Primář pobíral dvakrát více než jeho dvě kolegyně. Soud to za diskriminaci žen nepovažuje

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
1. 2. 2016 21:00
Někdejší primářka z boskovické nemocnice Martina Přichystalová jen náhodou zjistila, že její kolega na stejné pozici bere dvakrát tolik co ona a další primářka. "Naštvalo nás to, protože naše pracovní výsledky byly výborné," říká lékařka a současná radní Boskovic Přichystalová. Usoudila, že za nižším platem je diskriminace žen, a nemocnici zažalovala. Soud ale dal za pravdu špitálu. Nerovnými platovými podmínkami se teď kromě soudů začnou více zabývat i inspektoráty práce. Na jaře do firem vyrazí speciálně proškolení kontroloři.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha/Boskovice - Někdejší primářka z boskovické nemocnice Martina Přichystalová jen náhodou zjistila, že její kolega na stejné pozici bere dvakrát tolik co ona a další primářka. "Naštvalo nás to, protože naše pracovní výsledky byly výborné," říká v rozhovoru lékařka, která nemocnici zažalovala za diskriminaci žen.

S kým jste se soudila a proč?
Soudila jsem se se svým bývalým zaměstnavatelem kvůli nerovnému zacházení. Primář oddělení naprosto srovnatelného s tím, které jsem vedla, pobíral asi o 50 procent vyšší mzdu než já.

A na to, že kolega bere víc, jste přišla náhodou?

Nemocnice je s.r.o. města, takže jednatele jmenuje a odvolává rada města. Stalo se to, že rada města z nějakého důvodu odvolala jednatele nemocnice a mezi zaměstnanci vůči tomu vznikla nevole, protože to bylo zrovna v období, kdy nemocnice dobře prosperovala. V té době proběhly volby a po nich nově dosazený jednatel nemocnice vypsal výběrová řízení na primáře čtyř oddělení. Na základě toho jsme my, všichni primáři, kterých se to týkalo, dali výpověď. V tomhle období jeden z primářů zveřejnil výši svého platu. Do té doby jsme nevěděli, kdo má jaký plat.

Ještě s jednou mojí kolegyní jsme zjistily, že máme oproti tomuto panu doktorovi poloviční plat. Naštvalo nás to, protože naše pracovní výsledky byly výborné, maximálně srovnatelné s primáři jiných oddělení, ba řekla bych dokonce lepší. Aspoň podle toho, jak jsme byly ze strany vedení vyzdvihovány. Tak jsme se rozhodly, že to zažalujeme. Kolegyně se toho potom zalekla a nešla do toho. Jakmile jsem v roce 2011 podala žalobu, tak nemocnice už samozřejmě musela výši platů odkrýt.

Vy jste pojala podezření, že berete méně peněz proto, že jste žena?

Vzhledem k tomu, že ta druhá kolegyně na tom byla tak jak já a ti muži na tom byli podstatně lépe, tak ano, pojala jsem toto podezření.

Cítila jste to třeba i nějak jinak? Že by se s vámi jednalo jinak proto, že jste žena?

Ne, to ne, to nemůžu říct.

A jak se nemocnice během sporu hájila?

Hájila se tím způsobem, že práce na odděleních, která jsme srovnávali, je nesrovnatelná. I když my jsme opakovaně dokázali, že srovnatelná je. Ba naopak, že na tom oddělení, kde jsem pracovala já, byly na primáře kladeny vyšší nároky z hlediska počtu stanic, počtu zaměstnanců a tak dále.V medicíně to není úplně jednoduché srovnávat, protože každý obor je trošičku jiný, ale náplň práce primářů je naprosto srovnatelná. Musíte vést oddělení, starat se o jeho ekonomiku, o výchovu mladých lékařů. To je na každém oddělení stejné.

Jak soud dopadl?

Skončil tak, že prvoinstanční soud rozhodl v můj neprospěch, odvolací soud mu to vrátil, prvoinstanční soud rozhodl opět stejným způsobem. V druhém kole loni na podzim to odvolací soud zastavil z toho důvodu, že ze strany mého advokáta nebyly splněny formální požadavky odvolání. Takže já už ani nemám možnost se kvůli této, řekněme, procesní chybě odvolávat dál.

 

Právě se děje

Další zprávy