Přes 100 tisíc Čechů špatně kombinuje léky. Riskují životy

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
25. 2. 2015 18:00
Podle poslance opoziční TOP 09 Jiřího Skalického by při potírání lékových interakcí pomohly elektronické recepty. Ovšem musely by být povinné.
Foto: Thinkstock

Praha - Je zázrak, že vůbec přežila. Tak zhodnotil expert na lékovou politiku Josef Suchopár ze společnosti Infopharm případ pacientky, která každý den spolykala patnáct různých pilulek.

Pacienta totiž nemusí zabít jen zákeřná choroba. Ublížit mu mohou i léky. Stačí je jen špatně nakombinovat.

Podle průzkumů, které v Česku firma provádí, přitom užívá nevhodnou kombinaci léků až 120 tisíc lidí. Třetina z nich kvůli tomu skončí v nemocnici. Kolem 150 lidí dokonce každý rok zemře.

Kolik pilulek spolyká průměrný Čech?

- 4 až 6 léků na recept či doporučení lékaře
- 1 až 2 léky volně prodejné
(Zdroj: SÚKL)

"Nejčastěji jsou nevhodným kombinacím léků vystaveni lidé, kteří užívají léky na srdce a tlak či pacienti s revmatem," doplňuje Jakub Dvořáček z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Dokládá to podle něj bezplatná online poradna Znám své léky, kterou asociace v červnu loňského roku spustila. Lidé se tu mohou o nevhodných kombinacích svých léků dozvědět. Za tu dobu se na poradnu obrátilo celkem 19 680 lidí.

"Ve skupině pacientů, kteří užívali léky na vysoký tlak, jsme odhalili více než šest tisíc interakcí. Z toho 39 bylo natolik závažných, že mohly ohrozit život pacienta," popsal Dvořáček zkušenosti z poradny.

U přípravků na revma farmaceuti zjistili 2043 nevhodných kombinací, u lidí s pilulkami na trávicí systém vysledovali 2186 interakcí. Problémy se objevily dokonce u cytostatik, tedy léků na rakovinu. V nebezpečné kombinaci s jinými medikamenty je užívalo 336 lidí.

Lidé si nepamatují, co užívají

Důvody, proč lidé polykají škodlivé kombinace léčiv, jsou podle odborníků různé. Část lidí podle Suchopára lékaři nenahlásí, jaké léky v daném čase užívá. "Nepamatuje si je," vysvětluje odborník.

Další část pacientů nedodržuje lékařem předepsaný postup. Podle Suchopára je takových až polovina. Čtvrtina lidí si pak pilulky ordinuje svévolně.

Někdy může být chyba i na straně zdravotníka. V Česku je totiž registrováno kolem 50 tisíc různých přípravků, které při nevhodné kombinaci mohou způsobit až 5,5 tisíce různých interakcí.

Jídlo ovlivňuje účinky léků

"Některé kombinace přípravků přitom mohou být opravdu fatální," varuje Suchopár a uvádí příklad: "V Německu dělali nedávno testy na dvanácti dobrovolnících, kterým společně podali opiát Tilidin a přípravek na infekce z plísní Vorikonazol. Výsledkem bylo, že deseti lidem začala selhávat dechová centra. Tři z nich dokonce skončili na umělé ventilaci." Účinek opiátu se totiž zvedl o 18 400 procent.

Jiné pilulky mohou při nevhodné kombinaci naopak přestat působit.

Některé účinky léků může ovlivnit dokonce jídlo – například citrusové plody, bylinný čaj z třezalky nebo alkohol. Grapefruitová šťáva podle lékárníků snižuje přeměnu řady medikamentů ve střevě, mléko zase nepříznivě působí na vstřebávání tetracyklinových antibiotik.

"Existuje dokonce deset přípravků, které mohou v kombinaci s alkoholem způsobit i smrt," doplňuje Michal Prokeš ze společnosti InfoPharm.

Poslanec: Pomohly by elektronické recepty

Podle poslance opoziční TOP 09 Jiřího Skalického by při potírání lékových interakcí pomohly elektronické recepty.

"Pokud by fungovaly stejně jako ve Švédsku, kde lékař předepisuje léky online, což znamená, že vidí na monitoru všechny přípravky užívané pacientem, mohli bychom vymýtit většinu interakcí," domnívá se Skalický.

Elektronické recepty by ale podle něj musely být povinné. Doposud se vydávají dobrovolně. Šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta řekl, že lékaři jich vystavili od srpna 2011, kdy začaly e-recepty fungovat, více než 2,2 milionu. "Alespoň jeden elektronický recept za tu dobu vydalo 1 490 lékáren," tvrdí Blahuta.

800 milionů za čárový kód

Projekt ale během šesti let příprav spolykal stovky milionů korun. Podle ekonoma a současně anesteziologa pražské Všeobecné fakultní nemocnice Jana Bruthanse stál dokonce 800 milionů korun.

"Výsledkem je přitom obyčejný čárový kód vytištěný na papíře," tvrdí ekonom, který sumu vyčíslil ve své vědecké práci na téma elektronizace zdravotnictví v Česku.

 

Právě se děje

Další zprávy