


Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, která má změnit zákony upravující sestavování veřejných rozpočtů. Oznámil to ve středu ve vyjádření zveřejněném na webu Hradu. Novelu tak dostane k novému projednání Sněmovna, která může veto hlavy státu přehlasovat.

Pavel ve svém odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná i budoucí vlády, bude hospodařit s veřejnými penězi. Byl by podle něj ohrožením dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí a zároveň by oslabil kontrolu veřejných peněz ze strany Sněmovny ve prospěch vlády.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na síti X uvedla, že Sněmovna veto přehlasuje. V opačném případě by deficit státního rozpočtu příští rok nesměl překročit 150 miliard korun, což by vedlo k devastaci ekonomiky i obranyschopnosti, napsala. Letos je plánovaný schodek rozpočtu 310 miliard korun.
Podle premiéra Andreje Babiše je rozhodnutí prezidenta republiky Petra Pavla vetovat novelu zákonů upravujících veřejné rozpočty nepromyšlené, nezodpovědné a aktivistické. Koalice udělá vše pro to, aby veto přehlasovala. Řekl premiér v reakci na prezidentovo rozhodnutí před svým odletem na pracovní cestu do Srbska. Řekl, že ho rozhodnutí prezidenta mrzí.
Svým vetem podle něj prezident ohrožuje například české zdravotnictví, obranyschopnost, výstavbu. Podle Babiše tak potvrzuje, že je lídrem opozice.
Sněmovna hlasy vládní koalice svou podobu sporné novely stvrdila před dvěma týdny přehlasováním Senátu. Horní komora do ní chtěla vložit omezující podmínky. Zákon má umožnit vládě kromě jiného navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní.
Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) by se podle něj rovněž nezapočítávaly do schválených výdajových rozpočtových rámců. Obdobně by vláda mohla navyšovat výdaje na strategické infrastrukturní stavby.
Hlava státu využila svoji pravomoc vrátit zákon Parlamentu potřetí a zároveň poprvé od nástupu vlády Andreje Babiše (ANO). Loni v únoru Pavel vetoval novelu růstu platů vrcholných politiků či soudců a před dvěma lety novelu, podle které soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna obě předchozí veta přehlasovala.



Tajfun Dolphin, nejsilnější tropická cyklona, která letos zasáhla Čínu, udeřil na východní pobřeží země a přinesl ničivý vítr, přívalové deště a rozsáhlé záplavy. Úřady před jeho příchodem evakuovaly více než milion lidí. Jen v oblasti města Wen-čou muselo své domovy opustit přes 900 tisíc obyvatel. Nebezpečí ale ani po zeslábnutí tajfunu nekončí.



Vlastivědné muzeum v Olomouci se ohradilo proti uvedení svého jména mezi institucemi, které podepsaly otevřený dopis vládě Andreje Babiše (ANO) kvůli nové Státní kulturní politice České republiky 2026–2030. Muzeum se k dopisu nepřipojilo, sdělila v pondělí ČTK jeho mluvčí Martina Vysloužilová.



Na vzniku Státní kulturní politiky 2026-2030+, kterou loni 8. října přijala vláda Petra Fialy (ODS), se podílely stovky odborníků. Na svém facebooku to v pondělí napsal bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Kontrastuje to podle něho s novou Státní kulturní politikou ČR 2026-2030, s níž nyní přišel úřad Oty Klempíře (za Motoristy). Její vznik Baxa označil za nehoráznost.



Západ Kolumbie v pondělí postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, které bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informovala agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Zemětřesení mělo epicentrum v departementu Chocó, jehož guvernérka na sociálních sítích píše o zraněných a vážných škodách. Počty zraněných zatím nejsou známy. Podle agentury Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.



Zoufalé gesto reprezentantů Černé Hory obletělo sportovní svět. Mladí vodní pólisté tak chtěli upozornit na křivdu, kterou cítili při mistrovství světa do 16 let v Záhřebu.