Vypadám jako suchar, skáču do řeči, hodně piju. Zájemci o Hrad se svěřovali studentům

Petr Spáčil Vojtěch Štěpán Radek Bartoníček Petr Spáčil, Vojtěch Štěpán, Radek Bartoníček
1. 12. 2022 19:06
O svých názorech na manželství pro homosexuály, legalizaci marihuany nebo změny klimatu debatovala se studenty středních a vysokých škol pětice kandidátů na prezidenta. Nečekaně také poodhalili své soukromí, když se jich mladí ptali na jejich negativní vlastnosti. Debatu i její témata připravili sami studenti, na některých školách ji také mohli poslouchat při vyučování.

Nablýskaná a osvícená scéna se stojany pro jednotlivé prezidentské kandidáty připomínala profesionální prostředí, aniž by bylo poznat, že vše je ve skutečnosti dílem nadšených mladých studentů, kteří debatu a vše kolem ní sami připravili. Zaměřili se na témata důležitá pro mladou generaci, která vyplynula i z průzkumu mezi studenty. 

Debaty se zúčastnili kandidáti, kteří mají podle průzkumů největší podporu veřejnosti - Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Josef Středula. Z pozvaných nepřišel jen Andrej Babiš. Už dříve řekl, že se debatám bude nejméně do konce roku vyhýbat.

Kandidáti odpovídali například na to, jak je jejich současné povolání připravilo na post prezidenta a mají jaké zkušenosti pro tuto funkci. Senátoři Fischer a Hilšer podtrhli své angažmá v parlamentu. "Senát je taková čtyřletá vysoká škola prezidentská," zavtipkoval Hilšer.

Nerudová zdůraznila, že nikdy nebyla v politické straně, a proto je prý nestranná. Středula míní, že jako odborový předák má důvěru lidí. Pavel vnímá prezidentství jako službu zemi, podobně jako svou vojenskou kariéru. Dnešním pohledem považuje za chybu, že vstoupil do komunistické strany a říká, že se ze své chyby poučil. "Po pádu režimu jsem 33 let pracoval pro Česko, aby bylo demokratické a respektované," dodal Pavel.

"Česko není země rovných příležitostí" 

V debatě o rovných příležitostech se kandidáti shodli, že v Česku přetrvává nedostatečná podpora menšin, sexuálních i etnických, znevýhodnění lidí z periferních oblastí a také znevýhodnění žen na pracovním trhu.

Všichni kandidáti podpořili dorovnání práv homosexuálních svazků s heterosexuálními. Mírně odporoval pouze Fischer, který jako jediný ze zúčastněných manželství pro stejnopohlavní páry nepodporuje. "Pro mě osobně zůstává manželství vztahem mezi mužem a ženou a patří do něj i děti," vysvětlil, proč by homosexuální svazky nenazýval manželstvím.

Shodně se ale vymezili proti omezování práv sexuálních menšin. "Není možné v 21. století někoho ostrakizovat kvůli jeho odlišnosti," zmínil Středula. Na civilizovanost a modernost Česka se odkazuje také Pavel, z čehož vyvozuje rovné příležitosti pro všechny. Hilšer pak zmínil své aktivistické mládí s tím, že dlouhodobě bojuje za rovnoprávnost mezi všemi lidmi.

Nejvíce situaci kritizovala Nerudová. Podle ní jsou velké rozdíly mezi bohatými a chudými regiony Česka, kde ženy nejsou odměňovány za stejnou práci jako muži nebo kde děti z chudších rodin nemají šanci na stejně kvalitní vzdělání jako ostatní. "Česko není země rovných příležitostí," tvrdila.

Kandidáti se také shodli na důležitosti členství Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Podporují také pomoc Ukrajině napadené Ruskem. "Věřím, že se nám pomoc v budoucnu vrátí daleko více, než jsou naše aktuální náklady na ni," uvedl Středula.

Ohledně životního prostředí kandidáti podtrhují význam prezidenta při vytváření politiky bojující s následky změn klimatu, při vyjednávání i prosazování daných zákonů. "Prezident má připravit co nejlepší prostor pro příští generace," komentoval Středula. Podle Nerudové má naopak prezident mladé generaci naslouchat a nechat se od ní inspirovat. "Mladí jsou příkladem, zejména v udržitelném životním stylu," uvedla.

Fischer mluvil o vyjednávání prezidenta například se studenty stávkujícími za klima. Pavel pak označil boj se změnou klimatu za nutnost, prezident má podle něj prosazovat komplexní pohled na věc, který zahrnuje věcné analýzy i nadšení.

Skáču do řeči, přiznali dva kandidáti

"Vaše kampaně jsou nablýskané, všude mluvíte o tom, v čem jste dobří. Ale mohli byste prozradit, co jsou vaše negativní vlastnosti?" zeptal se poté prezidentských kandidátů student Alexandr Doubrava.

"Často skáču lidem do řeči. Říkají mi to moje děti i můj muž, tak jsem si na to začala dávat pozor a docela s tím bojuji," řekla Nerudová. Přiznala také, že často sní celou čokoládu.

Pavel připustil, že někdy mluví příliš vážně. "Hodně často vypadám jako nezáživný suchar, což asi bude pravda, protože témata, kterými se zabývám, moc úsměvu nevyvolávají. Když mluvíte o válce na Ukrajině, tak se u toho nedají vykládat vtipy. Musím ale říct, že v soukromí suchar nejsem," reagoval. Dodal, že občas věci dělá na poslední chvíli.

Otevřeně pak odpovídal šéf odborů Středula. "Tomu, co dělám, jsem se oddal natolik, že jsem přišel o dvě rodiny. Žil jsem čtyři sta kilometrů od domova a byl jsem tam jen v sobotu a neděli. Není to nic, čím by se člověk pyšnil. Teď jsem rád, že mám rodinu tady, v blízkosti své práce," uvedl. Přiznal také, že velmi rád pije víno.

Fischer řekl, že o sobě občas hodně pochybuje a v poslední době si neumí najít čas na sport. Hilšer prozradil, že nemá rád ananas, skáče lidem do řeči a někdy odsouvá splnění úkolů. 

Jak vrátit politiku lidem

Kandidáti museli také rychle najít odpověď na otázku, co by konkrétně udělali jako první ke spojování rozdělené společnosti. Podle Fischera by měl prezident po svém zvolení občany ubezpečit, že je zde pro všechny a že respektuje i ty voliče, kteří mu svůj hlas nedali. Středula řekl, že prezident by měl navštěvovat regiony i po svém zvolení. Důvody rozdělení společnosti jsou podle něj ryze sociální, například kvůli obavám lidí o budoucnost, o rodinu či z vysokých výdajů.

Podle Hilšera je společnost rozdělená kvůli politice. "To, jak se politika dělala, vyvolalo obrovskou nedůvěru velké části společnosti v demokracii. Je tak zásadním úkolem přijít na to, jak vrátit politiku lidem," řekl. Nerudová i Pavel se shodli, že prezident by měl především s lidmi diskutovat a hledat řešení společně s nimi.

Všichni kandidáti se shodli, že české školství je potřeba reformovat. Podle Nerudové by se žáci měli více zapojit do společenského života. Podobně mluvil i Hilšer, pro kterého je inspirací americké školství, žáci by se podle něj měli především učit myslet.

Pavel i Středula pak mluvili hlavně o investicích do vzdělávání a podpoře rodin žáků. "Rodiče se rozhodují, jestli jejich dítě může na vysněnou střední školu, ale nemůže, protože si nemohou dovolit platit internát," řekl Středula. Podle Fischera by pak prezident mohl vyzdvihovat dobré příklady úspěšných škol. Podporoval by i výjezdy studentů do zahraničí.

Všichni kandidáti se pak shodli i na tom, že je třeba Pražský hrad otevřít veřejnosti. To by mohla zajistit například nová kulturní centra či místa, která by mohli navštěvovat školáci. Podobně se shodli i na legalizaci marihuany, pouze Středula a Fischer jsou ohledně toho zdrženlivější. Oba by se nejdříve poradili s odborníky, Fischer by ale chtěl zmínit některé zákony, které postihují její užívání.

Video: Mladí, kteří připravili prezidentskou debatu pro mladé (1. 12. 2022)

Mladí, kteří připravili prezidentskou debatu pro mladé | Video: Radek Bartoníček
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy