Hrad zpřístupní úřadovnu prezidentů. Hosté potkají Zemana, odpoví jim Ovčáček

Martina Machová Martina Machová
21. 9. 2015 11:00
Prezident Miloš Zeman je známý tím, že chce být v kontaktu s běžnými lidmi, proto objíždí Česko a setkává se s občany. Zanedlouho bude možné se s ním potkat přímo na Hradě. Kancelář Hradu totiž plánuje, že zpřístupní v rámci prohlídek interiéry, kde úřaduje prezident Zeman a úřadovali také jeho předchůdci. Hradní kancelář zpřístupní také kinosál, ve kterém se bude promítat film o prezidentské funkci. Na dotazy návštěvníků pak mají odpovídat třeba kancléř Vratislav Mynář nebo mluvčí Jiří Ovčáček.
Knihovna Tomaše Garrigua Masaryka v roce 1925
Knihovna Tomaše Garrigua Masaryka v roce 1925 | Foto: Hradní kancelář

Praha – Kancelář Hradu chce více otevřít prezidentský úřad veřejnosti, a rozhodla se proto k tradičním prohlídkám historických částí Pražského hradu zpřístupnit i interiéry, ve kterých úřadují čeští prezidenti.

Od konce září spustí speciální exkurze, které se budou věnovat úřadu prezidenta a jeho pravomocím i jednotlivým prezidentům včetně toho, jak se zapsali do podoby současného Hradu. Prohlídky budou pro třídy od druhého stupně základních škol i pro jednotlivce.

„Chceme podat informaci o vývoji prezidentského úřadu a historických souvislostech,“ popsal stěžejní rovinu prohlídek ředitel administrativní sekce prezidentské kanceláře Jan Novák.

Svou vazbu mají prohlídky ale i k současnému prezidentu Miloši Zemanovi. „Stejně tak jako jezdí do krajů, chce naopak pozvat lidi na návštěvu k sobě,“ uvádí Novák. Ten něco podobného nedělá poprvé, v době, kdy šéfoval Úřadu vlády, započal s obdobnými prohlídkami i tam.

Na Hradě si pak návštěvníci budou moci nově prohlédnout prostory takzvaného Masarykova bytu, Plečnikovo Impluvium, kinosál, případně Masarykovu knihovnu nebo hradní archiv.

Zpřístupněny tak budou prostory, kde současný prezident úřaduje, a počítá se, že pokud to jeho program dovolí, mohou účastníci exkurze Zemana potkat. Záštitu nad prohlídkami pro školy pak převzala prezidentova choť Ivana, která se rovněž podle svého časového vytížení bude některých prohlídek sama účastnit.

Nejen o Zemanovi

Úvodní chodbu, ve které budou exkurze začínat a kudy běžně chodí i návštěvy do Zemanovy pracovny, se rozhodla hradní kancelář věnovat fotografiím zachycujícím život prvních dvou prezidentů na Hradě a tvorbu jejich klíčového architekta Josipa Plečnika.

Jsou to na sebe navazující salonky, přebudované v padesátých letech architektem Jaroslavem Fragnerem. Fotografie, z nichž mnohé budou veřejnosti představené vůbec poprvé, pocházejí z archivu pražského Hradu a kanceláře prezidenta. Doplní je biedermeierovský nábytek inspirovaný stylem, kterým původní interiéry zařídili Masarykovi.

 „Prvním salonkem chceme přiblížit intimitu prostor bytu prvního československého prezidenta. Ve druhém patře Nového paláce, kde se dnes nachází mimo jiné pracovna hlavy státu, Masarykovi skutečně bydleli,“ líčí záměr Novák.  

„Unikátní skupinovou fotografií zde vzpomínáme i na choť TGM Charlottu, jejich syna Jana a dceru Alici, která měla velký vliv na úpravy Hradu a jeho zahrad,“ vysvětluje výběr umístěných fotografií.

Druhý prostor se věnuje zejména Edvardu Benešovi a snímkům zachycujícím úpravy Pražského hradu ze sídla monarchů na sídlo československých prezidentů ve 20. a 30. letech. Třetí salonek zachycuje detaily Plečnikovy hradní tvorby.

Kinosál využije Ovčáček pro tiskovky

Hradní kancelář zpřístupní následně místní kinosál, ve kterém návštěvníci zhlédnou krátký film o prezidentské funkci, a bude čas na otázky. Ty bude zodpovídat vždy někdo z prezidentské kanceláře, tedy například Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček, šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, kancléř Vratislav Mynář nebo šéf archivu či zástupce zahraničního odboru.

“Zpřístupněný kinosál využiji také pro své pravidelné tiskové konference, na kterých sděluji stanoviska pana prezidenta. Jsem velmi rád, že pro tento účel bude k dispozici zajímavý prostor,“ dodal mluvčí Ovčáček.

Jan Novák pak slibuje, že hradní kancelář má v plánu trasy exkurzí měnit podle typu dotazů, složení návštěvníků a aktuálních možností.

Kromě již zmiňovaných obdobných exkurzí, které zavedl Novák na Úřadu vlády a které tam probíhají dosud, prohlídky s výkladem o své činnosti a fungování pořádají i Poslanecká sněmovna a Senát. Čísla uváděná oběma institucemi za rok 2014 ukazují, že na nezájem si nemohou stěžovat.

Sněmovnu loni během 711 prohlídek navštívilo 17 374 lidí. Senát pak navštívilo 14 100 lidí a dalších 6 850 se zúčastnilo Dnů otevřených dveří či Noci otevřených dveří Valdštejnského paláce.

