Prezidentští kandidáti 50 tisíc podpisů nepotřebují, stačí trocha štěstí. Kvůli nedokonalé kontrole

Radek Dragoun Radek Dragoun
6. 11. 2017 11:17
Česko jako jediná země v Evropě neověřuje všechny podpisy, nýbrž jen jejich část. Kandidáti si tak mohou některé podpisy dopsat a doufat, že právě ony nebudou vybrány ke kontrole.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Padesát tisíc podpisů je pro prezidentské kandidáty magickou hranicí. Bez jejího pokoření se nemají šanci ucházet o Pražský hrad, pokud tedy nepřesvědčí 20 poslanců nebo 10 senátorů. Do boje o Hrad se ale mohou dostat i kandidáti, kteří potřebných 50 tisíc podpisů nezískají.

Může za to způsob, jakým ministerstvo vnitra ověřuje správnost údajů. To nekontroluje všechny podepsané, nýbrž jen část z nich, jejich chybovost pak přepočte na zbývající podpisy. Pokud některému z kandidátů chybí třeba jen pár tisíc k potřebnému počtu podpisů, může si je tam jednoduše připsat. A pak už musí pouze doufat, že ministerstvo vnitra si nevybere ke kontrole zrovna ten arch, na němž falešné podpisy jsou.

"Když budete mít 49 tisíc podpisů, tak si k tomu můžete rukou dopsat 2 tisíce zjevně zfalšovaných a budete mít 51 tisíc, takže vás pustí do ověřování údajů petentů, kde bude vybráno 8500 lidí. Pokud ve vzorku nebudou tyto závadné archy, tak vám vyjde malá chybovost a splníte podmínky," popisuje možnou situaci právník Pavel Šutka.

Takový způsob kontroly je přitom ojedinělý. Podle Šutkovy analýzy je Česko jedinou evropskou zemí s přímou volbou hlavy státu, ve které se neprovádí kontrola všech podpisů.

České zákony to neumožňují. "Ministerstvo vnitra postupuje striktně podle zákona, který jasně stanoví, že se musí kontrolovat namátkově vybraný vzorek 8 500 podpisů z každé petice, přičemž matice pro výběr namátkových podpisů se losuje za účasti notáře, který o tom sepíše notářský zápis," říká náměstek ministerstva vnitra Petr Mlsna. Odmítá tak, že by úřad mohl ovlivnit výběr podpisů, které budou kontrolovány.

Zda by ministerstvo zvládlo zkontrolovat všechny údaje, nedokážou úředníci bez znalosti celkového počtu kandidátů a podpisů odhadnout. Na kontrolu petic mají však maximálně 17 dnů. "V prvních volbách prezidenta byly kontrolovány údaje o 17 000 občanech podepsaných na petici u 8 kandidátů (tedy 136 000 záznamů) a třísměnný provoz uvedené zvládl v zákonem stanovené lhůtě s rezervou 2 dnů," říká Klára Pěknicová z ministerstva vnitra.

O kandidatuře může rozhodnout štěstí na los

Pouze částečná kontrola správnosti údajů však není problematická jen kvůli "podvodníkům". To, které archy budou vybrány, může rozhodnout o tom, zda se kandidát dostane do boje o Hrad. To platí zejména u kandidátů, kteří hranici 50 tisíc podpisů překonají jen těsně.

Nakonec historicky první volba prezidenta toho byla názorným příkladem. Po zásahu Nejvyššího správního soudu se voleb nakonec účastnila Jana Bobošíková, která měla po přepočtu 50 810 podpisů. Naopak lidé nemohli volit Tomia Okamuru, kterému po odečtení vadných podpisů chybělo něco přes 1000 jmen.

Správnost všech podpisů však nebyla nikdy ověřena. Ministerstvo vnitra nejprve zjistilo chybovost kandidátů u prvního vzorku 8500 podpisů a následně i u stejně velkého druhého vzorku. Vnitro však procenta u dvou vzorků neprůměrovalo, nýbrž sčítalo. I z toho důvodu se trojice kandidátů Jana Bobošíková, Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý obrátila na soud, který vrátil do hry Bobošíkovou. Dlouhý a Okamura zůstali po již správném přepočtu těsně pod hranicí 50 tisíc.

Kdo z těchto tří kandidátů opravdu překročil hranici 50 tisíc a kdo ne, se však již nikdy nezjistí. "Já se ptám, jestli je někdo schopný říct, že hranici skutečně nesplnili? Můžeme spolehlivě říct, že nebyly náhodně vybrány vadnější archy? Kdyby se vybralo pár jiných, mohlo to dopadnout úplně jinak," myslí si právník Šutka.

Podobná nejistota se může objevit i v lednových prezidentských volbách. V případě velkého počtu chybných údajů se může dotknout i kandidátů, kteří překročí padesátitisícovou hranici podpisů výrazně.

Již ve středu odevzdal 86 tisíc podpisů na ministerstvu vnitra Michal Horáček. Jeho spolupracovníci ještě dalších 30 tisíc podpisů odstranili, protože nesplňovaly zákonné podmínky. O občanskou kandidaturu usiluje i Jiří Drahoš, který nasbíral přes 142 tisíc podpisů. Podpisy lidí sbírá i současný prezident Miloš Zeman. Podle své manželky a šéfky petičního týmu měl v polovině srpna nashromážděno 59 tisíc podpisů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 3 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy