reklama
 
 

Přijímačky na vojenskou třídu v Sokolově udělali dva žáci, měli brát 15. Šlechtová: Je to tristní

3. 5. 2018 11:17
O nově zřízenou třídu vojenské střední školy v Sokolově nebyl mezi studenty v kraji zájem.

Sokolov - Ambiciózní plán ministerstva obrany a Karlovarského kraje zřídit v Sokolově pobočku střední vojenské školy se nedaří. Přijímací zkoušky na elektrotechnický obor, který má mít podobu detašované třídy při Integrované střední škole technické a ekonomické, udělali jen dva žáci.

Ještě letos v lednu se přitom počítalo, že by se v Sokolově vyučoval i armádou nově požadovaný obor strojírenství.

Čísla jsou ale tristní: přihlásilo se čtrnáct zájemců, pro otevření třídy bylo třeba o jednoho více. Dvanáct neúspěšných uchazečů nedosáhlo v přezkoušení z matematiky, českého jazyka a literatury a tělesné přípravy požadovaných výsledků. Nebylo to přitom tak, že by jim nešla jen jedna z disciplín, každý předmět si vybral svou daň na části zájemců.

"Je to tristní a Karlovarský kraj by měl zabrat v přípravě žáků na přijímačky. Ze dvou žáků třídu opravdu neuděláme. Systémová řešení jsou vždy lepší než nepromyšlená řešení," uvedla na Twitteru ministryně obrany Karla Šlechtová. "Bohužel realita ukázala, že zájem zdaleka neodpovídal optimistickým předpovědím," rýplo si do vedení kraje i ministerstvo obrany.

Hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová, která stejně jako Šlechtová reprezentuje hnutí ANO, ale vinu odmítá. Kraj podle ní pro propagaci a zajištění výuky udělal maximum, uvedla pro ČTK. Hejtmanka zároveň upozornila, že o obor elektrotechniky nebyl příliš zájem ani na samotné Vojenské střední škole a Vyšší odborné škole ministerstva obrany v Moravské Třebové.

Tam přijímačky zvládlo dvanáct zájemců z padesáti. Velitel školy Zdeněk Macháček už avizoval druhé kolo zkoušek, aby třídu naplnil. Vildumetzová ho vyzvala, aby druhé kolo vyhlásil i pro detašovanou sokolovskou třídu. Nikdy v minulosti zde tímto způsobem nebylo potřeba druhé kolo vyhlásit.

Přijímací zkoušky na stěžejní studijní program střední školy v Moravské Třebové - vojenské lyceum, případně lyceum v kombinaci s elektrotechnikou - zvládlo 80 uchazečů ze 286. Neúspěšní nejčastěji ztroskotali na matematice, méně často na tělesné přípravě. Český jazyk a literatura nedělaly problémy téměř nikomu z uchazečů.

Na všechny obory školy v Moravské Třebové se letos hlásilo celkem 373 uchazečů, z toho 88 dívek. Škola může přijmout 128 studentů do denního studia v Moravské Třebové, 30 do dálkového a nově bylo v nabídce 32 míst právě do pobočky v Sokolově.

Karlovarský kraj o zřízení vojenské školy usiluje i proto, že z kraje velká část studentů odchází jinam a region čelí strukturálnímu postižení. Armáda chce navíc zřídit ve vojenském prostoru na Doupově nové výcvikové armádní středisko a využívat letiště v Karlových Varech pro potřeby vzdušných sil, připomněla ČTK.

Teenageři mají jiné představy než vojenský internát, říká odborník

Bohumil Kartous z informačního centra o vzdělávání EDUin pokládá reakci ministryně obrany Šlechtové na výsledek přijímaček v Sokolově za zmatenou.

"Paní Šlechtová zjevně netuší, že cílem základních škol primárně není připravovat děti na přijímací zkoušky, notabene na tak obskurní studium, jaké představuje vojenská střední škola. Bavíme se také o něčem nekonkrétním, nevíme, jak byla nastavena kritéria přijetí," řekl pro Aktuálně.cz Kartous s tím, že by bylo zajímavé zjistit, zda by testy prošla sama Šlechtová.

Zájem o studium školy podle něj projevili zejména žáci, jejichž ambicí by jinak bylo učiliště nebo střední odborná škola. "Studijně nadaní žáci, i jen průměrně, volí zcela logicky gymnázia či jiné školy se všeobecným vzdělávacím programem. Většina maturantů předpokládá, že bude pokračovat na vysoké škole a status vojenské střední školy v nich pravděpodobně vyvolává dojem, že jedinou možností by dále byla Univerzita obrany v Brně," soudí Kartous.

Dalším aspektem podle něj může být to, že do představ současných teenagerů nemusí zapadat internátní vojenský režim školy. "Pokud bych měl radit propagátorům takového záměru, pak aby se orientovali na děti ze sociálně slabého prostředí, jejichž rodiny mohou mít problém jak s materiální, tak i výchovnou stránkou péče. Tam by logicky mohli najít určitou odezvu," dodal.

autor: Jan Wirnitzer | 3. 5. 2018 11:17

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama