Prezident Miloš Zeman se ukazuje na veřejnosti stále méně. Ovšem sjezd strany, která operuje s jeho jménem ve svém názvu, si ujít nenechal. Stejně jako v minulosti na něm vystoupil s projevem, v němž vybízel členy k větší aktivitě a hledání osobností.
Pomohl si příkladem ze Slovenska, kde parlamentní volby ovládlo sdružení OLaNO. "Zvítězilo, protože má ve svém čele výraznou osobnost. Přiznejme si, že mnozí z nás ani nevědí, kdo jsou dalšími členy vedení. Ale poučení, které může být inspirativní i pro nás, je, že i jeden člověk s dostatečnou razancí, s dostatečnou přesvědčivostí dokáže získat přízeň voličů," řekl v narážce na předsedu strany a vítěze slovenských voleb Igora Matoviče.
Zeman zároveň souhlasil s tím, aby si Strana práv občanů i nadále ponechala ve svém názvu slovo Zemanovci. Dodal ovšem, že nemůže spoléhat pouze na něj jako prezidenta. Připomněl přitom své loňské prohlášení, v němž na sjezdu ČSSD slíbil, že ve volbách do Evropského parlamentu bude volit právě sociální demokraty. Ti ale přesto pohořeli a nepodařilo se jim získat ani jediné křeslo.
Stejně jako k SPO váže Miloše Zemana minulost i k ČSSD. A to ještě výrazněji. Právě v jejích barvách nejdříve předsedal Poslanecké sněmovně a posléze i vládě. Členem sociální demokracie zůstal až do roku 2007. Teprve krátce po jeho vystoupení z nejstarší tuzemské strany založil dřívější poradce Miroslav Šlouf společně s bývalým ministrem Miroslavem Grégrem a předsedou Jazzové sekce Karlem Srpem občanský spolek Přátelé Miloše Zemana. Od začátku avizovali, že jejich cílem je "dostat" svého "přítele" na Hrad. O rok později se spolek proměnil ve Stranu práv občanů - Zemanovci. A hlavní hrdina byl zvolen jejím prvním předsedou.
Zemanův lékař a dosavadní předseda skončil
Na dnešním sjezdu Miloš Zeman už poněkolikáté zopakoval své přesvědčení, že by lidé měli starosty a primátory volit přímo, podobně jako přímo volí prezidenta. "Můj návrh byl velmi jednoduchý. Aby ať už starostové, nebo primátoři, nebo hejtmani, v komunálních či krajských volbách byli zvoleni tak, že se jimi stanou ti, kdo dostali největší počet preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany," řekl Zeman. Taková úprava ale v současném Česku nemá prakticky žádnou podporu.
Zajímavostí letošního sjezdu byla volba nového vedení. V čele strany totiž skončil Zemanův lékař a blízký člověk Lubomír Nečas, který už nechtěl pokračovat.
Výběr jeho nástupce ukázal, že strana zůstane nadále těsně spjata s prezidentem. Novým předsedou se totiž stal Martin Šulc, zaměstnanec Kanceláře prezidenta republiky, který dosud v SPOZ zastával funkci předsedy republikové kontrolní komise.
Dosud největšího úspěchu se Zemanovci dočkali před deseti lety. Tedy ještě v dobách, kdy je vedl sám současný prezident. Ve sněmovních volbách tehdy dokázali přesvědčit přes čtyři procenta voličů. Do sněmovny se sice nedostali, ale dosáhli jiného svého cíle: odlákali část voličů sociálním demokratům a připravili tak o vítězství Jiřího Paroubka, s nímž si Zeman příliš nerozuměl. O tři roky později už Zemanovci dosáhli jen na 1,51 procenta hlasů a v posledních sněmovních volbách už je nepodpořilo ani půl procenta voličů.
