Na Moravě útočí hejna přemnožených komárů. Vědci na boj s nimi nasadí i drony

Stanislav Hodina
20. 7. 2022 17:43
Roje stovek komárů už roky brání obyvatelům Litovelského Pomoraví trávit letní večery venku. Postřiky v ulicích ani repelenty nepomáhají. Lidem se nyní pokusí pomoct vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří na boj s komáry nasadí nejmodernější technologie včetně dronů a laserových senzorů.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

"Byla to jako scéna z hororu. Ve chvíli, kdy jste přestali mrkat, přistál vám na víčku komár," popisuje starosta Litovle Viktor Kohout předloňské léto, kdy byla situace s otravným hmyzem nejhorší.

Desetitisícové město na Olomoucku přetíná zhruba v polovině chráněnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví, kterou vláda v roce 1990 vyhlásila především kvůli ochraně přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a navazující oblasti lužních lesů. Unikátní říční síť zde vytváří tůně, které jsou vhodnou lokalitou právě pro komáry. 

Pokud je sucho, jako je tomu letos, jsou tůně vyschlé a komárům se zase tolik nedaří. Když je však vlhko stejně jako v roce 2020, toky se rozlévají a tůně se stanou líhní stovek komárů, kteří pak komplikují život místních. 

"Lidé nemohli celé léto pracovat na zahradě, pobývat v pergole nebo si užívat jakoukoli venkovní rekreaci," popisuje starosta města komáří kalamitu, jak situaci nazývá. "V některých oblastech jsme zaznamenali až 140 komářích náletů na osobu za jedinou minutu," říká. 

Komáři lidem pouze neznepříjemňují život, ale mohou jim přivodit i zdravotní komplikace. Přenášejí například valtickou horečku, která je podobná běžné chřipce. Mohou však způsobit i západonilskou horečku, což je virové onemocnění, které se běžně vyskytuje u ptáků, ale v ojedinělých případech se prostřednictvím komářího štípnutí může přenést i na člověka. 

Starostové obcí ale dlouhodobě poukazují, že na boj s komáry nemají dostatek financí. "Nezdá se to, ale týká se to nejméně 40 až 50 tisíc lidí. Ti za námi chodí a právem se nás ptají, co s tím budeme dělat," říká starosta Kohout a připomíná, že problém s hmyzem se netýká jen Litovle, ale i dalších devíti okolních obcí. Ty již v roce 2013 uzavřely smlouvu, která je zavazuje ke spolupráci při likvidaci komárů.

Obcím pak pomáhá ještě Univerzita Palackého v Olomouci. "Obce se samy o sobě snaží, mají obrovské množství zkušeností, ale jen omezený rozpočet, lidské kapacity i know-how," popisuje spolupráci Jakub Miřijovský z katedry geoinformatiky.

Univerzita nyní spouští projekt, jehož cílem je snížit populaci komárů v lagunách na snesitelný počet. Odborníci proto nainstalují desítky bezdrátových čidel, která budou měřit hladinu vody i teplotu vody a vzduchu. V oblasti rovněž umístí speciální pasti, které budou poskytovat informace o aktuálním stavu komáří populace. 

Tato data v kombinaci s informacemi, jako jsou srážky, stav vody a předpověď počasí, poslouží odborníkům jako podklad pro stanovení budoucích trendů vývoje populace komárů a pro určení, zda a v jakém množství je třeba použít chemické postřiky. K tomu se bude používat přípravek larvicit, který by měl cílit přímo na larvy komára a být šetrný k okolním organismům.

Vědci z katedry geoinformatiky počítají i s nasazením nejmodernějších přístrojů, včetně dronů. "Zaprvé budeme drony používat pro mapování tůní, které se na tomto území nachází. To znamená, že kromě leteckého snímkování budeme využívat drony i za účelem hledání líhnišť v době, kdy není vegetační období a stromy nejsou olistěné," popisuje Miřijovský. 

Kromě toho budou vědci využívat drony pro 3D mapování terénu. "Na základě mapování a matematického modelu můžeme vypočítat, při jaké hladině vody se tůně naplní," říká Miřijovský. Drony pak do oblasti vyrazí znovu a v místech, kde nejsou stromy, tedy zejména na zaplavovaných loukách, provedou chemický postřik. 

Vědci však upozorňují, že se nesnaží v této oblasti o vymýcení celé populace komárů, ale pouze o snížení jejich počtů. Komáři totiž k lužním lesům patří a v tomto prostředí tvoří základní potravu pro celou řadu živočichů včetně obojživelníků, ryb a ptáků. "Hlavním cílem je ochrana obyvatelstva. Zároveň je ale důležité zachovat biodiverzitu, abychom přírodu nepoškozovali zbytečnými zásahy," vysvětluje Miřijovský.

VIDEO: Komáří tornádo na Kamčatce

Komáří tornádo na Kamčatce | Video: East2West
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Nehoda na přejezdu u Moravského Písku zastavila provoz na koridoru z Rakouska

Dvě nehody na železničním přejezdu u Moravského Písku zastavily ve čtvrtek ráno provoz na mezinárodním koridoru mezi Rakouskem a Polskem. Jeden člověk zemřel. České dráhy nahrazují regionální spoje autobusovou dopravou z Hodonína do Moravského Písku. Omezení bude trvat celé dopoledne, mezinárodní vlaky pravděpodobně naberou velké zpoždění. 

"Podle dostupných informací došlo na železničním přejezdu mezi Bzencem a Moravským Pískem k vykolejení jednoho vozu osobního vlaku, zhruba ve stejné době se na stejném přejezdu střetl nákladního vlak s osobou," uvedl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Člověk po srážce s nákladním vlakem zemřel, potvrdila mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová. "Osoba zemřela před naším příjezdem, utrpěla zranění neslučitelná se životem," uvedla Bothová. Ve vykolejeném vlaku nebyl nikdo zraněn.

Zdroj: ČTK
Další zprávy