Přírodu ochráníme betonem, plánují budoucí primátoři

Petr Holub
11. 10. 2010 8:40
Rozsáhlá anketa Aktuálně.cz. Co udělají pro ekologii kandidáti na primátory v krajských městech?
Volte válcovačky.
Volte válcovačky. | Foto: Karel Toman

Praha - Kandidáti na primátory v krajských městěch dobře ví, že na vítězství v komunálních volbách existuje jednoduchý recept.

Příštím vládcem města bude ten, komu občané uvěří, že dá do pořádku dopravu a vytvoří místa pro automobily.

A tak když Aktuálně.cz udělalo rozsáhlý průzkum mezi všemi primátorskými kandidáty v krajských městech, dostalo nejčastěji odpověď: Největší ekologickou stavbou bude nová silnice, obchvat či dálniční přivaděč.

Není divu. Před patnácti lety Češi vlastnili 3,2 milionu automobilů, loni přes pět milionů. Strohá data statistického úřadu ukazují hlavní problém, před kterým radnice velkých měst stojí.

Lepší to nebude

Starost primátorů se silniční dopravou má několik fází.

Především je třeba napojit město na dálniční síť. Když dálnice město zahltí tranzitní dopravou, začnou se kolem něho stavět obchvaty.

Dalším krokem je posílení veřejné dopravy a uzavření některých ulic, aby se automobily vyhnuly centru. Odehnat provoz z centra mají za úkol také městské okruhy ve větších metropolích.

Foto: Aktuálně.cz

Nezvládnuté dopravní problémy likvidují přírodu většiny velkých měst. To potvrzují prakticky všichni kandidáti na primátora, které Aktuálně.cz oslovilo.

"Životní prostředí ve městě nejvíce zlepší dopravní stavby, které odstraní hluk, exhalace a vibrace," vysvětluje královéhradecká primátorská kandidátka Hana Finfrlová (ODS).

Za nejdůležitější ekologickou stavbu Plzně považuje kandidátka ČSSD Eva Herinková nový průtah z Lochotína do centra a dále na Slovany.: "Neustálé dopravní zácpy táhnoucí se od hlavní pošty až po odbočku na Vinice rozhodně zdravějšímu životnímu prostředí neprospívají," připomíná.

V tom se obě kandidátky shodnou se všemi svými konkurentkami a konkurenty. V každém městě přitom existuje stavba, jejímž pokrokem se bude měřit úspěch budoucího primátora.

Kde už staví terminály

Recepty, jak udržet pod kontrolou automobilovou záplavu, se neliší podle stran ale podle měst.

Z dvanácti krajských metropolí mají o starost méně Brno, Jihlava a Olomouc, kterým za humny vede už delší dobu dálnice. Tím mají k dispozici nejen rychlé spojení se světem, ale také část městského obchvatu, který odvádí transport mimo obydlenou zónu.

Olomouc a Jihlava postavily i další části městských obchvatů a potřebují dokončit úsek jen na východní straně. Pro všechny místní kandidáty je proto "východní tangenta" nejdůležitější dopravní stavbou.

Vedle toho už místní politici přemýšlejí, jak automobilisty přesvědčit, aby z obchvatů nejezdili do města. V Olomouci budou stavět záchytná parkoviště a další tramvajové trati. V Jihlavě postaví jako konkurenci autům dopravní terminál, kde mohou cestující snadno přestoupit z vlaků a meziměstských autobusů na městskou dopravu.

Brno jak Praha

Horší to má Brno, které chce provozu pomoci podobným stylem jako Praha.

Buduje se Velký městský okruh a v příštím volebním období se má dokončit dvoukilometrový tunel v Králově poli. S cenou přes deset miliard jde vzhledem k délce o nejdražší silniční stavbu v republice.

Také brněnští politici plánují dopravní terminál, neshodnou se však na jeho umístění. Radikální názory reprezentují primátorští kandidáti zelených a TOP 09.

"Za důležitou považuji modernizaci železnice s nádražím ve stávající poloze v centru města. Přestup z vlakových linek na brněnskou MHD je tu nejkomfortnější," doporučuje Martin Ander (SZ).

Naopak podle Ireny Matonohové (TOP 09) se městu nejvíc pomůže, když se nádraží odsune o kilometr dál od centra: "Připravované tratě budou totiž odpovídat požadavkům hygienických norem pro ochranu obyvatelstva," zdůvodňuje požadovanou investici za 20 miliard, kterou ale musí budoucí magistrát teprve prosadit.

Dálnice vyrobila problémy.
Dálnice vyrobila problémy. | Foto: Petr Protivánek

Když dálnici, tak přivaděč

Ostravě dostavba dálnice další problémy vyrobila. Prochází údolím Odry a dělí město na dvě části, navíc pár kilometrů za Ostravou končí. Auta, které přivedla, pokračují po městských ulicích.

"Je potřeba přestat lidem namlouvat, že nové kapacitní silnice a dálniční přivaděče uleví dopravě v centru města," shrnuje zkušenost severomoravské metropole primátorský kandidát Miroslav Vyka (SZ).

Jeho konkurenti však s přehledem vypočítávají dálniční přivaděče, které je třeba postavit, aby odvedly auta z obydlených ulic. Názvy jako Prodloužená Rudná, Prodloužená Místecká III. nebo Severní spoj II. opakují všichni kandidáti.

Prokleté dálnice

Stejně trpí Hradec Králové, kterému za humny končí dálnice od Prahy.

Místní politici žádají, aby se dostavěla pár kilometrů severním směrem, napojit by se na ní měl desetikilometrový úsek silnicie R35 směrem na východ.

Krásná D11?
Krásná D11? | Foto: Ředitelství silnic a dálnic

Hradec tak získá dvě části obchvatu a uleví zahlcenému Gočárůvu okruhu ve městě. Příští primátor přitom nemá záruku, že stát zmíněné stavby uskuteční.

V menší míře má stejné potíže Plzeň.

Potřebuje dva přivaděče, které napojí severní část města na dálnici D5. Také v západočeské metropoli bude úkolem příštího primátora, aby na ně sehnal peníze, protože k dispozici je nemá ani stát ani kraj.

Vláda dostaví v příštích letech dálnici D8, která spojí Ústí nad Labem s Prahou. Hůře se budou shánět peníze na přivaděče. První z nich obejde městskou část Chabařovice, druhý k dálnici připojí Děčín. Zatím děčínská auta míří na dálnici přes ústecké centrum.

S průtahem navěky

Ostrava není jediným krajským městem, které se k dálniční síti připojilo průtahem přes město. Stejný postup zvolili také v Liberci, Karlových Varech a ve Zlíně.

V Liberci končí rychlostní silnice R10 z Prahy a dál pokračuje s menší kapacitou do Německa. Řešení se zřejmě osvědčilo, protože místní politici označují za nejdůležitější stavbu druhý průtah, který protne městské centrum směrem od Jablonce.

"Měl by vést tunelem pod Šaldovým náměstím od Pastýřské ulice až k bývalé Textilaně," doporučuje nejodvážnější z kandidátů Dana Lysáková (KSČM). Dotaci v řádu miliard by měl dodat státní rozpočet.

ODS to dokázala: 40 tisíc aut ve městě

V Karlových Varech je s novým průtahem napojeným na rychlostní silnici R6 spokojena většina politiků.

"Dopravní situace se tím významně zlepšila. Naše ODS tím dokázala, že je schopna řešit problémy," hodnotí karlovarský model primátor Werner Hauptmann.

Proti jsou pouze zelení: "Dnes projede přímo v centru 40 tisíc automobilů včetně kamionové dopravy, což je v lázeňském městě naprosto neakceptovatelné," míní primátorská kandidátka Štěpánka Bergerová, která požaduje stavbu obchvatu.

Zlín má vyhlídku, že se v příštích dvou letech do´končí čtyřproudový průtah od Otrokovic, který město napojí na dálniční síť. Průtah označují za hlavní prioritu všichni místní politici. Připouštějí, že se tím zvětší tranzit přes město, proto očekávají, že stát někdy v budoucnu postaví silnici R49 z Hulína do Fryštáku, který může Zlínu sloužit jako obchvat.

Ideální město

Speciálním případem jsou České Budějovice a Pardubice, dvě krajská města, která nejsou napojena na žádnou dálnici a nestane se tak ani v nejbližších letech.

Neničí je tranzitní doprava, a proto jim dnes stačí odstranit neuralgické body místního provozu. Pardubice dokončí křižovatku u nadjezdu Paramo, kde jsou dnes největší dopravní zácpy, Budějovice postaví za krajské peníze tzv. zanádražní komunikaci, která má odvést provoz z průtahu přes městské centrum.

Pardubičtí politici plánují v blíže neurčené budoucnosti východní obchvat, vize Jihočechů jsou tak odvážné, že mohou vytvořit pro automobilisty ideální město.

Jako obchvat poslouží na východní straně dálnice D3, kde se už vykupují pozemky, doplněná příslušnou severní a jižní tangentou.

Pro místní se navíc postaví čtyřproudový vnitřní okruh se dvěma mosty přes Vltavu, který spojí tři největší sídliště.


 

Právě se děje

před 15 minutami

Horská služba v Krkonoších varuje před náledím, hrozí také silný vítr

Horská služba Krkonoše varuje ve výškách nad 1000 metrů nad mořem před zledovatělým terénem. V Krkonoších platí druhý, mírný stupeň lavinového nebezpečí z pěti, uvedla krkonošská horská služba.

Na hřebenech hor hrozí silný vítr, v nárazech může dosahovat rychlosti až 70 kilometrů v hodině, informovali meteorologové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy