Prezidentští kandidáti 50 tisíc podpisů nepotřebují, stačí trocha štěstí. Kvůli nedokonalé kontrole

Radek Dragoun Radek Dragoun
6. 11. 2017 11:17
Česko jako jediná země v Evropě neověřuje všechny podpisy, nýbrž jen jejich část. Kandidáti si tak mohou některé podpisy dopsat a doufat, že právě ony nebudou vybrány ke kontrole.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Padesát tisíc podpisů je pro prezidentské kandidáty magickou hranicí. Bez jejího pokoření se nemají šanci ucházet o Pražský hrad, pokud tedy nepřesvědčí 20 poslanců nebo 10 senátorů. Do boje o Hrad se ale mohou dostat i kandidáti, kteří potřebných 50 tisíc podpisů nezískají.

Může za to způsob, jakým ministerstvo vnitra ověřuje správnost údajů. To nekontroluje všechny podepsané, nýbrž jen část z nich, jejich chybovost pak přepočte na zbývající podpisy. Pokud některému z kandidátů chybí třeba jen pár tisíc k potřebnému počtu podpisů, může si je tam jednoduše připsat. A pak už musí pouze doufat, že ministerstvo vnitra si nevybere ke kontrole zrovna ten arch, na němž falešné podpisy jsou.

"Když budete mít 49 tisíc podpisů, tak si k tomu můžete rukou dopsat 2 tisíce zjevně zfalšovaných a budete mít 51 tisíc, takže vás pustí do ověřování údajů petentů, kde bude vybráno 8500 lidí. Pokud ve vzorku nebudou tyto závadné archy, tak vám vyjde malá chybovost a splníte podmínky," popisuje možnou situaci právník Pavel Šutka.

Takový způsob kontroly je přitom ojedinělý. Podle Šutkovy analýzy je Česko jedinou evropskou zemí s přímou volbou hlavy státu, ve které se neprovádí kontrola všech podpisů.

České zákony to neumožňují. "Ministerstvo vnitra postupuje striktně podle zákona, který jasně stanoví, že se musí kontrolovat namátkově vybraný vzorek 8 500 podpisů z každé petice, přičemž matice pro výběr namátkových podpisů se losuje za účasti notáře, který o tom sepíše notářský zápis," říká náměstek ministerstva vnitra Petr Mlsna. Odmítá tak, že by úřad mohl ovlivnit výběr podpisů, které budou kontrolovány.

Zda by ministerstvo zvládlo zkontrolovat všechny údaje, nedokážou úředníci bez znalosti celkového počtu kandidátů a podpisů odhadnout. Na kontrolu petic mají však maximálně 17 dnů. "V prvních volbách prezidenta byly kontrolovány údaje o 17 000 občanech podepsaných na petici u 8 kandidátů (tedy 136 000 záznamů) a třísměnný provoz uvedené zvládl v zákonem stanovené lhůtě s rezervou 2 dnů," říká Klára Pěknicová z ministerstva vnitra.

O kandidatuře může rozhodnout štěstí na los

Pouze částečná kontrola správnosti údajů však není problematická jen kvůli "podvodníkům". To, které archy budou vybrány, může rozhodnout o tom, zda se kandidát dostane do boje o Hrad. To platí zejména u kandidátů, kteří hranici 50 tisíc podpisů překonají jen těsně.

Nakonec historicky první volba prezidenta toho byla názorným příkladem. Po zásahu Nejvyššího správního soudu se voleb nakonec účastnila Jana Bobošíková, která měla po přepočtu 50 810 podpisů. Naopak lidé nemohli volit Tomia Okamuru, kterému po odečtení vadných podpisů chybělo něco přes 1000 jmen.

Správnost všech podpisů však nebyla nikdy ověřena. Ministerstvo vnitra nejprve zjistilo chybovost kandidátů u prvního vzorku 8500 podpisů a následně i u stejně velkého druhého vzorku. Vnitro však procenta u dvou vzorků neprůměrovalo, nýbrž sčítalo. I z toho důvodu se trojice kandidátů Jana Bobošíková, Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý obrátila na soud, který vrátil do hry Bobošíkovou. Dlouhý a Okamura zůstali po již správném přepočtu těsně pod hranicí 50 tisíc.

Kdo z těchto tří kandidátů opravdu překročil hranici 50 tisíc a kdo ne, se však již nikdy nezjistí. "Já se ptám, jestli je někdo schopný říct, že hranici skutečně nesplnili? Můžeme spolehlivě říct, že nebyly náhodně vybrány vadnější archy? Kdyby se vybralo pár jiných, mohlo to dopadnout úplně jinak," myslí si právník Šutka.

Podobná nejistota se může objevit i v lednových prezidentských volbách. V případě velkého počtu chybných údajů se může dotknout i kandidátů, kteří překročí padesátitisícovou hranici podpisů výrazně.

Již ve středu odevzdal 86 tisíc podpisů na ministerstvu vnitra Michal Horáček. Jeho spolupracovníci ještě dalších 30 tisíc podpisů odstranili, protože nesplňovaly zákonné podmínky. O občanskou kandidaturu usiluje i Jiří Drahoš, který nasbíral přes 142 tisíc podpisů. Podpisy lidí sbírá i současný prezident Miloš Zeman. Podle své manželky a šéfky petičního týmu měl v polovině srpna nashromážděno 59 tisíc podpisů.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy