Náctiletí tiskaři pomáhají ochránit zdravotníky. Nespali a tiskli štíty
Vodní skauti ze Žďáru nad Sázavou, Jakub Axman a Václav Černík, se dozvěděli o iniciativě světově proslulého vývojáře 3D tiskáren Josefa Průši, který vymyslel postup, jak tisknout ochranné štíty pro lékaře. Jelikož měli k 3D tiskárnám přístup, šli do toho. Postupně vytvořili a řídili tým se čtyřiceti lidmi, dvaceti tiskárnami a s více než tisícovkou vyrobených štítů. Pro komunikaci pomoci založili facebookovou stránku Žďárský 3D tisk proti covid-19.
"Josef Průša dal spolu s ministerstvem zdravotnictví a dalšími vývojáři dohromady model prvního štítu a pustil to do světa se slovy: 'Hele, tohle funguje, ministerstvo zdravotnictví by bylo rádo, kdyby se to tisklo, může to pomáhat lidem v první linii'," vypráví Jakub Axman.
Za práci si nic neúčtovali, jsou dobrovolníci, materiál platí z peněz sponzorských firem i jednotlivců. S výrobou průhledné části štítů jim pomohl i výrobce Igráčků, firma Efko. Štíty od nich brali nejen zdravotníci, ale třeba i chrudimští výsadkáři.
Podle svých statistik během jara vyrobili a rozdali celkem 3373 štítů. Nyní už v jejich výrobě nepokračují. "Již k tomu existují vhodnější výrobní postupy jako vstřikolis nebo řezané fólie, 3D tisk se na sériovou výrobu nehodí zejména kvůli pomalosti," vysvětluje Václav Černík, skaut a učitel na gymnáziu ve Žďáru nad Sázavou. Během podzimu nicméně vytiskli nižší stovky tzv. rouškolapek pro zdravotníky. Jedná se o plastovou sponu, která spojí obě gumičky roušky za hlavou a zabraňuje tak otlačením uší.
Podobný příběh se odehrál i o 70 kilometrů dále
Podobný příběh se odehrál i na jiném místě Vysočiny, v Moravských Budějovicích, vzdálených od Žďáru nějakých sedmdesát kilometrů. Žije zde Jakub Kabelka, student nyní již třetího ročníku gymnázia. I on si stáhnul volně dostupný manuál vývojáře Josefa Průši, jak si doma vyrobit komponenty k ochrannému štítu. Zjistil, že to není tak složité a že by tím mohl významně pomoci zdravotníkům či policistům v okolí. 3D tisk se naučil na gymnáziu výrobou píšťalek coby propagačních předmětů školy.
Domů si vzal ještě tiskárnu z gymnázia a také tiskárnu od kamaráda a začal tisknout štíty ve velkém. Spojil se s dalšími tiskaři nejen v Moravských Budějovicích, ale také v Třebíči a Znojmě. Dohromady se jedná asi o dvacítku tiskáren. Sdílejí tabulku v Googlu, kam všichni zapisují požadavky jednotlivých měst a vesnic v okolí a dohadují se, která z tiskařských "jednotek" úkol vyřeší.
Zájem byl obrovský. O štíty mladíků se hlásili zdravotníci z poliklinik i nemocnic, policie, domovy seniorů, prodavači. A tak začal Jakub a jeho kamarádi tisknout ve dne i v noci, což obnášelo i několik budíčků za noc, aby vyjmuli vytištěné díly a vyměnili materiál.
"Na Jakuba už toho bylo moc, tak jsem si vzala jednu tiskárnu domů a tiskl na ní štíty manžel," líčí jeho učitelka angličtiny z gymnázia Olga Honsová, která mu od začátku s jeho aktivitou pomáhala. Mimořádnou aktivitu náctiletých tiskařů právě na Vysočině si vysvětluje tím, jak se na tento region "na okraji" na jaře s ochrannými pomůckami pozapomnělo.
V říjnu Nadace Via ocenila Jakuba čestným uznáním, když ho vybrala jako jednoho z Hrdinů za časů krize.
Více o příběhu Jakuba Kabelky čtěte zde