Absenci rubriky, která se týká víry, kritizoval poslanec opoziční ODS Martin Baxa. Podle něj není logické přijít o data, která se zjišťovala při předchozích třech sčítáních. "Chceme ztratit druh informace, který jiným způsobem získat nemůžeme," uvedl.

Předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček absenci dotazu zdůvodňoval tím, že při minulém sčítání na něj odpověděla jen zhruba polovina lidí. Pro mnohé z nich to byla otázka citlivá a řada lidí uváděla "zcela nesmyslné vyznání". Proti opětovnému zařazení otázky do dotazování byla podle Rojíčka zejména římskokatolická církev. Pro pirátského poslance Ondřeje Profanta by měl být právě toto důvod k opětovnému zařazení dotazu.

Výbor projednávání zákona přerušil kvůli předložení jeho poslaneckých úprav. Znovu se k němu vrátí za dva týdny.

Novinky ve sčítání

Sčítání lidu se koná jednou za deset let. K novinkám patří to, že lidé budou odpovídat na méně otázek než v minulosti, neboť část dat statistici získají z registrů. Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat 27 údajů do dvou listů.

Formuláře budou moci snadno vyplnit elektronicky. Tiskopisy v papírové formě doručí sčítací komisaři pouze lidem, kteří informace elektronicky neodešlou.

Cenzus se bude týkat údajů platných k půlnoci z 26. na 27. březnu 2021. Na odeslání elektronických formulářů budou mít lidé čas do 9. dubna 2021, tedy dva týdny. Poté bude následovat "terénní došetření". Při něm sčítací komisaři doručí papírové tiskopisy do domácností, které se nesečetly přes počítač. Údaje z registrů si pak vezmou v červenci.

Sčítání má od roku 2018 do roku 2023 stát 2,23 miliardy korun. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun. Statistici ale uvádějí, že úspora bude pětinová vzhledem k inflaci a využití registrů.