Za krádež bonbonů dva roky. Stovky zlodějů v nouzovém stavu postihl nepřiměřený trest

Anna Dohnalová Anna Dohnalová, Barbora Doubravová
11. 6. 2021 5:30
Stovky zlodějů si ve vězení odpykávají vysoké tresty za krádeže spáchané během nouzového stavu. Ten soudci v době krize brali jako přitěžující okolnost. Právníci apelují na ministerstvo spravedlnosti a žádají plošné podání stížnosti pro porušení zákona za nepřiměřeně vysoké sazby, to ale resort nemá v plánu. Aby se odsouzeným stihlo pomoci, poslanci navrhují stav legislativní nouze.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

Nouzový stav činil z drobných krádeží závažnější provinění, než kdyby se kradlo za normálních okolností. Za krádež housek, oplatek nebo oříšků následoval trest i více než ročního odnětí svobody. Soudy totiž samotnou existenci nouzového stavu považovaly často za přitěžující okolnost a trestaly tak zloděje přísněji. Obyčejně mohou dosud bezúhonní lidé za krádež dostat maximálně dva roky vězení, recidivisté šest měsíců až tři roky. V době krize jim však hrozilo až osm let.

Podle právníků Jakuba Drápala a Libora Duška z Legal Data Hub z Právnické fakulty Univerzity Karlovy si aktuálně bezmála 500 zlodějů z jarního nouzového stavu odpykává přísnější trest, než by podle nich mělo. Spolu s dalšími trestnými činy a skutky z podzimního a zimního nouzového stavu právníci však ve své studii počítají až s 1500 podobnými případy.

Přísný rozsudek si během epidemie odnesl například zloděj pěti housek, kterého krajský soud poslal do vězení na dva roky. Jednalo se o pětadvacetiletého Lukáše Kalinu, který se ke krádeži sám přiznal. Podle jeho obhájkyně kradl z existenčních důvodů, protože měl hlad, a navíc trpěl schizofrenií. Proti rozsudku se odvolal a krajský soud mu trest následně snížil. 

Podobně potrestal soud v Novém Jičíně krádež vibrátoru, který recidivista odcizil v drogerii. Hrozilo mu tak až osm let vězení, soud mu nakonec udělil dva. Na více než dva roky pak putoval do vězení muž, který v Plzni ukradl dvě balení náhradních žiletek nebo pachatel, který se na benzínové pumpě pokusil o krádež čokoládových bonbónů. 

Nejvyšší státní zastupitelství v březnu loňského roku vyjádřilo svou podporu pro zadávání těchto trestů s vysvětlením, že nouzový stav je podmiňující okolností pro použití vyšší trestní sazby, protože by během něj měl být kladen zvláštní důraz na dodržování pravidel. 

Na nouzový stav tak bylo nahlíženo podobně jako například na válku. Pokud ke krádeži dojde v době jakéhokoliv ohrožení státu nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, trestní sazba se rovná dvěma až osmi letům. Jedná se o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu, trestný čin je považován za závažnější a pojí se s ním vyšší trest.

Tuto praxi již na počátku odmítali odborníci s tím, že by se při udělování trestu měla rozlišovat situace, kdy se pachatel dopustí jednání, které nemá s nouzovým stavem nic společného, nebo jestli ho pachatel pro spáchání činu naopak využije.

Podle právníka Tomáše Gřivny problém spočívá také ve změně pojetí trestného činu podle trestního zákoníku z roku 2009, ze kterého se vytratil atribut, zda byl čin nebezpečný pro společnost. "Zejména u kvalifikovaných trestných činů se již nevyžaduje, aby se k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby přihlédlo jen tehdy, pokud podstatným způsobem zvyšuje nebezpečí činu pro společnost," vysvětluje.

Automatické zpřísňování trestů za nouzového stavu kritizují také vládní poslanci. "Je to důsledek ryze formalistické aplikace práva, aniž by byl vzat v úvahu skutečný smysl a účel zpřísněného trestního postihu v době nouzového stavu," říká členka Ústavně právního výboru sněmovny Helena Válková (ANO).

Ačkoli ještě v září předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy řekl, že přísnější tresty jsou v době nouzového stavu oprávněné, jelikož podle něj mají varovat potenciální pachatele, aby krizovou situaci nezneužívali ve svůj prospěch, v březnu letošního roku Nejvyšší soud tuto praxi odmítl. Rozhodl, že vyšší sazby mohou být udělovány pouze v případě, že trestný čin přímo souvisí s epidemickou situací, například pokud dojde ke spáchání činu proti zavedeným krizovým opatřením, jako je třeba krádež respirátorů. 

Nejvyšší státní zastupitelství podle mluvčího Petra Malého pak plošnou aplikaci přísnějších trestů nikdy nedoporučovalo. "Nejvyšší státní zastupitelství pouze připustilo, že za stávající situace je tento znak aplikovatelný. Toto stanovisko proto není v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu z březnu letošního roku," tvrdí Malý. 

Podle autorů studie z Právnické fakulty Univerzity Karlovy ale během nouzového stavu docházelo k použití přísnějších sazeb v 91 procentech případů. V období před prvním nouzovým stavem se tak stávalo pouze u jednoho procenta případů. Krádeže spáchané v době zavedených opatření tedy byly podle autorů studie posuzované dle trestního zákoníku přísněji takřka automaticky. 

Řešení má v rukou ministryně spravedlnosti 

Současný problém spočívá v tom, že většina zlodějů odsouzených do konce loňského roku - hlavně těch z dob jarního nouzového stavu - už se svou situací sama nic nezmůže. Po rozhodnutí Nejvyššího soudu z poloviny letošního března totiž mají již promeškanou lhůtu pro podání odvolání i dovolání.

Studie navíc připomíná, že tři čtvrtiny odsouzených podle přísnější sazby se proti rozsudku ani neodvolalo. Zbylá čtvrtina odsouzených do konce roku 2020, která by teoreticky mohla podat dovolání, to už nestihne, protože na to měla dobu dvou měsíců, která už uplynula.

Většina odsouzených zlodějů za nouzového stavu již se svou situací nic nemůže udělat, jelikož již nemají možnost podat ani odvolání ani dovolání proti rozsudku.
Většina odsouzených zlodějů za nouzového stavu již se svou situací nic nemůže udělat, jelikož již nemají možnost podat ani odvolání ani dovolání proti rozsudku. | Foto: Legal Data Hub: Jakub Drápal, Libor Dušek

Podle Jakuba Drápala z Právnické fakulty UK ale soud mohl rozhodnout mnohem dříve, pokud by k tomu dostal příležitost, tedy pokud by například zloději odsouzení loňského července obratem podali dovolání. "To ale mnozí, včetně známého zloděje pěti housek, neudělali," doplňuje právník.

Právníci tvrdí, že jediným řešením je nyní zásah ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která jako jediná může k Nejvyššímu soudu podat stížnost pro porušení zákona na nepřiměřeně vysoké tresty z doby nouzového stavu.

Autoři právní studie navrhují plošné řešení - podání stížností s využitím elektronizace justice. K tomu se ministerstvo spravedlnosti ovšem zatím nemá. "Paní ministryně již podala dvě stížnosti pro porušení zákona a pravděpodobně podá i některé další. Ale neděje se tak automaticky a plošně, ale na základě podnětů, tedy obvyklou cestou. Podnětů jsme zatím obdrželi přes dvacet," říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Marcela Nevšímalová. 

Řešení v podobě stížnosti již ministryně Marie Benešová uplatnila ve prospěch zloděje pěti housek, který se tak dostal na svobodu. K podobnému postupu ji vybízejí i oslovení poslanci a zároveň členové Ústavně právního výboru. "Již jsem ministryni spravedlnosti písemně interpeloval s žádostí, aby v těchto případech stížnost pro porušení zákona podala. Není správné, aby odsouzení vykonávali výrazně delší tresty jenom proto, že byli k odnětí svobody odsouzeni kvůli chybě," říká Jakub Michálek za Piráty.

Urychlit proces pomoci může stav legislativní nouze

Nicméně taková stížnost pro porušení zákona následně putuje k Nejvyššímu soudu. "Interně zaznívají důvody, že její vyřizování je procesně pro Nejvyšší soud velmi náročné, jak pro soudce tak pro justiční systém, soud totiž musí rozhodovat ve veřejném zasedání," připomíná právník Jakub Drápal. Problém je tedy v tom, že vláda nemusí stihnout stovky případů vyšších sazeb za krádeže vyřešit do podzimních voleb.

Podle opozičního poslance a předsedy Ústavně právního výboru Marka Bendy (ODS) by bylo východiskem zrychlené projednání změny trestního řádu. "Jsou tu lidé, kterým bychom se měli pokusit pomoci. Legislativní řešení je připraveno, ale aby se to stihlo projednat, tak měla paní ministryně spravedlnosti popřemýšlet dopředu nad tím, zda tyto tresty neřešit například ve stavu legislativní nouze. Z vlády jsem zatím takovou iniciativu nezaznamenal," říká Benda.

Benda mluví o legislativním změně, která by dala Nejvyššímu soudu možnost vyhovět stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání. Projednání případů by se tím urychlilo a odpadl by argument, že by plošné podání stížností soud zaplavilo. "Já jej svým hlasem podpořím, doufám, že přijde včas na řadu," komentuje Bendou popsaný legislativní návrh poslankyně Válková (ANO).

"Při diskuzi jsme též zvažovali, zda nevyzvat prezidenta republiky k nápravě formou amnestie. Toto řešení se však pojí s nebezpečím, že by amnestie dopadala nedůvodně i na pachatele, kteří kradli v souvislosti s nouzovým stavem, a tedy postih je na místě," míní právník Tomáš Gřivna.

Právníci Jakub Drápal a Libor Dušek ve své studii argumentují pro plošné a co nejrychlejší řešení problému a zmírnění trestů i vysokými částkami, které stát vynakládá na věznění. Podle nich vyjde daňové poplatníky rok věznění jednoho odsouzeného na přibližně 400 tisíc korun. "Pokud ministryně spravedlnosti nepřistoupí k systémovému řešení, zbytečně vynaložené náklady se budou pohybovat mezi 200 až 250 miliony korun," odhadují.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Festival v San Sebastiánu spojí ceny pro nejlepšího herce a herečku

Mezinárodní filmový festival ve španělském San Sebastiánu bude nově udělovat genderově neutrální ceny. Od letošního září samostatné sošky pro nejlepšího herce a herečku nahradí jedno ocenění, Stříbrná mušle pro nejlepší herecký výkon, píše agentura AP. K podobnému kroku se nedávno odhodlala přehlídka Berlinale, pořádaná v německé metropoli.

"Změna vychází z přesvědčení, že pohlaví jakožto společenský a politický konstrukt už nadále není kritériem, kterým bychom se chtěli řídit," vysvětluje ředitel akce José Luis Rebordinos. "Úkolem poroty bude jednoduše rozlišovat dobré od špatných hereckých výkonů," dodává.

Letošní 69. ročník festivalu se koná od 17. do 25. září.

Zdroj: AP
Další zprávy