Římov - "Je to vlastně taková druhá vesnice," krouží ukazováčkem nad územním plánem jihočeského Římova jeho starosta Vladimír Koupal.
Obdélníčky kopírující půdorysy rekreačních chatek se tlačí jeden na druhý. Po odstoupení od plánku se na papíře slévají do přísně ohraničených skvrnek rozesetých komunistickými plánovači podél řeky Malše. Ostře kontrastují s okolními vesnicemi, které proti nim vypadají neučesaně.
"Tady jich je asi sto. Pak tady a tady je menší zahrádkářská kolonie. Tam také pár lidí bydlí přes zimu," kreslí prstem po mapě starosta.
Pro chatařské kolonie v okolí Římova totiž přestává platit léty zaběhnutý řád ohraničený pátečním úprkem z práce a nedělním návratem, nejlépe ještě před stejně smýšlejícími "lufťáky".
Genius loci, ale i krize, začaly prázdninové letovisko 14 kilometrů jižně od Českých Budějovic obydlovat na stálo.
V poslední době ale rekreantů odjíždí zpět do Českých Budějovic nebo Prahy čím dál méně. A v lese sedlových střech přibývá proužků kouře. V osadě nejblíže Římovu jich je ze sta nastálo obydlených až dvacet.
Víkendové chatky se nerůznějšími přestavbami začínají měnit v komfortní domky, byť trochu stísněné.
Dohromady pod katastr Římova spadá kolem tří stovek rekreačních chat. Vesnice s oficiálními osmi sty obyvateli tak přes léto nabude více jak dvojnásobně.
Plastová okna a krb
"Prostě se nám tu líbí. Kousek je les, řeka, muž může dělat něco na zahradě," vyjmenovává argumenty pro únik z města Růžena Hlaváčová. Vadil jí neustálý hluk, zde ji z ticha občas vyruší jen sousedův špatně zapojený alarm.
Právě se oficiálně stala "důchodkyní". Na chatě, kterou s manželem vlastnoručně v 80. letech postavili, bydlí asi šestým rokem.
Jejich chatka v rámci osady patří k těm nejzmodernizovanějším. Vypadá spíš jako malý domek. Plastová okna, zateplení, uvnitř žhnou krbová kamna. Lehce přetopená obytná místnost se výrazně neliší od běžných obýváků.
Jediné, co odkazuje k chatám, jak je známe, jsou příkré schody do patra a obložení sen.
"Stále si ale držíme byt v Českých Budějovicích. Kdyby se něco stalo, abychom se měli kam vrátit. Já bych tu sama být nechtěla. Bála bych se tu," přiznává činorodá dáma.
Mohutný dým stoupá i ze žlutě natřenými prkny obložené chatky o "ulici" výše. Patří k těm skromnějším. Dokonce ještě stojí na původních betonových pilířích.
"Líbí se mi tu a ten můj pražský oříšek se tu může aspoň pořádně proběhnout," vysvětluje Libor Husák. Je mu kolem čtyřiceti a jezdí sem již od mala.
Oficiálně bydlí Praze. V Českých Budějovicích má ateliér, nejvíce času ale tráví v Římově. Vynechává snad prý jen asi dva měsíce uprostřed zimy.
15 tisíc nájem nebo chata?
Živí se drobnými smalty, které příležitostně prodává. Například na Karlově mostě v Praze.
"Přemýšlím, že bych odešel z Prahy úplně a zůstal tady. Přeci jen, platit někomu patnáct tisíc za nájem…" přiznává.
Není si ale jistý, jestli by jeho současná chatka na stálé bydlení stačila. Patří k místním nejstarším - je z roku 1947. A jak tvrdí, moc se nezměnila.
"Chtěl bych si postavit vedle novou, něco jako srub," ukazuje místo ve stráni. "Ale nevím, jestli to vůbec půjde."
Klíčové rozhodování mají za sebou manželé Zorka a Josef Markovi.
V 6x7 metrech s dvěma dětmi
Zorka nejprve jezdila na chatu s rodiči na prázdniny, pak se svými dětmi a nakonec se sem s celou rodinou přestěhovala před sedmi lety nastálo. "Záložní" byt na sídlišti v Českých Budějovicích prodali před třemi lety.
V domku o rozloze 6 krát 7 metru jim prý nic nechybí.
Topí dřevem, vaří na plynové bombě, vodu na mytí berou ze studny, pitnou si kupují po velkých barelech. Životní náklady se jim tak scvrknou na tisíc korun měsíčně.
"Člověk zjistí, že vlastně potřebuje málo," tvrdí. Pracuje jako účetní, její manžel Josef je, jak sám říká, muž v domácnosti.
Dovolená naruby
Obě děti již studují, takže dětský pokojíček ustoupil pracovně. Do budoucna chystají další drobné přestavby - jako první přijde na řadu kuchyň, Zorka by chtěla předělat i stěnu v hlavní obytné místnosti.
"Lidé, co bydlí v paneláku, nemají o moc víc prostou než my tady. A my tu navíc máme přírodu a klid," doplňuje Josef manželku a pochvaluje si černočernou tmu, která osadu v noci zahalí.
A když přijedou na léto sousedé - rekreanti?
"Vezmeme psa a jedeme někam pod stan na dovolenou," dodává.
