Přijetí Zelené dohody bez znalosti náhrady zdrojů je nezodpovědné, usnesl se Senát

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 11. 2021 19:35
Přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné. Shodl se na tom Senát v debatě o dvou unijních nařízeních, o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Radek Bartoníček

Část usnesení, v níž se o přijetí Zelené dohody hovoří jako o nezodpovědném rozhodnutí, prošla nejtěsnějším rozdílem hlasů. Hlasovalo pro ni 28 senátorů, což byl přesně potřebný počet hlasů. Hlasovali proti ní hlavně senátoři z klubu Starostů a nezávislých, KDU-ČSL a nezávislých a SEN 21 a Pirátů.

Návrhy o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého jsou součástí klimatického balíčku opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a týkají se hlavně dopravy. 

Podle názoru senátního výboru pro EU, se kterým se v pátek ztotožnil i Senát, návrhy nezachovávají technologickou neutralitu, neboť preferují rozvoj elektromobilů. "Zpřísňování výkonnostních norem pro CO2 bude mít negativní dopad na méně rozvinuté regiony EU a členské státy s nižšími příjmy, na jejichž trhy budou směřovat starší vyřazená vozidla se spalovacími motory a jejichž vozový park bude bez adekvátních protiopatření zastarávat více než v rozvinutějších oblastech EU," konstatoval senátní evropský výbor.

Podle výboru i celého Senátu je také navrhované nařízení v rozporu s principem subsidiarity, tedy s pravidlem, že problémy se mají řešit na úrovni členských států.

Senát je proti rozšíření systému pro obchodování s povolenkami na emise

Kriticky se senátoři stavěli také k navrhovanému zřízení sociálního fondu pro klimatická opatření. Fond má podle evropských plánů přispět ke zmírnění dopadů rozšíření systému obchodování s emisemi i na budovy a na silniční dopravu. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra uvedl, že nejprve se lidem vezmou peníze, potom k nim možná znovu doputují. Podle Zbyňka Linharta (STAN) je fond spíše alibi.

Navrhované rozšíření systému na silniční dopravu a budovy s ohledem na jejich vytápění je podle horní komory v rozporu se zásadou subsidiarity, podle níž se záležitosti mají řešit na úrovni členských států, pokud není výhodnější řešit je centrálně.

Návrh změny směrnice o emisích je součástí evropského klimatického balíčku s názvem Fit for 55, jehož cílem je snížení emisí produkovaných v EU o 55 procent do roku 2030.

Pochybnosti o návrhu komise měla i místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL), podle níž by byl rozšířený systém administrativně náročný a mohl by být nahrazen například uhlíkovou daní.

Komise podle Senátu nepředložila studie dopadů na jednotlivé členské státy, jejich domácnosti a hospodářské sektory. Neumožnila tak parlamentům členských zemí plně posoudit všechny důsledky návrhu. Studie dopadů na úrovni celé EU podle Senátu vychází z již nerealistických odhadů vývoje cen emisních povolenek, jejichž ceny podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) dramaticky vzrostly. Vláda bude trvat na přepracování návrhu směrnice v tomto ohledu.

Komise v návrhu podle Senátu taky nedostatečně zohlednila rozdílné negativní hospodářské a sociální dopady navrhovaných opatření v jednotlivých členských státech, zejména ve státech s nižší kupní silou.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy