Překvapilo mě to, tornádo mohlo mít na Evropu mimořádnou sílu, říká klimatolog

Jan Gazdík Jan Gazdík
25. 6. 2021 17:35
Čtvrteční tornádo na jihu Moravy nepřekvapilo jen veřejnost, ale i klimatologa Radima Tolasze z Českého hydrometeorologického ústavu, jak uznává v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Domnívá se, že svou silou může jít o vůbec nejsilnější tornádo, které bylo kdy v Česku zpozorováno a které je zcela mimořádné i v evropském měřítku.
Tornádo, které se prohnalo jižní Moravou.
Tornádo, které se prohnalo jižní Moravou. | Foto: ČTK

Celoživotně se zabýváte meteorologií, klimatologií, a tudíž i klimatickými změnami. Překvapilo vás tornádo, přesněji jeho síla, na jižní Moravě? Tedy jev, který známe ze zcela jiných klimatických oblastí vzdálených tisíce kilometrů od Česka.

Samozřejmě, že překvapilo. Muselo to překvapit úplně každého. Když se ale podíváte do meteorologické historie dvaceti či třiceti let, tak se tornád vyskytlo v České republice opravdu mnoho. Svědčí o tom i tornádová stránka, kterou podporuje Český hydrometeorologický ústav.

Tornádo tedy není jev, který by se v Česku nemohl - a dokonce poměrně často - vyskytnout. Kolegové meteorologové z hydrometeorologického ústavu na místa výskytu podobných přírodních katastrof vždy vyrazí a vše pečlivě zdokumentují. A buď zjistí, že o tornádo šlo, anebo ne.

Vyskytují se v Česku tornáda v pravidelných periodách?

V některých letech je tornád více a pak třeba dlouho žádné nejsou. Naposledy jsme v České republice tornádo zaznamenali v roce 2018 v jihočeských Žimuticích. Od té doby jsme žádnou podobnou událost, která by se dala označit jako tornádo, neprošetřovali.

Ale třeba v roce 2001 jsme takových událostí zaznamenali více než deset. Byla to ale tornáda malého i většího rozsahu, s mírnými i většími škodami… anebo taková, která prošla neobydlenou krajinou, poničila a polámala jen stromy, takže se tomu věnovala jen malá pozornost.

A jak tedy charakterizovat čtvrteční tornádo na jižní Moravě?

V tuto chvíli na to neumím odpovědět. Předpokládám, že kolegové z hydrometeorologického ústavu jsou už na místě a na základě rozsahu škod budou odhadovat sílu tornáda.

Existuje na to Fujitova stupnice, která tornáda klasifikuje od F0 do F5. A jestli se nemýlím, tak v České republice bylo až dosud jako nejsilnější tornádo označeno stupněm F3 například to v roce 2004 v Litovli.

RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.
Autor fotografie: Petr Dvořák

RNDr. Radim Tolasz, Ph.D.

  • Klimatologii a meteorologii se profesně věnuje desítky let. V roce 1987 absolvoval fyzickou geografii na brněnské univerzitě, od roku 1986 je nepřetržitě zaměstnán v Českém hydrometeorologickém ústavu
  • Sám o sobě říká, že "fyzická geografie je široký analytický a syntetický obor, kde jsem měl možnost nahlédnout do různých geověd, jako je například geomorfologie, geologie, pedologie, ekologie, biogeografie, hydrologie a samozřejmě klimatologie a meteorologie".
  • Kromě mnoha odborných článků byl také editorem Atlas podnebí. Je navíc expertem pro klimatická data a databáze Světové meteorologické organizace WMO, českým zástupcem ve Skupině pro pozorování Země GEO (od roku 2011) a v Mezivládním panelu pro změnu klimatu IPCC (od roku 2014).
  • Informační centrum OSN udělilo Tolaszovi před dvěma lety Cenu za komunikaci globální výzvy změny klimatu.
Zdroj: Jan Gazdík

Tehdy tam byla zničena celá jedna ulice s velmi podobnými následky jako ve čtvrtek na jižní Moravě. Tam je ale podle všeho rozsah škod mnohem větší než tehdy v Litovli. Pokud ale kolegové označí čtvrteční tornádo stupněm F4, a to se stát může, tak by šlo v evropském rozsahu o zcela mimořádnou událost.

Proč se to stalo právě na jižní Moravě? Je to i kvůli specifickému terénu a vhodnějším podmínkám proudění vzduchu ze Středomoří?

To s tím nemá co dělat. Tornádo se může vyskytnout kdekoliv v České republice. Pravděpodobně ne ve vyšších nadmořských výškách, jinak ale může postihnout jakoukoliv oblast. I na již zmíněné tornádové stránce zjistíte, že se může vyskytnout kdekoliv - u Plzně, Opavy anebo v okolí Brna.

Nemohu se nezeptat, jak vlastně vzniká tornádo?

Jde o tak mimořádně komplikovaný meteorologický proces, který souvisí s bouřkovou oblačností a s vývojem bouří, že bych se do toho v tomto "jen" zpravodajském rozhovoru raději nepouštěl.

Kde přispět lidem postiženým tornádem?

  • Na stránkách Nadace Via nebo na dárcovská platforma Znesnáze21.
  • Český červený kříž: číslo účtu 333999/2700, variabilní symbol 2101
  • Člověk v tísni - SOS Morava: číslo účtu 713271329/0300
  • ADRA: číslo účtu 66888866/0300, variabilní symbol 390
  • Diecézní charita Brno: dárcovské SMS, podle výše příspěvku ve tvaru "DMS DCHB 30", "DMS DCHB 60" nebo "DMS DCHB 90" na telefonní číslo 87777. Transparentní účet 4211325188/6800, variabilní symbol 2002
  • Diakonie Českobratrské církve evangelické: číslo účtu 2100691426/2010 nebo DMS "DIAKONIEPOMOC 30/60/90" (podle výše částky) na číslo 87777
  • Konto Bariéry: pomoc handicapovaným občanům z postižených obcí nabízí, žadatelé se mohou hlásit na e-mailové adrese [email protected]. Finanční příspěvky lze posílat na číslo účtu 17111444/5500, variabilní symbol 5555
  • Okrašlovací polek Stebno: pro oběti tornáda na Podbořansku vznikl transparentní účet

Klima se mění, o tom není pochyb. Musíme si proto zvykat i na častější tornáda?

To bych si netroufl říct. I když určitá souvislost se změnou klimatu tu ale samozřejmě je, protože s rostoucí teplotou roste i množství energie v atmosféře. Je to dáno i tím, že jde o mimořádně nahodilý jev, který tudíž nelze ani předpovídat. Některá bouře může být opravdu hodně intenzivní a tornádo nevznikne, jiná je pak slabší a tornádo se vytvoří.

Jako jeden z prvních expertů jste varoval, že s měnícím se klimatem nás postihnou stále častější a také silnější extrémy počasí.

Vy to pořád zkratkovitě směřujete k tornádu. Vždyť extrémní počasí je i šestileté sucho, kterým jsme si prošli. Pokud varujeme, že s měnícím se klimatem bude i více extrémů, což jsou sucha, přívalové srážky, přívaly sněhu a jarní mrazíky, tak z toho určitě nevyplývá, že bude i více tornád.

Tornádo, jak už jsem říkal, je natolik velká mimořádnost, že v něm nelze vystopovat nějaké trendy. A že se u nás vyskytne jednou za tři čtyři roky? Z toho nelze trendy vystopovat. A navíc je tu ještě jedna "tornádová záludnost"…

Co máte na mysli?

Pokud se tornádo vyskytne někde v lese, tak si ho nemusí nikdo všimnout. A někdo třeba najde stopy po něm až po několika měsících, když tam půjde náhodou na houby.

Co prožívá klimatolog, na jehož slova dochází? Jde o profesní satisfakci na jedné straně a smutek nad tragédií lidí na straně druhé? Mám tím teď na mysli spíše extrémy počasí, jako třeba záplavy.

Nepřemýšlím nad tím. Na podobné úvahy není navíc kvůli obrovské tragédii na jižní Moravě úplně správný den.

Je i tornádová katastrofa na jižní Moravě apelem na politiky, aby více respektovali závěry a varování vědců-klimatologů a šmahem je, tak jako někteří, neodmítali?

Ani na tuhle otázku vám neodpovím, protože to implikuje tvrzení, že máme tornádo a jde tudíž o důsledek změny klimatu. A navíc ani na podobnou polemiku není správný den. Ať už to sepíšete sebelépe, tak si to někteří lidé spojí.

Desítky zraněných lidí jsou v nemocnici. Hasiči se záchranáři si vedou na postižených místech skvěle. Tohle je teď to nejdůležitější téma polemik či diskusí.

Jak vzniká tornádo

Co je příčinou vzniku ničivých tornád? Předchází jim většinou specifická bouře zvaná supercela. | Video: Aktuálně.cz, NOAA SciJinks
 

Právě se děje

Další zprávy