Čtete rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Podpořte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Policie a celníci na Vysočině zadrželi tři migranty, kteří byli schováni v autě

Policie a celníci na Vysočině zadrželi tři migranty z Turecka, které převážel rumunský řidič schované v autě. Dva migranti byli nezletilí. Novináře o tom dnes informovala policejní mluvčí z Vysočiny Dana Čírtková. Dodala, že auto zadrželi na 111. kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu.

Migranti se pohybovali podle Čírtkové po území EU bez platných dokladů. Při výslechu uvedli, že cestovali z Turecka letecky do Srbska, poté v nákladovém prostoru nákladního vozidla jeli do Bulharska a dále do Rumunska. Zde nastoupili do dodávky, kterou řídil občan Rumunska. S ním jeli do Maďarska, odtud přes Slovensko do České republiky. Jejich cílovými státy podle policie měly být Německo a Francie.

„Po provedení všech úkonů správního řízení byli dva šestnáctiletí mladíci na základě předběžného opatření okresního soudu ve čtvrtek 16. září umístěni do zařízení pro cizince v Praze. S dospělým cizincem jsme zahájili správní řízení ve věci ukončení přechodného pobytu a poté mu udělili výjezdní příkaz,“ uvedl vedoucí odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina Oldřich Chaloupka.

Řidiče dodávky policisté podezírají z přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Muž je stíhán na svobodě a v případě prokázání viny mu hrozí až dvouleté vězení.

Zdroj: ČTK
před 57 minutami

Národní pouť k výročí sv. Ludmily pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát

Národní pouť k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily v Tetíně na Berounsku dnes pokračovala mší, kterou sloužil papežský legát Christoph Schönborn. Jde o jednu z hlavních částí programu. Přijelo několik tisíc věřících. Mše se konala na louce na kraji obce. Dopravu návštěvníků zajišťovala i kyvadlová autobusová doprava, přijeli také lidé v Moravy, někteří byli v krojích.

Starosta Tetína a předseda spolku Svatá Ludmila Martin Hrdlička při zahájení mše řekl, že čeští historici a genealogové zjistili, že je kardinál Schönborn přímým potomkem svaté Ludmily. "Proto jsme připravili certifikát, který tuto skutečnost dokládá," dodal Hrdlička.

Schönborn se narodil na zámku Skalka, v roce 1945 byla jeho rodina vysídlena v rámci odsunu Němců, poté žila převážně v Rakousku. Papežský legát je jmenovaný přímo papežem při mimořádných příležitostech. Schönborn také v Tetíně vyřídil osobní pozdravy od papeže Františka. V úvodní části mše se s věřícími pomodlil česky, i když nejprve zmínil, že přes své předsevzetí se česky nenaučil.

Pouť začala v pátek přivezením lebky české světice z Prahy, dnes odpoledne bude vystavena v místním kostele svaté Ludmily. Dnešní program doplní koncert, výstava i vyhlášení celosvětového srazu Ludmil a Bořivojů. Přemyslovský kníže Bořivoj byl Ludmiliným manželem.

Příběh zakladatelky přemyslovské dynastie a babičky svatého Václava dnes připomene i prezentace poutní cesty po stopách Ludmiliných potomků nebo loutkové ztvárnění legendy o této světici. Národní pouť pokračuje i v neděli.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

V Paříži dokončili zabezpečovací práce na katedrále Notre-Dame

V Paříži skončily práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, kterou předloni v dubnu poničil rozsáhlý požár. Nyní tak může začít vlastní obnova chrámu, oznámily v sobotu francouzské úřady. Katedrála patřila k nejnavštěvovanějším památkám v Evropě vůbec, její zničení tak vyvolalo ohlasy po celém světě.

"Práce na zabezpečení a zpevnění katedrály Notre-Dame, které začaly 16. dubna 2019 (den po požáru), byly úspěšně završeny v souladu se stanoveným harmonogramem," citovala agentura AFP z úředního komuniké. Katedrála je nyní zcela zabezpečená. Předchozí fáze zahrnovala odstranění lešení, které bylo na místě v době požáru, odmontování a odvoz velkých varhan, zkoušky čištění ve dvou kaplích, instalaci opěr pod oblouky, zajištění místa, kde trojlodím katedrály prochází příčná loď, a roztřídění a odklizení ruin.

Souběžně s tím se připravovala fáze obnovy, uvádí komuniké. První restaurační práce by měly začít nadcházející zimu. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že rekonstrukce katedrály by měla být hotova do pěti let. Podle AFP už je ale jasné, že se stavební práce nepodaří ve stanovené lhůtě dokončit.

V hlavní lodi katedrály se má 16. dubna 2024 znovu sloužit mše, jak loni v prosinci oznámil generál Jean-Louis Georgelin. Tohoto bývalého náčelníka generálního štábu Macron před časem pověřil dohledem nad rekonstrukcí chrámu. Nyní se připravuje vypsat řízení na výběr podniků, které se budou na obnově chrámu podílet. Na začátku září také podle komuniké začalo hloubkové čištění interiérových stěn a podlah.

Světoznámou architektonickou a církevní památku v srdci Paříže zachvátily plameny 15. dubna 2019. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části této středověké budovy. Příčina požáru ještě nebyla zcela objasněna. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci nebo nedopalek cigarety. Památku chráněnou organizací UNESCO před požárem navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.

Při požáru se uvolnilo několik desítek tun olova z konstrukce gotické budovy, které i v podobě toxického olověného prachu zamořilo okolí. Prostranství u katedrály proto muselo projít hloubkovým čištěním.

Zdroj: ČTK
Další zprávy