Případ ženy, která se motala, ukázal, co až smí policie

Tomáš Fránek
1. 2. 2011 14:15
Ústavní soud odmítl stížnost řidičky, která nechtěla dát krev po negativní dechové zkoušce
Dechová zkouška při policejní akci Kryštof.
Dechová zkouška při policejní akci Kryštof. | Foto: Ondřej Besperát

Brno - Policisté mají právo vyzvat řidiče, aby si nechal vzít krev - a to i v případě, kdy je dechová zkouška na alkohol negativní.

Pokud řidič výzvu odmítne a krev nedá, musí počítat, že za svoje počínání zaplatí vysokou pokutu a přijde o řidičský průkaz.

Potvrdil to Ústavní soud (verdikt I.ÚS 2984/10), který posuzoval stížnost řidičky z Domažlic. Žena dostala pokutu 25 tisíc korun, protože odmítla krevní zkoušku. Nadto přišla na jeden rok o řidičský průkaz.

Proč bych měla jet na krev?

Řidičku zastavila policejní hlídka před dvěma roky na silnici u Klatov. Policistům, kteří v té chvíli nehlídkovali na silnici, ale kontrolovali část obce, se počínání ženy po zastavení vozidla nezdálo. "Po zastavení vozidla byla roztěkaná, zadrhávala při řeči a měla trhavé pohyby," uvedli policisté do protokolu.

Dechová zkouška byla negativní. Policisté ale ještě chtěli, aby se kvůli možnosti, že je pod vlivem drog, podrobila odběru krve.

Žena tvrdí, že v sobě drogy ani alkohol neměla. Se zkouškou nejprve souhlasila, po chvíli ale názor změnila a krev dát odmítla. Jedním z důvodů bylo, že nechtěla nechat svoje auto na opuštěném místě, bála se také zdravotních komplikací.

Za odmítnutí krevní zkoušky jí úředníci v Klatovech potrestali pokutou a zákazem řízení na rok. Trest potvrdil jak Krajský soud v Plzni, tak Nejvyšší správní soud. Ten rozhodl, že žena neměla právo odmítnout krevní test i přes negativní dechovou zkoušku.

Řidička se proto obrátila s poslední možností zvrátit svůj trest na Ústavní soud.

Podle ženy se jí soudy nezastaly, porušily její práva. Odmítly například znovu vyslechnout policistu, který měl ženu vyzvat, aby odjela na krevní zkoušku do nemocnice.

"Policisté mi jenom řekli, že mám jet k lékaři, nesdělili mi žádný důvod, proč bych to měla udělat," uvedla žena ve stížnosti.

Jak jinak prokázat drogy

Senát Ústavního soudu vedený soudkyní Ivanou Janou však stížnost odmítl.

Soudci rozhodli, že Nejvyšší správní soud rozhodl správně, když potvrdil právo policistů vyzvat ženu ke krevní zkoušce. "Byť policisté netvořili hlídku určenou k dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a byť byl výsledek dechové zkoušky stěžovatelky negativní," zdůraznili ústavní soudci.

Ti si vyžádali od Policejního prezídia pokyn policejního prezidenta, který upravuje postup policie při podezření, že je řidič pod vlivem alkoholu nebo drog.

V obou případech se šetření skládá z dechové a krevní zkoušky.

Podle ústavních soudců je tak jednoznačné, že tento policejní pokyn platí a není v rozporu se zákonem. "Závěr soudu, že bylo v pravomoci policistů vyzvat stěžovatelku k lékařskému vyšetření, byť byl výsledek dechové zkoušky negativní, je správný a ústavně souladný," rozhodli ústavní soudci.

Ústavní soudci navíc uvedli, že řidička stěžující si na policejní šikanu dostala nejnižší možný test. Pokuta mohla dosáhnout až 50 tisíc korun. "Ústavní soud neshledal žádné porušení základních práv daných ústavními zákony nebo mezinárodními smlouvami," rozhodli ústavní soudci.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy