Část usnesení, v níž se o přijetí Zelené dohody hovoří jako o nezodpovědném rozhodnutí, prošla nejtěsnějším rozdílem hlasů. Hlasovalo pro ni 28 senátorů, což byl přesně potřebný počet hlasů. Hlasovali proti ní hlavně senátoři z klubu Starostů a nezávislých, KDU-ČSL a nezávislých a SEN 21 a Pirátů.
Návrhy o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého jsou součástí klimatického balíčku opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a týkají se hlavně dopravy.
Podle názoru senátního výboru pro EU, se kterým se v pátek ztotožnil i Senát, návrhy nezachovávají technologickou neutralitu, neboť preferují rozvoj elektromobilů. "Zpřísňování výkonnostních norem pro CO2 bude mít negativní dopad na méně rozvinuté regiony EU a členské státy s nižšími příjmy, na jejichž trhy budou směřovat starší vyřazená vozidla se spalovacími motory a jejichž vozový park bude bez adekvátních protiopatření zastarávat více než v rozvinutějších oblastech EU," konstatoval senátní evropský výbor.
Podle výboru i celého Senátu je také navrhované nařízení v rozporu s principem subsidiarity, tedy s pravidlem, že problémy se mají řešit na úrovni členských států.
Senát je proti rozšíření systému pro obchodování s povolenkami na emise
Kriticky se senátoři stavěli také k navrhovanému zřízení sociálního fondu pro klimatická opatření. Fond má podle evropských plánů přispět ke zmírnění dopadů rozšíření systému obchodování s emisemi i na budovy a na silniční dopravu. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že nejprve se lidem vezmou peníze, potom k nim možná znovu doputují. Podle Zbyňka Linharta (STAN) je fond spíše alibi.
Navrhované rozšíření systému na silniční dopravu a budovy s ohledem na jejich vytápění je podle horní komory v rozporu se zásadou subsidiarity, podle níž se záležitosti mají řešit na úrovni členských států, pokud není výhodnější řešit je centrálně.
Návrh změny směrnice o emisích je součástí evropského klimatického balíčku s názvem Fit for 55, jehož cílem je snížení emisí produkovaných v EU o 55 procent do roku 2030.
Pochybnosti o návrhu komise měla i místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), podle níž by byl rozšířený systém administrativně náročný a mohl by být nahrazen například uhlíkovou daní.
Komise podle Senátu nepředložila studie dopadů na jednotlivé členské státy, jejich domácnosti a hospodářské sektory. Neumožnila tak parlamentům členských zemí plně posoudit všechny důsledky návrhu. Studie dopadů na úrovni celé EU podle Senátu vychází z již nerealistických odhadů vývoje cen emisních povolenek, jejichž ceny podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) dramaticky vzrostly. Vláda bude trvat na přepracování návrhu směrnice v tomto ohledu.
Komise v návrhu podle Senátu taky nedostatečně zohlednila rozdílné negativní hospodářské a sociální dopady navrhovaných opatření v jednotlivých členských státech, zejména ve státech s nižší kupní silou.
