Když se každé ráno uvádí, kolik nových případů covidu přibylo za předcházející den, vždy jde o lidi, u kterých se nemoc potvrdila poprvé. Ústav zdravotnických informací a statistiky, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví, vedle toho eviduje ještě pozitivní testy u lidí, kteří se už koronavirem nakazili někdy předtím. Označuje je jako "podezření na reinfekci".
"Jsou to pozitivní testy u osob, kde vzdálenost mezi původní infekcí a tou novou je více než 60 dní," vysvětluje ředitel ústavu Ladislav Dušek. Zatímco ještě v loňském září šlo o jednotky případů, takže šlo o zanedbatelný údaj, v posledních dnech toto číslo výrazně roste. Například ve středu ústav kromě 11 675 nových případů covidu registroval ještě 1487 podezření na reinfekci. Testy tak ve skutečnosti v tento den odhalily o 13 procent případů více, než se uvádí.
Ředitel Dušek vysvětluje, že jeho úřad se drží mezinárodní metodiky. Navíc obě čísla nelze podle něj jen prostým způsobem sečíst a uvádět tuto hodnotu jako počet případů nákazy koronavirem za daný den. Stále jde totiž pouze o podezření na reinfekce.
Jestli všechno jsou případy, kdy se člověk skutečně nakazil podruhé, zkoumá Státní zdravotní ústav. A rozlišuje, jestli jde o druhou infekci, nebo jestli stále nepřetrvává ta první. Dušek upozorňuje, že v některých případech - zvlášť u hospitalizovaných pacientů - může virus v těle přetrvávat i déle než dva měsíce.
Epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu již před rokem vysvětloval, že PCR testy dokážou odhalit i části neživého viru, které mohou v těle zůstávat i určitou dobu po infekci. "U části lidí, kteří mají poruchu imunity, tam mohou zůstávat ještě o něco déle. Známe také případy, kdy někteří lidé byli hospitalizováni se středním průběhem nemoci a pozitivita u nich přetrvávala, protože se jejich tělo neumělo s daným virem poprat, přestože virus už v tuto dobu nebyl živý. V těle má už jenom zbytkovou RNA, kterou testy vzhledem ke své citlivosti mohou zachytit, ale dotyčný už není pro své okolí infekční," popisoval Kynčl.
Dušek: S omikronem opakovaných nákaz přibude
S rostoucím počtem podezření na reinfekce je ale patrné, že za ní stojí i lidé, kteří se skutečně koronavirem nakazili dvakrát. Státní zdravotní ústav reinfekci v listopadu potvrdil u 3465 lidí, do té doby se přitom za celou dobu epidemie, tedy za zhruba rok a půl, opakovaná nákaza prokazatelně objevila jen u 4691 lidí. Novější čísla zatím nejsou k dispozici.
Ředitel Dušek předpokládá, že s příchodem omikronu, který umí lépe obcházet imunitu získanou očkováním i proděláním nemoci než jiné varianty koronaviru, bude počet opakovaných nákaz přibývat. "Očekával bych, že to bude růst a budou růst i skutečné reinfekce včetně závažnějších průběhů. Protože zejména lidé, kteří nejsou očkovaní a nemoc prodělali v dávné minulosti, třeba v roce 2020, mohou být omikronem poměrně snadno nakaženi," domnívá se.
Zatímco v minulosti podezření na reinfekci tvořily jen zlomek nových případů, v posledních dnech už odpovídají zhruba desetině. A tento podíl se může ještě zvětšovat. Dušek však tvrdí, že nezapočítávání reinfekcí do denního přírůstku případů nemůže zkreslit obrázek o vývoji epidemie. "V odhadech a predikcích pracujeme i s těmito daty. Pracujeme i s pravděpodobností toho, že se člověk nakazí znovu," vysvětluje.
Vzhledem k nárůstu podezření na reinfekce navíc Dušek slibuje, že jejich počet bude každý den zveřejňovat ministerstvo zdravotnictví ve svých pravidelných přehledech podobně jako počty nových případů. Dosud byly k nalezení pouze v otevřených datech.
