj pro letošek na program obnovy venkova vyčlenil 70 milionů korun. Žádat mohou jednotlivé obce a peníze použít na zachování místních obchodů. "Schází se nám desítky žádostí ročně z nejmenších vesnic, většinu se nám podaří uspokojit," řekl pardubický hejtman Martin Netolický.
V souvislosti se startem druhé vlny EET kraj podporu navyšovat nebude. "Ale snažíme se celkovou částku zvyšovat průběžně o pět až sedm milionů korun ročně," dodal hejtman.
Tvůrce zákona a ministr financí Andrej Babiš starostům vesnic opakovaně vzkázal, aby se provozování koloniálu nebo hospody ujaly právě obce. Ty neplatí daně, a proto ani nepodléhají EET. U starostů však s podobnou radou nepochodil. "Ať si to pan ministr sám zkusí a pak ať něco říká," reagoval starosta Mrákotína Miroslav Požár.
