Příběh Milo Komínka, který poznal peklo na nebi

Jan Král, spolupracovník redakce
25. 9. 2009 15:52
Příběh pilota a parašutisty
Milo Komínek. Odešel do hor organizovat odboj proti komunistům
Milo Komínek. Odešel do hor organizovat odboj proti komunistům | Foto: Petr Protivánek

Narodil se 26.června 1926 ve Sviadnově, jeho otec byl v obci starostou. Blízko Sviadnova bylo letiště a to se Milo Komínkovi stalo osudným.

Stal se žákem Masarykovy letecké ligy, absolvoval výcvik pilota a parašutisty. V roce 1945 začal létat jako letecký akrobat.

1946

V pražské Melantrichově ulici si v roce 1946 založil Československou leteckou reklamní kancelář.

Z turné po čtyřech světadílech - Evropě, Asii, Austrálii i Americe - se vrátil v prosinci 1947. S nabídkami na angažmá se Komínkovi hlasil i Hollywood.

1948

Únor 1948 znamená katastrofu. Na firmu nasazují komunisté nucenou zprávu, letadla zabavují. Komínek má zákaz přístupu na veškerá letiště ČSR, pravidelně se musí hlásit na policii.

Už v dubnu chce Komínek se země znásilňované komunisty utéct. Nepovede se. Pohraničníci Komínkovu skupinu dopadnou blízko hranic a on končí s prostřeleným břichem ve vězení.

Trochu absurdním štěstím se pro něj stává zvolení Klementa Gottwalda prezidentem. Je amnestie a Komínek může vězení opustit. Vrací se domů, kde dlouho nepobude.

Odchází do Beskyd, aby se přidal k partyzánům, kteří chtějí s komunisty bojovat. V srpnu 1948 je však skupina zatčena blízko Jablunkova.

Dne 6. října je Komínek Státním soudem v Ostravě odsouzen na dvacet let. Propuštěn je až 26.května 1965, opět na amnestii. Ta je vyhlášena u příležitosti 20.osvobození ČSR.

1968

Mezi lety 1966 až 1968 opět trénuje a vrací se k akrobacii. Vystupuje na mezinárodních leteckých dnech v Maďarsku, Švýcarsku, Rakousku a Kanadě.

Ve Frýdku-Místku zakládá organizaci bývalých politických vězňů K-231.

Československo opustí pár dní před okupací, 6.srpna. Množství výhrůžek se prý už nedá vydržet.

Odjíždí do Vídně. Tam se v srpnu účastní demonstrací proti okupaci Československa, v listopadu odlétá do Kanady. V Torontu zůstává dvaadvacet let.

1969 - 1989

V Kanadě se snaží bojovat s režimem na dálku. Organizuje československý exil, vydává časopisy, zkouší vysílání pro Čechy a Slováky na kabelových televizích. Vydává knihu I pod oblohou je peklo o poměrech v komunistických koncentrácích.

1990

Vrací se do vlasti. V roce 1992 je rehabilitován, v roce 1993 se stává čestným občanem obce Pržno. Vydává časopis Svědomí.

Je několikrát navržen na státní vyznamenání, ovšem bez úspěchu.  Například Senát jeho vyznamenání schválí, Poslanecká sněmovna to odmítá.

Scénář se několikrát víceméně opakuje. Komínek se těmto historkám směje a říká, že je jako Anton Špelec, ostrostřelec. Nakonec známého českého komika, který má ve filmu hlavní roli, Komínek poznal osobně. „V roce 1948 jsme s Burianem seděli na Pankráci. Burian tam dělal chodbaře."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.

"Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví," řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. "Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň," dodal.

Zdroj: ČTK
před 5 minutami

Ministerstvo financí pro letošek zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta

Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.

"Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Česko při průměrných teplotách v zimě vystačí s plynem zhruba do srpna

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent. Novinářům to dnes řekli ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí (MF) David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dostatek plynu v ČR pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. "Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické," uvedl Prušvic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy