Praha - Padesát tisíc podpisů je pro prezidentské kandidáty magickou hranicí. Bez jejího pokoření se nemají šanci ucházet o Pražský hrad, pokud tedy nepřesvědčí 20 poslanců nebo 10 senátorů. Do boje o Hrad se ale mohou dostat i kandidáti, kteří potřebných 50 tisíc podpisů nezískají.
Může za to způsob, jakým ministerstvo vnitra ověřuje správnost údajů. To nekontroluje všechny podepsané, nýbrž jen část z nich, jejich chybovost pak přepočte na zbývající podpisy. Pokud některému z kandidátů chybí třeba jen pár tisíc k potřebnému počtu podpisů, může si je tam jednoduše připsat. A pak už musí pouze doufat, že ministerstvo vnitra si nevybere ke kontrole zrovna ten arch, na němž falešné podpisy jsou.
"Když budete mít 49 tisíc podpisů, tak si k tomu můžete rukou dopsat 2 tisíce zjevně zfalšovaných a budete mít 51 tisíc, takže vás pustí do ověřování údajů petentů, kde bude vybráno 8500 lidí. Pokud ve vzorku nebudou tyto závadné archy, tak vám vyjde malá chybovost a splníte podmínky," popisuje možnou situaci právník Pavel Šutka.
Takový způsob kontroly je přitom ojedinělý. Podle Šutkovy analýzy je Česko jedinou evropskou zemí s přímou volbou hlavy státu, ve které se neprovádí kontrola všech podpisů.
České zákony to neumožňují. "Ministerstvo vnitra postupuje striktně podle zákona, který jasně stanoví, že se musí kontrolovat namátkově vybraný vzorek 8 500 podpisů z každé petice, přičemž matice pro výběr namátkových podpisů se losuje za účasti notáře, který o tom sepíše notářský zápis," říká náměstek ministerstva vnitra Petr Mlsna. Odmítá tak, že by úřad mohl ovlivnit výběr podpisů, které budou kontrolovány.
Zda by ministerstvo zvládlo zkontrolovat všechny údaje, nedokážou úředníci bez znalosti celkového počtu kandidátů a podpisů odhadnout. Na kontrolu petic mají však maximálně 17 dnů. "V prvních volbách prezidenta byly kontrolovány údaje o 17 000 občanech podepsaných na petici u 8 kandidátů (tedy 136 000 záznamů) a třísměnný provoz uvedené zvládl v zákonem stanovené lhůtě s rezervou 2 dnů," říká Klára Pěknicová z ministerstva vnitra.
O kandidatuře může rozhodnout štěstí na los
Pouze částečná kontrola správnosti údajů však není problematická jen kvůli "podvodníkům". To, které archy budou vybrány, může rozhodnout o tom, zda se kandidát dostane do boje o Hrad. To platí zejména u kandidátů, kteří hranici 50 tisíc podpisů překonají jen těsně.
Nakonec historicky první volba prezidenta toho byla názorným příkladem. Po zásahu Nejvyššího správního soudu se voleb nakonec účastnila Jana Bobošíková, která měla po přepočtu 50 810 podpisů. Naopak lidé nemohli volit Tomia Okamuru, kterému po odečtení vadných podpisů chybělo něco přes 1000 jmen.
Správnost všech podpisů však nebyla nikdy ověřena. Ministerstvo vnitra nejprve zjistilo chybovost kandidátů u prvního vzorku 8500 podpisů a následně i u stejně velkého druhého vzorku. Vnitro však procenta u dvou vzorků neprůměrovalo, nýbrž sčítalo. I z toho důvodu se trojice kandidátů Jana Bobošíková, Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý obrátila na soud, který vrátil do hry Bobošíkovou. Dlouhý a Okamura zůstali po již správném přepočtu těsně pod hranicí 50 tisíc.
Kdo z těchto tří kandidátů opravdu překročil hranici 50 tisíc a kdo ne, se však již nikdy nezjistí. "Já se ptám, jestli je někdo schopný říct, že hranici skutečně nesplnili? Můžeme spolehlivě říct, že nebyly náhodně vybrány vadnější archy? Kdyby se vybralo pár jiných, mohlo to dopadnout úplně jinak," myslí si právník Šutka.
Podobná nejistota se může objevit i v lednových prezidentských volbách. V případě velkého počtu chybných údajů se může dotknout i kandidátů, kteří překročí padesátitisícovou hranici podpisů výrazně.
Již ve středu odevzdal 86 tisíc podpisů na ministerstvu vnitra Michal Horáček. Jeho spolupracovníci ještě dalších 30 tisíc podpisů odstranili, protože nesplňovaly zákonné podmínky. O občanskou kandidaturu usiluje i Jiří Drahoš, který nasbíral přes 142 tisíc podpisů. Podpisy lidí sbírá i současný prezident Miloš Zeman. Podle své manželky a šéfky petičního týmu měl v polovině srpna nashromážděno 59 tisíc podpisů.
