Přestaňte okamžitě posílat Agrofertu peníze, vyzývají EU někteří europoslanci

Kateřina Frouzová Jakub Heller Kateřina Frouzová, Jakub Heller
11. 12. 2018 18:25
Europoslanci Zelených a pirátů chtějí v Evropské komisi navrhnout, aby ihned pozastavila dotace pro společnosti v holdingu Agrofert. A to do doby, než komise a také Česká republika nevyřeší možný střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Podnik by za rok mohl přijít o dvě miliardy korun.
Sídlo Agrofertu v Praze
Sídlo Agrofertu v Praze | Foto: ČTK

Návrh dokumentu, jehož autorem je belgický zelený europoslanec Bart Staes a německá pirátka Julia Redaová, má redakce k dispozici. Jeho znění se ještě v detailech může změnit, ale základní smysl by měl zůstat stejný.

Podezření některých europoslanců, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů, může vážně dolehnout na jeho bývalé podniky, které ministerský předseda převedl loni do dvou svěřenských fondů. Tou hlavní společností je právě Agrofert.

"Evropský parlament vyzývá komisi, aby bez dalších průtahů řádně navázala na doporučení své právní služby, která vychází ze stížnosti Transparency International Czech Republic, a zavedla nezbytná opatření a procedury, které napraví případné protiprávní jednání. A to včetně pozastavení všech dotací Evropské unie skupině Agrofert, dokud nebude konflikt zájmů plně prošetřen a vyřešen," stojí pod bodem pět zmíněné rezoluce.

Takový krok by byl pro z velké části zemědělskou společnost nepříjemný, protože dotace tvoří důležitou součást jejích příjmů. Koncern Agrofert získal loni na dotacích rekordní 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka v minulosti opakovaně tvrdil, že podnik má na evropské peníze nárok a řídí se platnými zákony. "Agrofert čerpá dotace zcela v souladu s českým i evropským právem a podle stejných pravidel jako všichni ostatní příjemci dotací v ČR," uvedl před několika dny Hanzelka.

Pro českého předsedu vlády a jeho bývalé firmy bude nepříjemný ještě jeden požadavek Zelených. Ti totiž reagují na další bod právní analýzy, kterou má Evropská komise již několik týdnů k dispozici. Ta upozorňuje na riziko, že někdejší Babišovy společnosti dostávají dotace, přestože premiér může být ve střetu zájmů. Podle právníků nelze vyloučit, že tento stav trvá nejen od letošního srpna, kdy se posuzování případů střetu zájmů v unii zpřísnilo, ale už čtyři roky.

Zelení a piráti proto budou chtít, aby Evropská komise prověřila i toto varování. "Evropský parlament proto vyzývá komisi, aby plně vyšetřila legálnost všech evropských dotací vyplacených skupině Agrofert od doby, kdy se pan Babiš stal součástí české vlády, v souvislosti s dřívějším finančním nařízením, které platilo před srpnem 2018, a v něm obsaženými pasážemi týkajícími se střetu zájmů," navrhují podle dokumentu Zelení a piráti.

Na komisi tlačí i evropští lidovci

Tlak na Evropskou komisi nakonec může být silnější, než se dosud očekávalo. Zastavení dotací totiž kromě Zelených zvažují také europoslanci z lidovecké frakce. Informoval o tom iRozhlas.cz.

"Předloha bude základem pro vyjednávání kompromisu s dalšími frakcemi, které také připravují svoji pozici," vysvětlil europoslanec Stanislav Polčák (STAN), jak se zákonodárci rozhodují, když frakce navrhují více rezolucí k jednomu tématu.

Evropští poslanci budou Babišův případ projednávat ve speciálním bodu ve středu odpoledne.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Prezident Zeman podepsal zákon posilující pravomoci ČNB při řešení krizí

Česká národní banka získá novou pravomoc vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí tzv. moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků. Cílem opatření je zabránit dalšímu zhoršení finanční situace dané firmy. Počítá s tím vládní novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Novela reaguje na novou směrnici EU.

Moratorium umožňuje centrální bance nařídit firmě, aby pozastavila platby a plnění jejích závazků na nezbytně nutnou dobu. V tomto případě by moratorium nemělo podle směrnice trvat déle než dva dny. Cílem je podle materiálu poskytnout ČNB dostatek času ke zjištění, zda je řešení krize ve veřejném zájmu. Dále slouží také k tomu získat čas ke zvolení vhodných opatření k řešení krize.

Návrh zákona je podle materiálu předkládán především kvůli zavedení revidovaného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (BRRD II) v rámci EU. Obecně je cílem BRRD zajistit harmonizaci při řešení selhání finančních institucí. Tím má být zaručeno, že náklady v případě selhání finanční instituce ponesou zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci. Česko mělo směrnici zavést do 28. prosince 2020.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Protiprávně sterilizované ženy získají možnost odškodnění

Ženy, které byly protiprávně sterilizovány v letech 1966 až 2012, získají zákonnou možnost odškodnění. Pokud nárok na něj prokážou, dostanou 300 000 korun. Zákon v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Oznámil to jeho mluvčí.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Zeman změnu podepsal

Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno. Prezident Miloš Zeman v úterý podepsal toto doplnění Listiny základních práv a svobod, které nabude účinnosti 1. září, informoval mluvčí hlavy státu.

Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci EU. Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat výslovné ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon".

Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Posílí také pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.

Odpůrci doplnění listiny zejména z řad lidovců nebo Pirátů pokládali úpravu za nadbytečnou s ohledem na již platné ústavní právo na život a zákonná pravidla. Obávali se také, že změna povede k ozbrojování obyvatelstva. Zastánci změny naopak argumentovali tím, že nucené odzbrojování nezajistí větší bezpečnost.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Čtyřiadvacetiletý muž zemřel po potyčce se strážníky, případ vyšetřují kriminalisté

Kriminalisté vyšetřují úmrtí čtyřiadvacetiletého muže po potyčce a následném zásahu strážníků v Březnici na Příbramsku. Mladík upadl do bezvědomí a později v nemocnici zemřel. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z usmrcení z nedbalosti, řekla mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.

Událost se stala v noci na neděli kolem 2:00. Po potyčce mezi čtyřmi lidmi a následném zákroku strážníků upadl jeden z účastníků konfliktu do bezvědomí. Záchranáři ho odvezli do nemocnice v Praze, kde muž v pondělí zemřel.

"Zjišťujeme podíl jednotlivých osob na incidentu, na okolnostech i na následku," uvedla Suchánková. Zkoumat by se měla i role strážníků, kteří při zásahu použili slzotvorný prostředek. "Vzhledem k tomu, že tam byli přítomni, tak musíme zjistit i okolnosti, které se týkají následného zásahu," dodala mluvčí.

Kriminalisté se případem nejdříve zabývali pro podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Vzhledem k tomu, že mladík zemřel, věc překvalifikovali na podezření z usmrcení z nedbalosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy