Překvapilo mě to, tornádo mohlo mít na Evropu mimořádnou sílu, říká klimatolog

Jan Gazdík Jan Gazdík
25. 6. 2021 17:35
Čtvrteční tornádo na jihu Moravy nepřekvapilo jen veřejnost, ale i klimatologa Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu, jak uznává v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Domnívá se, že svou silou může jít o vůbec nejsilnější tornádo, které bylo kdy v Česku zpozorováno a které je zcela mimořádné i v evropském měřítku.
Tornádo, které se prohnalo jižní Moravou.
Tornádo, které se prohnalo jižní Moravou. | Foto: ČTK

Celoživotně se zabýváte meteorologií, klimatologií, a tudíž i klimatickými změnami. Překvapilo vás tornádo, přesněji jeho síla, na jižní Moravě? Tedy jev, který známe ze zcela jiných klimatických oblastí vzdálených tisíce kilometrů od Česka.

Samozřejmě, že překvapilo. Muselo to překvapit úplně každého. Když se ale podíváte do meteorologické historie dvaceti či třiceti let, tak se tornád vyskytlo v České republice opravdu mnoho. Svědčí o tom i tornádová stránka, kterou podporuje Český hydrometeorologický ústav.

Tornádo tedy není jev, který by se v Česku nemohl - a dokonce poměrně často - vyskytnout. Kolegové meteorologové z hydrometeorologického ústavu na místa výskytu podobných přírodních katastrof vždy vyrazí a vše pečlivě zdokumentují. A buď zjistí, že o tornádo šlo, anebo ne.

Vyskytují se v Česku tornáda v pravidelných periodách?

V některých letech je tornád více a pak třeba dlouho žádné nejsou. Naposledy jsme v České republice tornádo zaznamenali v roce 2018 v jihočeských Žimuticích. Od té doby jsme žádnou podobnou událost, která by se dala označit jako tornádo, neprošetřovali.

Ale třeba v roce 2001 jsme takových událostí zaznamenali více než deset. Byla to ale tornáda malého i většího rozsahu, s mírnými i většími škodami… anebo taková, která prošla neobydlenou krajinou, poničila a polámala jen stromy, takže se tomu věnovala jen malá pozornost.

A jak tedy charakterizovat čtvrteční tornádo na jižní Moravě?

V tuto chvíli na to neumím odpovědět. Předpokládám, že kolegové z hydrometeorologického ústavu jsou už na místě a na základě rozsahu škod budou odhadovat sílu tornáda.

Existuje na to Fujitova stupnice, která tornáda klasifikuje od F0 do F5. A jestli se nemýlím, tak v České republice bylo až dosud jako nejsilnější tornádo označeno stupněm F3 například to v roce 2004 v Litovli.

RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.

Klimatolog Radim Tolasz
  • Klimatologii a meteorologii se profesně věnuje desítky let. V roce 1987 absolvoval fyzickou geografii na brněnské univerzitě, od roku 1986 je nepřetržitě zaměstnán v Českém hydrometeorologickém ústavu
  • Sám o sobě říká, že "fyzická geografie je široký analytický a syntetický obor, kde jsem měl možnost nahlédnout do různých geověd, jako je například geomorfologie, geologie, pedologie, ekologie, biogeografie, hydrologie a samozřejmě klimatologie a meteorologie".
  • Kromě mnoha odborných článků byl také editorem Atlas podnebí. Je navíc expertem pro klimatická data a databáze Světové meteorologické organizace WMO, českým zástupcem ve Skupině pro pozorování Země GEO (od roku 2011) a v Mezivládním panelu pro změnu klimatu IPCC (od roku 2014).
  • Informační centrum OSN udělilo Tolaszovi před dvěma lety Cenu za komunikaci globální výzvy změny klimatu.

Tehdy tam byla zničena celá jedna ulice s velmi podobnými následky jako ve čtvrtek na jižní Moravě. Tam je ale podle všeho rozsah škod mnohem větší než tehdy v Litovli. Pokud ale kolegové označí čtvrteční tornádo stupněm F4, a to se stát může, tak by šlo v evropském rozsahu o zcela mimořádnou událost.

Proč se to stalo právě na jižní Moravě? Je to i kvůli specifickému terénu a vhodnějším podmínkám proudění vzduchu ze Středomoří?

To s tím nemá co dělat. Tornádo se může vyskytnout kdekoliv v České republice. Pravděpodobně ne ve vyšších nadmořských výškách, jinak ale může postihnout jakoukoliv oblast. I na již zmíněné tornádové stránce zjistíte, že se může vyskytnout kdekoliv - u Plzně, Opavy anebo v okolí Brna.

Nemohu se nezeptat, jak vlastně vzniká tornádo?

Jde o tak mimořádně komplikovaný meteorologický proces, který souvisí s bouřkovou oblačností a s vývojem bouří, že bych se do toho v tomto "jen" zpravodajském rozhovoru raději nepouštěl.

Kde přispět lidem postiženým tornádem?

  • Na stránkách Nadace Via nebo na dárcovská platforma Znesnáze21.
  • Český červený kříž: číslo účtu 333999/2700, variabilní symbol 2101
  • Člověk v tísni - SOS Morava: číslo účtu 713271329/0300
  • ADRA: číslo účtu 66888866/0300, variabilní symbol 390
  • Diecézní charita Brno: dárcovské SMS, podle výše příspěvku ve tvaru "DMS DCHB 30", "DMS DCHB 60" nebo "DMS DCHB 90" na telefonní číslo 87777. Transparentní účet 4211325188/6800, variabilní symbol 2002
  • Diakonie Českobratrské církve evangelické: číslo účtu 2100691426/2010 nebo DMS "DIAKONIEPOMOC 30/60/90" (podle výše částky) na číslo 87777
  • Konto Bariéry: pomoc handicapovaným občanům z postižených obcí nabízí, žadatelé se mohou hlásit na e-mailové adrese [email protected]. Finanční příspěvky lze posílat na číslo účtu 17111444/5500, variabilní symbol 5555
  • Okrašlovací polek Stebno: pro oběti tornáda na Podbořansku vznikl transparentní účet

Klima se mění, o tom není pochyb. Musíme si proto zvykat i na častější tornáda?

To bych si netroufl říct. I když určitá souvislost se změnou klimatu tu ale samozřejmě je, protože s rostoucí teplotou roste i množství energie v atmosféře. Je to dáno i tím, že jde o mimořádně nahodilý jev, který tudíž nelze ani předpovídat. Některá bouře může být opravdu hodně intenzivní a tornádo nevznikne, jiná je pak slabší a tornádo se vytvoří.

Jako jeden z prvních expertů jste varoval, že s měnícím se klimatem nás postihnou stále častější a také silnější extrémy počasí.

Vy to pořád zkratkovitě směřujete k tornádu. Vždyť extrémní počasí je i šestileté sucho, kterým jsme si prošli. Pokud varujeme, že s měnícím se klimatem bude i více extrémů, což jsou sucha, přívalové srážky, přívaly sněhu a jarní mrazíky, tak z toho určitě nevyplývá, že bude i více tornád.

Tornádo, jak už jsem říkal, je natolik velká mimořádnost, že v něm nelze vystopovat nějaké trendy. A že se u nás vyskytne jednou za tři čtyři roky? Z toho nelze trendy vystopovat. A navíc je tu ještě jedna "tornádová záludnost"…

Co máte na mysli?

Pokud se tornádo vyskytne někde v lese, tak si ho nemusí nikdo všimnout. A někdo třeba najde stopy po něm až po několika měsících, když tam půjde náhodou na houby.

Co prožívá klimatolog, na jehož slova dochází? Jde o profesní satisfakci na jedné straně a smutek nad tragédií lidí na straně druhé? Mám tím teď na mysli spíše extrémy počasí, jako třeba záplavy.

Nepřemýšlím nad tím. Na podobné úvahy není navíc kvůli obrovské tragédii na jižní Moravě úplně správný den.

Je i tornádová katastrofa na jižní Moravě apelem na politiky, aby více respektovali závěry a varování vědců-klimatologů a šmahem je, tak jako někteří, neodmítali?

Ani na tuhle otázku vám neodpovím, protože to implikuje tvrzení, že máme tornádo a jde tudíž o důsledek změny klimatu. A navíc ani na podobnou polemiku není správný den. Ať už to sepíšete sebelépe, tak si to někteří lidé spojí.

Desítky zraněných lidí jsou v nemocnici. Hasiči se záchranáři si vedou na postižených místech skvěle. Tohle je teď to nejdůležitější téma polemik či diskusí.

Jak vzniká tornádo

Co je příčinou vzniku ničivých tornád? Předchází jim většinou specifická bouře zvaná supercela. | Video: Aktuálně.cz, NOAA SciJinks
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy