Akademici: Zeman se zase mýlí. Peroutka rozhodně Hitlera nechválil, naopak před ním varoval

Markéta Hronová Markéta Hronová
7. 10. 2015 17:50
Ústav pro českou literaturu reagoval na údajnou stopu vedoucí k článku Hitler je gentleman, kterou v úterý zveřejnil prezident Miloš Zeman. Akademici doložili a vysvětlili, že Ferdinand Peroutka Hitlera nechválil, nýbrž varoval před jeho politickou genialitou.
Ferdinand Peroutka.
Ferdinand Peroutka. | Foto: ČTK

Praha - Akademici z Ústavu pro českou literaturu se vložili do debaty, zda novinář Ferdinand Peroutka napsal, či nenapsal text Hitler je gentleman, jak tvrdí prezident Miloš Zeman.

„Osobně považuji mediální pozornost, která se věnuje jednomu výroku prezidenta o Peroutkovi, za přehnanou. Když už však došlo k této situaci, cítíme povinnost vyjádřit se k záležitostem, které se týkají naší odborné specializace, využít znalostí, které o procedurách i zaměření cenzury na sklonku první republiky máme, a seznámit veřejnost s necenzurovanou podobou textu, který je předmětem veřejné debaty,“ uvedl ve středu Pavel Janáček, ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR

Na svých webových stránkách zveřejnili text, ke kterému odkazoval v úterý prezident. Ten tvrdil, že údajný text Ferdinanda Peroutky označující Hitlera za gentlemana mohla zkonfiskovat prvorepubliková cenzura. "Možná jsme našli stopu. Ta stopa je datována 23. březnem roku 1938, je to článek Ferdinanda Peroutky publikovaný v Přítomnosti, kde říká, cituji: Cenzura mi zabránila v publikaci článku, v němž jsem ocenil, cituji doslova, vynikající schopnosti říšského kancléře," prohlásil v úterý prezident Miloš Zeman.

Foto: Ústav pro českou literaturu AV

Jenže skutečná citace zněla trochu jinak: "Censura znemožnila mi posledně, abych upozornil na pozoruhodné politické schopnosti německého kancléře a abych varoval před jeho podceňováním,“ píše Peroutka v Přítomnosti z března 1938.

Z celého textu zveřejněného ústavem vyplývá, že Peroutka skutečně píše o Hitlerových skvělých schopnostech ne proto, aby ho chválil, ale aby před ním varoval. Upozorňuje na to, že s nimi je mnohem nebezpečnější, a proto bychom ho neměli podceňovat. 

„Nepočínejme si jako onen šachista, který opovrhoval svým odpůrcem proto, že nehraje podle pravidel, a pak jím byl poražen. I když Hitlerovo nadání jest pro nás zlověstné, varujme se toho, abychom jej neuznali. Dívejme se na věci tak, jak jsou: máme odpůrce, v jehož charakteru je několik zřejmých rysů politické geniality," napsal Peroutka.

"Jde přesně o ono upozornění na Hitlerovy schopnosti, které Peroutka v dalším vydání zmiňuje. Výklad je jasný," napsal v textové zprávě Jiří Ovčáček na otázku, zda uznává, že si prezident vyložil Peroutkova slova špatně.

Cenzura

Ústav pro českou literaturu nedávno dokončil dlouhodobý projekt výzkumu dějin literární a tiskové cenzury v českých zemích a zpřístupnil jeho výsledky v monografii V obecném zájmu.

Jeden z editorů knihy Petr Píša vysvětluje, že vydavatelé v první československé republice museli předkládat exempláře či kartáčové obtahy svých periodik k cenzuře nejpozději v okamžiku distribuce. Pokud cenzurní orgány rozhodly o tom, že text je nepřípustný, zabavila policie veškerý náklad, který se nacházel u vydavatele či například na novinových stáncích.

S konečnou platností poté o konfiskaci rozhodl soud. Zákaz se ovšem ve většině případů týkal pouze určitých pasáží publikovaných článků – vydavatel měl proto možnost uspořádat druhé vydání, v nichž zabavené pasáže ponechal prázdné či označil jako zabavené.

„Než cenzura rozhodla, což trvalo zpravidla několik hodin, mohla být už část nákladu distribuována,“ podotýká Petr Píša. „Většinovou praxí bylo, že vydavatelé čekali s tiskem celého nákladu až na rozhodnutí cenzury, aby se vyhnuli ekonomickým ztrátám. Byly však i výjimky, a inkriminované číslo Přítomnosti z počátku roku 1938 k nim zřejmě patří.“

 

Právě se děje

Další zprávy