Proč přišlo K.O. státních maturit před 1. ostrým kolem

Jakub Novák
26. 12. 2012 7:45
Rok 2012 státním maturitám definitivně podřízl větev
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - "Jestliže si chcete být naprosto jisti, že ministr rozhodnutí nepřijme, musíte říct, že je odvážné," řekl v jednom z dílů kultovního britského seriálu Jistě, pane ministře sir Humphrey.

O nadčasovosti tohoto výroku svědčí i příklad letošního pádu státních maturit.

Poté, co letos na jaře propadla u maturit asi pětina studentů, dosáhl nátlak studentů, jejich rodičů a různých zájmových skupin a sdružení takové míry, že se ministerstvo školství rozhodlo "zkoušku dospělosti" v současné podobě zrušit.

Pokračovat za současného stavu by totiž opravdu "odvážným" rozhodnutím bylo a na veřejnosti nepříliš populárnímu Nečasovu kabinetu by rozhodně na popularitě nepřidalo.

Studentům na letošních maturitách vadilo, že jejich slohové práce opravovali externí hodnotitelé podle jednotného zadání (takové hodnocení považovali za neobjektivní; ve skutečnosti bylo často problémem nepochopení zadání).

Kolik hlav, tolik názorů

Kromě toho byly maturity poznamenány i "příliš těžkými" testy z matematiky; výsledky se poté musely "harmonizovat" a výsledné hodnocení zmírnit - i  v tomto případě se však našli kromě kritiků i obhájci obtížnosti zadání testových otázek.

I kvůli tomu budou maturity minimálně v následujících dvou letech jednoúrovňové a pouze ze dvou předmětů - češtiny a volitelně cizího jazyka nebo matematiky; hodnocení slohů se navíc vrátí zpět na školy.

Podle původních plánů přitom mělo v roce 2013 (po šestnácti letech od prvních krůčků ke státní maturitě a 1,448 miliardy korun utracených za její přípravu od roku 1999 do poloviny letošního roku) dojít k náběhu maturitní zkoušky v plné podobě - tedy jako dvouúrovňové zkoušky povinné ze třech předmětů.

Vyzkoušejte si: Jak byste odmaturovali z češtiny?

"Situace by se jenom zhoršovala, protože se zkoušky měly rozšiřovat - a už teď víme, že zkoušky by nebyly dobře připraveny," obhajoval svůj návrh redukce maturit v následujících letech před sněmovním školským výborem ministr Petr Fiala.

"Pokud neuděláme změny, o které vás prosím, byla by situace ještě horší," dodal.
Z čela CERMAT, který zkoušku organizuje, byl odvolán Pavel Zelený a zároveň byla sestavena "politicky korektní" pracovní skupina, která dostala za úkol navrhnout řešení stávajících problémů a zároveň připravit novou podobu zkoušky.

"Když už nás maturity stojí ročně 200 milionů, měli bychom o jejich kvalitě přesvědčit veřejnost," řekl k odvolání Zeleného Fiala. Vedením CERMAT byl pověřen jeho výkonný ředitel Jiří Zíka.

Kdo na Zeleného místo?

Zelený však po svém odvolání na CERMAT zůstal - na pozici ředitele sekce analýz, kterou pro něj vytvořil právě Zíka. Zelený se však nakonec kvůli "tlaku na jeho osobu" rozhodl o pět měsíců později CERMAT definitivně opustit.

Bývalý ředitel CERMAT Pavel Zelený.
Bývalý ředitel CERMAT Pavel Zelený. | Foto: Ludvík Hradilek

Ministerstvo následně vypsalo výběrové řízení na šéfa CERMAT, o toto místo spojené s měsíčním platem ve výši téměř 65 tisíc se kromě Zíky utkají další tři kandidáti.

Nepříliš velký zájem o tuto pozici není zase tak překvapivý - na nového ředitele čekají nelehké úkoly, ať už jde o navrácení důvěry veřejnosti v maturitu jako takovou, či vůbec obhájení funkce a potřebnosti samotného CERMAT.

Tíživé dědictví

Součástí dědictví minulosti jsou také pochybnosti nalezené Evropskou komisí. Ta totiž v projektu se zkratkou PRO.MZ (Příprava podmínek reformované maturitní zkoušky) identifikovala nesrovnalost ve výši asi 60 milionů - důvodem je pochybení v zadávacím řízení.

Pokud se tyto nesrovnalosti potvrdí, zaplatí vydané peníze nikoliv Brusel, ale zřejmě přímo ministerstvo.

Odmaturovali byste z matematiky? Zkuste to!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy