Proč strašíte lidi kolapsem? Raději jednejte se mnou, vzkazuje lékařům Babiš

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
2. 5. 2016 5:28
Ministr financí Andrej Babiš si rozhněval zdravotníky tím, že jim odmítá přidat peníze na platy. Zdravotnictví bude patrně jedním z hlavních témat podzimních krajských voleb. Šéf ANO se teď proto snaží získat zdravotníky na svou stranu a přesvědčit je o tom, že slova o neprůhledném a neefektivním hospodaření nemocnic nepatří jim. “Vím, že to není chyba řadových lékařů a sester, jejich práce si velmi vážím a chci ve spolupráci s nimi ten systém reformovat. Nejsem nepřítelem lékařů, ale jejich spojencem,“ napsal Babiš HN a Aktuálně.cz v e-mailovém rozhovoru.
Foto: Economia

Česká lékařská komora a odbory mluví o kritickém nedostatku lékařů i sester v nemocnicích. Jak na tyto informace reagujete?

Psal jsem to panu Kubkovi (šéfovi České lékařské komory). Nemyslím si, že situace je tak strašně tragická a že kritický nedostatek lékařů či sester se týká plošně všech nemocnic. Ano, někteří lékaři odcházejí do zahraničí. Ovšem pokud bychom se podívali na jiné profese, zjistili bychom také určitou míru migrace za prací. Často důvodem nejsou pouze peníze, ale lidé odcházejí kvůli získání cenných zkušeností a po nějaké době se opět vrátí. Ostatně z Německa také odchází tisíce lékařů například do Švýcarska.

Mimochodem, nedávný průzkum mezi studenty vysokých zdravotnických škol ukázal, že 72 % oslovených plánuje pracovat v českém zdravotnictví, z toho naprostá většina v nemocnicích, 28 % studentů pak plánuje po studiu odejít do zahraničí. To nejsou tak zdrcující čísla. Nemocnice musí také samy zlepšit personální politiku a více se zajímat o studenty či absolventy medicíny. Je obtížné konkurovat Německu platy, ale můžeme konkurovat, pokud jde o pracovní prostředí a celkovou atmosféru v nemocnicích. V některých nemocnicích to již pochopili a pracují na tom.

Stále mluvíte o neefektivitě, plýtvání a korupci ve zdravotnictví. Co konkrétně máte na mysli?

Efektivita je přímo spojená s transparentností. V prvé řadě je tedy třeba dát karty na stůl a jasně ukázat, za co se peníze utrácejí. Ani pan Kubek ani ministr zdravotnictví (Svatopluk) Němeček mi nebyli doposud schopni odpovědět na otázku, kam šlo těch 23,9 miliardy korun, které české zdravotnictví dostalo v letech 2014 a 2015 z titulu vyššího výběru pojistného a navýšení plateb za státní pojištěnce. V roce 2016 pak podle plánu má do systému přitéct navíc 8,8 miliardy korun. Jde přitom v porovnání s předchozím obdobím o enormní nárůst.

Opakovaně jsem apeloval na ministerstvo zdravotnictví, aby vytvořilo po vzoru ministerstva financí projekt opendata českého zdravotnictví, aby se jasně ukázalo, za kolik peněz a v jaké kvalitě nakupují nemocnice léky, zdravotnický materiál či služby.

V čem konkrétně by to mělo pomoci?

Proč, když se jedná o veřejné prostředky, nemůžeme vidět na jednom místě přehledně veškeré smlouvy, faktury, jednotkové nákupní ceny, provozní náklady či vyúčtování péče uhrazené zdravotními pojišťovnami? Proč každá nemocnice vykazuje jiné ceny za nákup identického zdravotnického prostředku? Proč nemocnice v minulosti prokazatelně vykazovaly zdravotním pojišťovnám například defibrilátory v průměru za 800 tisíc korun, když jejich tržní cena byla 255 tisíc korun?

Proč máme v Moravskoslezském kraji 11 magnetických rezonancí, přičemž některé z nich jsou vzdálené jen dva kilometry od sebe, často nejsou plně využity a připravuje se nákup dalších? Přitom jedna taková magnetická rezonance stojí 30 milionů korun a roční náklady na provoz z veřejného zdravotního pojištění jsou dalších 30 milionů korun. Nebylo by lépe tyto peníze investovat do personálu? Neefektivita v systému je tu stále. Stačilo by si udělat porovnání nemocnic napříč republikou a podívat se, jak a v čem se liší náklady léčení stejného onemocnění u různých nemocnic. Jsem přesvědčen, že rozdíly budou v řádu desítek procent.

Kdo je podle vás viníkem neefektivního českého zdravotnictví?

Viník není jeden. V prvé řadě samozřejmě ministerstvo zdravotnictví, které nastavuje systém včetně úhrad zdravotní péče. Dále jsou to zdravotní pojišťovny, jejich smluvní politika či nedostatečná revizní činnost. Jsou to přitom právě zdravotní pojišťovny, které by měly efektivitu po poskytovatelích péče vyžadovat. Tak aby jejich pojištěnci dostali co nejvyšší kvalitu péče za co nejnižší náklady. A pak jsou to samozřejmě poskytovatelé samotní, tedy zejména nemocnice.

Problémem je, že neexistuje žádná motivace k tomu, aby se chovaly hospodárně. Podívejme se kupříkladu na některé krajské nemocnice. Zlín, Pardubice, Karlovy Vary a tak dále. Je jedno, jakou ztrátu vytvoří, zda 10, nebo 100 milionů korun. Stejně vždy přijdou krajští politici, kteří jim z rozpočtu ochotně poskytnou dotaci na sanaci ztráty, a jede se dál. Podívejme se, co se stalo před několika dny ve Zlíně, kde hejtman Mišák rozhodl, že odpustí svým nemocnicím dluh 186 milionů korun s odůvodněním, že kraj má peněz dost. To je absurdní, vždyť jde o peníze občanů! Motivace neexistuje ani pro zvyšování kvality péče. Pokud by šly peníze za pacientem, bylo by to něco jiného, ale k tomu potřebujeme změnit systém.

Co by se podle vás mělo v první řadě změnit?

Na prvním místě je třeba říci, že zdravotnictví schází jakákoliv koncepce. Ve zdravotnictví se žije z roku na rok, což je jeden ze základních problémů. Pokud bych měl říci několik konkrétních kroků, na prvním místě by to byla již zmiňovaná transparentnost, a to nejen pokud jde o náklady, ale i informace o kvalitě péče. Dále musíme jednoznačně elektronizovat české zdravotnictví, protože tak zabráníme duplicitním či nedůvodným vyšetřením, která jsou placena ze zdravotního pojištění.

Pokud jde o financování péče, musí se změnit systém každoročního dohodovacího řízení o nastavení úhrad zdravotní péče mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli, který je nefunkční, neboť k dohodě mezi nimi ve většině případů nikdy nedojde.

Nakonec je to ministerstvo zdravotnictví, které stanoví bez ohledu na ekonomickou realitu úhrady péče ve své vyhlášce, netransparentně a chaoticky pod vlivem lobbistických tlaků určitých poskytovatelů. Systém financování je nutné změnit tak, aby peníze šly za pacientem. No a pak je nutné změnit mentalitu managementu nemocnic, aby se například nezajímal jen o to, jaký nový přístroj pořídit, ale zda pro takový přístroj reálně existuje využití. Důležitá je motivace. V mnoha případech však není management odpovědný za špatné výsledky v hospodaření nemocnic.

Lékaři na výtky o neefektivitě namítají, že sami nemohou ovlivnit hospodaření ve své nemocnici, nadto v celém systému, a není tak férové podmiňovat zlepšením efektivity zvýšení jejich platů a zlepšení jejich pracovních podmínek. Jak na toto reagujete?

Vím, že to není chyba řadových lékařů a sester, jejich práce si velmi vážím a chci ve spolupráci s nimi ten systém reformovat. Nejsem nepřítelem lékařů, ale jejich spojencem. Ovšem nerozumím tomu, proč Česká lékařská komora netlačí na managementy nemocnic, ministra zdravotnictví. Proč si platí drahou kampaň, kterou chtějí upozornit na to, že ve zdravotnictví nejsou peníze na jejich platy? Proč raději neudělají kampaň, která by upozorňovala na nešvary celého systému? Proč hned straší lidi kolapsem zdravotnictví a raději nejednají se mnou o tom, jak situaci zlepšit?

Jak hodnotíte dosavadní kroky ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka?

Nejsem tady od toho, abych hodnotil kroky koaličního ministra. Od hodnocení jeho práce je tady pan premiér. Pokud on nevidí problémy, tak já na ně mohu upozorňovat horem dolem a k ničemu to nepovede. Ovšem nejsem to pouze já, kdo říká, že české zdravotnictví má problémy, které nejsou spojeny s podfinancováním, ale s tím, jak je s prostředky v systému nakládáno.

Opakovaně na to upozorňují nezávislí odborníci, stejně jako mezinárodní instituce jako Evropská komise, OECD či WHO. Ostatně šéfka WHO Margaret Chanová v červnu minulého roku při své návštěvě v Praze jasně prohlásila, že při změně systému je možné omezit plýtvání a ušetřit až 30 procent zbytečných nákladů. Jsem o tom rovněž přesvědčen.

Premiér i ministr zdravotnictví přistoupili na požadavek odborů a profesních organizací navýšit platby za státní pojištěnce. Za jakých podmínek byste s tím souhlasil? Co konkrétně by nejprve muselo být splněno?

Nechápu, jak mohli přistoupit na jejich požadavky a nekonzultovat to se mnou. Přeci já jsem správce státní pokladny a jako jediný ministr ve vládě jsem odpovědný za to, abych sehnal peníze do rozpočtu. Ostatní je jen utrácejí. Zvyšování deficitu nepřichází v úvahu, pan premiér s panem ministrem tedy musí říci, kde peníze vzít.

Také nechápu, proč premiér nepodmínil dohodu zefektivněním celého systému, zřejmě mu plýtvání finančními prostředky nevadí. Doufám, že to na koaliční úrovni budeme ještě řešit, protože požadavky na navýšení platby za státního pojištěnce musejí být realizovány společně s reformami. Například by měl být zaveden systém stejné úhrady za diagnózu, protože tím by došlo k zavedení férových podmínek pro všechny.

Sám podnikáte ve zdravotnictví. Jaká pravidla uplatňujete ve vašich reprodukčních klinikách FutureLife, aby bylo jeho hospodaření efektivní?

Kolegové z FutureLife zavedli ve všech klinikách centrální nákup, zefektivnili celý systém a ušetřili desítky procent. A to jsme kliniky kupovali od soukromých provozovatelů, kteří se chovali hospodárně. V reprodukčním byznysu rovněž funguje systém DRG (klasifikační systém nemocných), jednotné úhrady od pojišťovny za diagnózu, což celý byznys tlačí k větším výkonům a orientaci na úspory a kvalitu poskytované péče.

Myslíte si, že by si státní, krajské a městské nemocnice měly v otázkách hospodaření vzít příklad z toho, jak nemocnice vedou soukromí provozovatelé typu Agel nebo Penta?

Nebudu dělat nikomu reklamu. Faktem ale je, že princip hospodaření nemocnice je stejný bez ohledu na to, kdo ji vlastní. Každá nemocnice má výnosy a náklady, nakupuje léky, materiál, služby. Rozdíl je v tom, že třeba pokud jde o centrální nákupy, tak státní nemocnice neustále hledají důvody, proč to nejde.

U soukromníků je to však běžná praxe, protože dobře vědí, že když je konkurence a o zakázky soutěží vícero dodavatelů, tak mohou získat lepší cenu a v celkovém důsledku jim to ušetří peníze. Pokud je při nákupu konkurence, zvyšuje to vaše šanci získat tu nejlepší možnou nabídku. Nechápu, že stát se tomu neustále brání.

Co si myslíte o názoru sociálních demokratů, že by se nemocnice měly privatizovat jen minimálně a zcela výjimečně?

My nechceme privatizovat nemocnice. My chceme nemocnice řídit stejně dobře, jako kdyby byly privátní. To znamená efektivně, transparentně a odpovědně. Ušetřené peníze pak musí jít na platy doktorů, sestřiček a zdravotního personálu. Management nemocnic musí pochopit, že investice do lidí je důležitější než investice do betonu.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Atlético porazilo Villarreal a vede španělskou ligu o pět bodů

Fotbalisté Atlética Madrid ve španělské lize zvítězili na hřišti Villarrealu 2:0 a upevnili si první místo. Svěřenci trenéra Diega Simeoneho vedou neúplnou tabulku o pět bodů před Barcelonou a navíc mají jedno utkání k dobru.

Atlético se dostalo šťastně do vedení ve 25. minutě. Po rohu hlavičkoval Stefan Savič, domácí gólman Sergio Asenjo při zákroku trefil spoluhráče Alfonsa Pedrazu a od jeho zad se míč odrazil do branky. V 69. minutě přidal pojistku střídající Joao Félix přízemní střelou.

Madridský tým v La Lize vyhrál po dvou zápasech, sedmý Villarreal naopak protáhnul čekání na vítězství na sedm kol.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Inter vede italskou ligu o čtyři body, AC Milán vyhrál v Římě

Fotbalisté Interu Milán ve 24. kole italské ligy porazili doma FC Janov hladce 3:0 a vedou tabulku o čtyři body před městským rivalem AC. "Rossoneri" vyhráli na stadionu AS Řím 2:1 a v Serii A zabrali po dvou porážkách za sebou bez vstřeleného gólu.

Inter nakročil k pátému ligovému vítězství za sebou už ve 32. sekundě, kdy otevřel skóre Romelu Lukaku. Belgický útočník v 69. minutě připravil druhý gól pro Mattea Darmiana a chvíli nato Lukakuovu střelu dorazil hlavou střídající Alexis Sánchez. Janovský tým v italské lize prohrál po sedmi kolech a je třináctý.

AC Milán dal v úvodní desetiminutovce dva góly, ale ani jeden neplatil kvůli ofsajdu. Na druhé straně zase nebyla uznána trefa Henrika Mchitarjana. První regulérní branku tak vstřelil ve 43. minutě Franck Kessié z penalty. Římský tým dobře vstoupil do druhé půle a brzy srovnal Jordan Veretout přesnou střelou. Hostům ale rychle vrátil vedení v 58. minutě Ante Rebič po otočce a přesné střele. Domácí už podruhé neodpověděli a zůstali pátí.

Bergamo zvítězilo 2:0 na hřišti Sampdorie Janov, za kterou nastoupil v základní sestavě český reprezentační záložník Jakub Jankto. Atalanta se posunula na čtvrté místo neúplné tabulky.

Jankto měl v 10. minutě jednu z prvních šancí utkání, ale jeho střelu zpoza šestnáctky zlikvidoval brankář Marco Sportiello. Bergamo poslal do vedení krátce před pauzou Ruslan Malinovskij povedenou ranou do horního růžku. V 70. minutě přidal pojistku Robin Gosens. Hosté v Serii A zvítězili potřetí za sebou, desátá Sampdoria podruhé v řadě nebodovala a neskórovala.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Syrská armáda zasáhla proti izraelským střelám nad Damaškem

Syrská protivzdušná obrana zasáhla proti izraelskému raketovému útoku mířícímu na jižní okraj Damašku. V neděli o tom informovala syrská televize a další média, na něž se odvolala agentura Reuters. Sýrie zatím neohlásila žádné oběti. Mluvčí izraelské armády odmítl informaci o útoku komentovat.

Syrská armáda tvrdí, že protivzdušná obrana většinu izraelských střel zlikvidovala dřív, než dopadly na cíl. "Naše protivzdušná obrana nad Damaškem zneškodnila nepřátelské rakety," oznámila syrská agentura SANA.

Izrael podniká v Sýrii útoky hlavně na íránské oddíly a jejich spojence z libanonského Hizballáhu. Jeho snahou je zabránit Íránu Hizballáh vyzbrojovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy