Pro rektora Konvalinku hraje čas, lidi kauza přestane později bavit, říká Jiříček z ČVUT

Michaela Vařeková, Aleš Ligas
13. 11. 2016 16:15
Studenti i pedagogové z Českého vysokého učení technického (ČVUT) podepisují petici za odvolání rektora Petra Konvalinky. Kritizují jej především především za to, že zaměstnával jako svého poradce Miroslava Elfmarka. Ten byl v té době obžalován kvůli podvodu a snažil se prý ovládat univerzitu. Kvůli jeho působení měli odejít z funkcí kvestor a ředitelka kolejí a menz. Profesor fyziky Ondřej Jiříček v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že je navíc s rektorem špatná komunikace. K jeho odvolání ale podle něj nejspíš nedojde.
Studentský protest za odvolání rektora Petra Konvalinky.
Studentský protest za odvolání rektora Petra Konvalinky. | Foto: Michaela Vařeková

Senát vaší fakulty se v pátek shodl na tom, že je situace okolo rektora Konvalinky znepokojivá. Shodli se na tom jednoznačně všichni členové senátu?

Usnesení odhlasovali všichni, shoda byla. Na půdě ČVUT se dějí divné věci. Pan rektor se tváří, že je všechno v pořádku, ale my si myslíme, že nic v pořádku není, proto tato reakce. Byli bychom raději, kdyby se o nás psalo v jiném světle, než v jakém se o nás píše.

Pan rektor Konvalinka tvrdí, že se ničeho špatného nedopustil.

Pan rektor je vrcholným orgánem. Máme právo jej kritizovat, když vidíme, že se zde děje nějaké neprůhledné financování odboru, který sám vytvořil. Navíc právě on zaměstnal poradce, na kterého potom vypluly různé kauzy. Je třeba říct, že se vždycky opíral o presumpci neviny. Ale je otázka, jestli se nedá u člověka, který má na krku několik žalob a nepravomocné odsouzení, očekávat, že není apriori čistý.

Takovýchto střípků do mozaiky je víc. Samotný fakt, že se nám kvestoři, což by měli být vrcholní ekonomové vysoké školy, střídají jak na běžícím páse, je podezřelý. Napovídá to, že personální práce nebude asi v pořádku. Každý se může splést, ale je zvláštní, když se splete třikrát. To je tedy pouze můj názor, ale pravda je taková, že součet všech těch zvláštní věcí panu Konvalinkovi alespoň uvnitř ČVUT tak úplně neprospívá. Navíc jste si toho všimli vy novináři.

Zájem médií a veřejnosti je asi zcela přirozenou věcí vzhledem k tomu, jakou instituci pan rektor Konvalinka zastupuje.

Samozřejmě. ČVUT je velká a známá škola a máme tisíce studentů a absolventů.

A přes tisíc studentů se už podepsalo pod petici vyzývající rektora Konvalinku k odstoupení z funkce. Překvapuje vás tato studentská iniciativa?

Nepřekvapuje. Studenti jsou radikálnější než pedagogové, ale jsou radikální jen tehdy, když se něco děje. To je ale samozřejmě dobře, že jim dění není lhostejné.

Jakým směrem se ubírá rektorova komunikace s lidmi z ČVUT, kteří se proti němu veřejně staví?

První vyjádření akademické obci bylo poněkud agresivnější, pan rektor jej potom stáhl, druhé vyjádření je mnohem víc vstřícnější, ale zároveň vcelku mlhavé. Pan rektor stále říká, že s panem Elfmarkem udělal chybu, že se za to omluvil a že už mu mají dát všichni pokoj. Ale pokud mám být konkrétní, stále je tu manželka pana Elfmarka, která v jistý okamžik, a ten dokument existuje, nabyla příkazem rektora pravomoc řídit kohokoliv, cokoliv a dozvědět se všechny informace. Což je mimochodem pravomoc, kterou ze zákona má pouze rektor a nikdo jiný.

Když je pravomoc převedena na osobu, která je sama sice zcela čistá, ale konec konců s panem Elfmarkem bydlí, není to úplně nejšťastnější krok. Ten příkaz potom pan rektor zrušil, zajímavé je, že ho nenajdete v archivu. Ale stihl jej rozeslat, takže je v archivech jiných.

Co se podle vás nyní bude dít? A co se vlastně dít může?

Situace je taková - buď pan rektor tlak neustojí a vzdá to, nebo Akademický senát navrhne jeho odvolání. To první by podle mého bylo správné, ale nemyslím si, že by to chtěl udělat. To druhé se podle mého nestane.

V Akademickém senátu se minulý týden dělalo hlasování, ze kterého vyplynulo, že tam má čtyřiadvacet poměrně razantních odpůrců. Senátorů je nyní třicet tři bez studenta, který v mezičase obhájil doktorát a odešel. Dvacet čtyři studentů v tuto chvíli netvoří třípětinovou většinu, která je k návrhu na odvolání rektora potřeba. Potom tam má jakési své zastánce a jistou mlčící část. A já nejsem ten, kdo by šel obcházet mlčící část a přemlouval ji, ať hlasuje proti rektorovi. Pak rektor ji sice obchází, ale já bych nic podobného neudělal. Tedy si myslím, že varianta, že by ho senát odvolal, se nestane. Kdyby se to stalo, stejně tak kdyby abdikoval, je čistě na panu prezidentovi, co se bude dít dál.

Rektora jmenuje prezident republiky a ten za něj musí někoho pověřit. Koho by pověřil nemám nejmenší tušení, nepřemýšlel jsem nad tím a asi bych to ani nevymyslel. Pan rektor má do konce svého funkčního období něco přes rok. Jsou tady někteří, kteří hlasují proti jeho odvolání a říkají, že to nestojí za to. Já si myslím, že to za to stojí, ale to je můj osobní názor.

Stanislav Jeřábek, tvůrce petice a iniciátor studentského odporu, říká, že podle něj představuje problém především to, že kauza okolo Miroslava Elfmarka, v níž pan rektor figuruje, poškozuje jméno ČVUT. Proto jej opakovaně vyzval k rezignaci. Jste stejného názoru?

Myslím si to taky. Je to jeden z důvodů, proč jsem se pod tu petici podepsal, třebaže si myslím, že je určena především studentům a nemíří na pedagogy. Obvykle petice nepodepisuji, ale už jsem dlouho nepotkal žádnou podobnou, v které by mi nic výrazně nevadilo. Občas si říkám, že petice je pro dobrou věc, ale nelíbí se mi její vyznění. Myslím si, že apel na rektora je napsaný dobře, že Stanislav Jeřábek vystihl, oč tu hlavně jde. Navíc na stránkách informuje o tom, jak se kauza vyvíjí a dává prostor vyjádřením pana rektora, čímž tomu dává docela dobrý signál.

Vyjádřil se pan rektor k dnešnímu zasedání? Muselo se k němu dostat, že hodláte jednat mimo jiné právě o něm.

My jsme ho sem pozvali. Je to jedna z dalších věcí, která se pan rektorovi často vytýká a v kauze se projevuje. Jeho reakční doba je zvláštní. Když pošlete panu rektorovi dopis, tváří se, že ho dostal po strašně dlouhé době a potom dostanete odpověď, ze které vyplývá, že dopis těch sto metrů, co jsme od sebe vzdáleni, překonával týden. Už na demonstraci řekl, že nepřijde, ke mně se informace oficiálně dostala včera. Na dopisu je datum pondělní nebo úterní, to je celkem jedno, ale razítka z podatelny jsou obě včerejší. Po minulém zasedání našeho senátu mi napsal poměrně rozezlenou odpověď, že se k němu usnesení dostalo jen náhodou.

Tady bych chtěl říct dvě věci, naše usnesení jsou na webu vždy chvíli po skončení senátu. Navíc, protože se tam jednalo o osobě pana rektora, osobně jsem mu usnesení poslal. On tvrdí, že mu v té době nechodila pošta, což není pravda, pošta se zhroutila o tři dny později. Jeho jednání celou kauzu zdržuje. A upřímně řečeno, pro pana rektora čas trochu hraje. Lidé se unaví. Mě samotného už ta kauza velmi nebaví, byl bych rád, kdyby veškeré to dění už pominulo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy