„Na Hrad nechodí rád.“ Babiš změnil chování k prezidentovi, uškodí mu i zákonem

Nejen že se v posledních dnech vyostřil konflikt prezidenta s vládou, přičemž ani Andrej Babiš se už nijak netají tím, že chce Petra Pavla aspoň tu a tam „klepnout přes prsty“. Ještě podstatnější možná je, že se vládní strany pokoušejí okleštit prezidenta skrze návrh, který neprošel standardním schvalovacím procesem.

Pokud se to ještě zkraje roku jevilo tak, že se Andrej Babiš ve sporu Motoristů s prezidentem staví spíše na stranu Hradu, v posledních dnech se ukazuje, že pouze klamal tělem. Andrej Babiš se čím dál zřetelněji obnažuje a dává najevo, že si osvojil pozici svého koaličního partnera, který se nijak netají tím, že chce prezidentovi „házet klacky pod nohy“.

Navenek celá věc působí jako věcný spor o rozpočet na obranu. V pozadí lze ale cítit pachuť Motoristů, kteří prezidentovi nemíní odpustit, jak se zachoval ve vztahu k Filipu Turkovi. Předminulý týden Petr Pavel na návštěvě Litvy kritizoval plánovanou výši výdajů na obranu ČR. Šetřit na obraně je podle něj za dané mezinárodní situace krátkozraké.

Následovala schůzka prezidenta s premiérem na Hradě, během které Babiš Pavlovi nebyl schopen říct, že vláda nepočítá s tím, že by zastupoval Českou republiku na letním summitu NATO. Babiš to prezidentovi vzkázal přes média s tím, že na summit pojede on a ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Dříve přitom premiér tvrdil, že Česko bude na summitu zastupovat prezident.

Babiš tedy nedodržel slovo, Petra Pavla navíc rozladilo, že to s ním předseda vlády neřešil osobně. A nechal se slyšet, že ke změně nevidí důvod a že to s ním chce ještě probrat. Tím to ale – pokud jde o spor vlády s prezidentem – neskončilo. Ve středu totiž ústavně-právní výbor dolní komory doporučil schválit úpravu zákona o zahraniční službě v tom smyslu, že by prezident přišel o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.

Stěží to lze interpretovat jinak, než že si vládní tábor s Pavlem vyřizuje účty. A že se Babiš, pokud jde o konflikt Hradu s Motoristy, jednoznačně postavil na stranu svého koaličního partnera. Podle zákulisních informací redakce Aktuálně.cz to ale není zase tolik překvapivé. „Babiš doposud pouze klamal tělem, na Hrad nechodí rád, a pokud jen trochu může, Petra Pavla ignoruje,“ zní z okolí Hradu.

Změna zákona o zahraniční službě, se kterou za koalici přišel předseda Svobodných Libor Vondráček z klubu SPD, je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích, kterým chce vládní tábor nahradit nynější služební zákon. „Máme tady už několik desítek let ústavní zvyklost, kdy vedoucí stálých misí a velvyslance navrhuje vláda, schvaluje prezident. Já nevidím důvod, proč by se ta praxe měla měnit,“ reagoval prezident.

A dle svých slov předpokládá, že ho o navrhovaných změnách bude informovat buď předseda vlády, nebo ministr zahraničí. Za nestandardní označil také to, že je změna navrhována formou takzvaného přílepku k jinému zákonu, kterým se návrh změny do sněmovny dostal. „Takovéto změny by měly projít standardním procesem, aby bylo možné se k nim vyjádřit,“ míní prezident.

A politolog Jakub Lysek má za to, že všechny výše zmíněné kroky vlády lze číst tak, že si Babiš a spol. testují na docela technických zákonech a opatřeních reakce veřejnosti na straně jedné a opozičních stran na straně druhé. „Nejedná se o fatální kroky pro českou demokracii, ale výrazně oslabují kvalitu legislativního procesu a nastavených vazeb mezi institucemi,“ dodává.

Na mysli má zejména to, že vláda nikoli poprvé předkládá poslanecký návrh. „A těch se netýká standardní připomínkové řízení. A tedy ani vyhodnocování konkrétních dopadů těchto zákonů. Tyto zákony jsou tudíž nutně méně kvalitní než vládní, respektive ministerské,“ má jasno Lysek. A připomíná, že jde o běžnou praxi populistických stran, které tak obcházejí odborníky, institucionální pravidla a zvyklosti.

„Bohužel to povede k nižší kvalitě veřejné správy. Jestli za tím je nějaký obecný zájem k oslabení demokracie, či v některých situacích pomsta prezidentovi, to ještě asi nedokážeme vyhodnotit, nicméně všechny tyto kroky oslabují státní správu a její fungování, což pak bude mít paradoxně největší dopady i na voliče těchto populistických stran,“ dodává Lysek pro Aktuálně.cz.

Jeho kolega Lubomír Kopeček nepochybuje, že jsme svědky typické kohabitační situace: „Vládní tábor je politicky ve sporu s prezidentem, který prezentuje v řadě ohledů jiné názory a do značné míry reprezentuje i jiné voliče. V tuto chvíli bych nemluvil o ostré politické konfrontaci či slovníkem ministra zahraničí o extrémní kohabitaci.“

Podle něj jde v danou chvíli v zásadě o konfliktní napětí s tématy menšího či středního významu. Kopeček mezi příklady uvádí velikost obranných výdajů, podporu Ukrajiny, rozdílnou pozici prezidenta a vlády v otázce financování veřejnoprávních médií nebo nevládních organizací a jejich roli ve veřejném prostoru.

„Je možné, že se to časem zintenzivní ve chvíli,“ uvažuje Kopeček, „kdy některá z těchto témat dojde do pokročilejšího stádia, typicky v rámci legislativního procesu – například při vetu prezidenta u nějakého zákona či jeho následného napadení zákona u Ústavního soudu, což jsou politické zbraně, které má prezident k dispozici.“

Spotlight - Martin Groman | Video: Vojtěch Gross