Prezidentovo veto nasvítilo paradoxy. Babiš chce investovat, dokument svědčí o opaku

Spory prezidenta a vlády pokračují. Jen čtyři dny poté, co Petr Pavel pohrozil vetováním zákonů, zarazil legislativu, která by umožnila vládě nezřízeně utrácet. Přestože poslanci hradní veto zřejmě přehlasují, prezident podle expertů alespoň upozornil na potenciální hrozbu zákona. A ti odhalili také další paradox - zatímco premiér „šermuje“ investicemi, ministerstvo financí s nimi vůbec nepočítá.

Spornou a kritizovanou novelu rozpočtových zákonů vetovala hlava státu tento týden ve středu. Prezident v odůvodnění uvedl mimo jiné, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi.

Novela by například umožnila vládě bez souhlasu sněmovny zvýšit výdaje až o 240 miliard korun. Sice pouze „v případě ohrožení“, to je ale definováno velmi obecně.

Podle prezidenta by nová legislativa byla hrozbou pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň by oslabila kontrolu veřejných peněz ze strany sněmovny ve prospěch vlády. Jinými slovy: vláda by mohla svévolně a neodpovědně zvyšovat výdaje a zadlužovat budoucí generace.

„Nezávislý odborný konsensus je, že toto rozvolnění rozpočtových pravidel je potenciálně nebezpečné,“ konstatuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.

Aktivistické rozhodnutí, hodnotí Babiš

„Upřímně, nenapadá mě nikdo z kolegů ze všech různých institucí, které se tomu věnují nezávisle a nejsou napojeny na vládu, kdo by tohle schvaloval,“ konstatoval Hradil.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nicméně rozhodnutí hlavy státu označil za nezodpovědné a aktivistické. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) zase uvedla, že prezident blokováním zákona ohrožuje financování investic nebo zdravotnictví.

„Ohrozil obranyschopnost této země, hospodářský růst, výstavbu jaderných bloků, rozpočtovou transparentnost,“ řekla Schillerová České televizi. „Nezbývá nám nic jiného než prezidentské veto přehlasovat. To se beze sporu naší koalici podaří,“ dodala ministryně.

„Vyšší ‚projedené‘ dluhy hospodářský růst nezpůsobí. Obranyschopnost bylo možné zvyšovat i před novelou, stejně tak stavět jaderné bloky. Transparentnost ale naopak novela ničí,“ kritizoval slova ministryně hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

V opozičních lavicích neprotestovali

Schillerová také připomněla, že pokud by měl platit stávající zákon, musel by být schodek příští rok maximálně 150 miliard korun, což vychází z plánu schváleného už v roce 2024 vládou Petra Fialy (ODS). Současný kabinet ho však označuje za past. „Je to nereálné,“ zhodnotila už dříve Schillerová.

„V době, kdy se ten plán schvaloval, s ním tehdejší opozice – tedy současná vláda – neměla nejmenší problém. Nevšiml jsem si, že by někdo protestoval. Mělo se za to, že na tom je shoda,“ připomíná Hradil.

Letos vláda „přešvihne“ příjmy o 310 miliard korun. Oproti původním plánům zvyšuje deficit o 24 miliard korun, a to s odůvodněním, že minulý kabinet do rozpočtu záměrně nezapočítal některé výdaje. V době slušného hospodářského růstu je ale podle většiny ekonomů nesmysl mít stamiliardové schodky a ještě je zvyšovat.

Kabinet Andreje Babiše ale ve svých vyjádřeních trvá na tom, že chce nastartovat ekonomický růst a také vybrat více peněz na daních, neboť se více zaměří na šedou ekonomiku a nelegální práci.

Vláda nemá žádný fantastický investiční záměr

Expert proto míní, že prezident vetem pouze upozornil na rizika takového zákona. „Minimálně by to mohl být důvod, ať se nad tím ještě jednou všichni zamyslí, dokud není pozdě,“ řekl Hradil.

Podle něj by šla snaha změnit rozpočtová pravidla obhájit pouze v jediné situaci: „Pokud by vláda měla fantastický investiční záměr, který se vyplatí, a je potřeba ho realizovat. Ale tohle není ten případ,“ upozorňuje Hradil.

Ani vláda s příjmy z investic nepočítá

Poukazuje navíc na asi měsíc starý vládou schválený dokument označovaný jako fiskálně-strukturální plán. Ten podle Hradila jednoznačně dokazuje, že ani vláda ani ministerstvo financí nepočítá s tím, že by kroky, které kabinet Andreje Babiše dělá, byly investičně zajímavé a přinesly nějaký dodatečný finanční obnos.

„Jinými slovy: ministerstvo samo říká, že každá koruna na dluh, kterou teď utratíme na investice, se nám ani nevrátí, natož aby vygenerovala peníze navíc. Vrátí se navíc jen zlomek toho, co jsme tam dali,“ vysvětluje ekonom.

Podle něj si tak vláda, která slibuje investice, co nastartují ekonomický růst, protiřečí. Pokud by totiž zamýšlené investice opravdu měly zvýšit prosperitu nebo potenciál ekonomiky, projevilo by se to na potenciálním hrubém domácím produktu. A s tím dokument resortu financí ve svých odhadech nijak nepočítá.

„Podotýkám, že samo ministerstvo financí očekává, že potenciál HDP bude klesat, a odhaduje ho nižší než před dvěma lety,“ odhaluje další paradox Hradil.

„Takže samo ministerstvo financí v měsíc starém materiálu v podstatě říká, že pokud smyslem této změny (novely rozpočtového zákona, pozn.red.) jsou investice, tak ani resort nečeká, že by k nim došlo, anebo pokud by k nim došlo, že budou úspěšné,“ popisuje ekonom.

„Minimálně to měl ministerstvu financí někdo říct, že se na ty investice má těšit a že se má těšit celá ekonomika, protože oni se evidentně netěší,“ rýpnul si Hradil.