Hrad zpřístupní úřadovnu prezidentů. Hosté potkají Zemana, odpoví jim Ovčáček

Martina Machová Martina Machová
21. 9. 2015 11:00
Prezident Miloš Zeman je známý tím, že chce být v kontaktu s běžnými lidmi, proto objíždí Česko a setkává se s občany. Zanedlouho bude možné se s ním potkat přímo na Hradě. Kancelář Hradu totiž plánuje, že zpřístupní v rámci prohlídek interiéry, kde úřaduje prezident Zeman a úřadovali také jeho předchůdci. Hradní kancelář zpřístupní také kinosál, ve kterém se bude promítat film o prezidentské funkci. Na dotazy návštěvníků pak mají odpovídat třeba kancléř Vratislav Mynář nebo mluvčí Jiří Ovčáček.
Knihovna Tomaše Garrigua Masaryka v roce 1925
Knihovna Tomaše Garrigua Masaryka v roce 1925 | Foto: Hradní kancelář

Praha – Kancelář Hradu chce více otevřít prezidentský úřad veřejnosti, a rozhodla se proto k tradičním prohlídkám historických částí Pražského hradu zpřístupnit i interiéry, ve kterých úřadují čeští prezidenti.

Od konce září spustí speciální exkurze, které se budou věnovat úřadu prezidenta a jeho pravomocím i jednotlivým prezidentům včetně toho, jak se zapsali do podoby současného Hradu. Prohlídky budou pro třídy od druhého stupně základních škol i pro jednotlivce.

„Chceme podat informaci o vývoji prezidentského úřadu a historických souvislostech,“ popsal stěžejní rovinu prohlídek ředitel administrativní sekce prezidentské kanceláře Jan Novák.

Svou vazbu mají prohlídky ale i k současnému prezidentu Miloši Zemanovi. „Stejně tak jako jezdí do krajů, chce naopak pozvat lidi na návštěvu k sobě,“ uvádí Novák. Ten něco podobného nedělá poprvé, v době, kdy šéfoval Úřadu vlády, započal s obdobnými prohlídkami i tam.

Na Hradě si pak návštěvníci budou moci nově prohlédnout prostory takzvaného Masarykova bytu, Plečnikovo Impluvium, kinosál, případně Masarykovu knihovnu nebo hradní archiv.

Zpřístupněny tak budou prostory, kde současný prezident úřaduje, a počítá se, že pokud to jeho program dovolí, mohou účastníci exkurze Zemana potkat. Záštitu nad prohlídkami pro školy pak převzala prezidentova choť Ivana, která se rovněž podle svého časového vytížení bude některých prohlídek sama účastnit.

Nejen o Zemanovi

Úvodní chodbu, ve které budou exkurze začínat a kudy běžně chodí i návštěvy do Zemanovy pracovny, se rozhodla hradní kancelář věnovat fotografiím zachycujícím život prvních dvou prezidentů na Hradě a tvorbu jejich klíčového architekta Josipa Plečnika.

Jsou to na sebe navazující salonky, přebudované v padesátých letech architektem Jaroslavem Fragnerem. Fotografie, z nichž mnohé budou veřejnosti představené vůbec poprvé, pocházejí z archivu pražského Hradu a kanceláře prezidenta. Doplní je biedermeierovský nábytek inspirovaný stylem, kterým původní interiéry zařídili Masarykovi.

 „Prvním salonkem chceme přiblížit intimitu prostor bytu prvního československého prezidenta. Ve druhém patře Nového paláce, kde se dnes nachází mimo jiné pracovna hlavy státu, Masarykovi skutečně bydleli,“ líčí záměr Novák.  

„Unikátní skupinovou fotografií zde vzpomínáme i na choť TGM Charlottu, jejich syna Jana a dceru Alici, která měla velký vliv na úpravy Hradu a jeho zahrad,“ vysvětluje výběr umístěných fotografií.

Druhý prostor se věnuje zejména Edvardu Benešovi a snímkům zachycujícím úpravy Pražského hradu ze sídla monarchů na sídlo československých prezidentů ve 20. a 30. letech. Třetí salonek zachycuje detaily Plečnikovy hradní tvorby.

Kinosál využije Ovčáček pro tiskovky

Hradní kancelář zpřístupní následně místní kinosál, ve kterém návštěvníci zhlédnou krátký film o prezidentské funkci, a bude čas na otázky. Ty bude zodpovídat vždy někdo z prezidentské kanceláře, tedy například Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček, šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, kancléř Vratislav Mynář nebo šéf archivu či zástupce zahraničního odboru.

“Zpřístupněný kinosál využiji také pro své pravidelné tiskové konference, na kterých sděluji stanoviska pana prezidenta. Jsem velmi rád, že pro tento účel bude k dispozici zajímavý prostor,“ dodal mluvčí Ovčáček.

Jan Novák pak slibuje, že hradní kancelář má v plánu trasy exkurzí měnit podle typu dotazů, složení návštěvníků a aktuálních možností.

Kromě již zmiňovaných obdobných exkurzí, které zavedl Novák na Úřadu vlády a které tam probíhají dosud, prohlídky s výkladem o své činnosti a fungování pořádají i Poslanecká sněmovna a Senát. Čísla uváděná oběma institucemi za rok 2014 ukazují, že na nezájem si nemohou stěžovat.

Sněmovnu loni během 711 prohlídek navštívilo 17 374 lidí. Senát pak navštívilo 14 100 lidí a dalších 6 850 se zúčastnilo Dnů otevřených dveří či Noci otevřených dveří Valdštejnského paláce.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

 

Právě se děje

před 25 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy